Skandál na prestižní fotosoutěži. Jedna z nejlepších fotek přírody vznikla zřejmě podvodem

2. 5. 2018 6:48
Prestižní světovou soutěž Wildlife Photographer of the Year zasáhl skandál. Musela sesadit vítěze jedné z kategorií, protože jeho snímek vznikl zřejmě jen díky podvodné manipulaci. Pořadatelé napřed podezřívali brazilského fotografa Marcio Cabrala, že použil Photoshop a přidal na svůj snímek obrázek umělého mravenečníka, který je v národním parku, kde fotil, používán jako reklamní poutač. Nejnovější vývoj v kauze však ukazuje, že Photoshop za tím tentokráte nebyl.
Vítězné snímky ze soutěže Wildlife Photographer of the Year 2017
Vítězné snímky ze soutěže Wildlife Photographer of the Year 2017 | Foto: Marcio Cabral, Wildlife Photographer of the Year

(Aktualizováno) - Brazilec Marcio Cabral vyhrál kategorii Zvířata v přirozeném prostředí. Na jeho snímku nazvaném Noční útočník je zachycen mravenečník u světélkujícího termitiště. Obrázek doprovodil příběhem, jak do národního parku jezdil dlouhé tři roky a pokoušel se získat velmi obtížně proveditelnou fotografii. Pak se najednou na scéně objevil obří mravenečník a vrhl se na termitiště plné světélkujících larev. 

Jenže jakmile byly vyhlášeny výsledky soutěže, ozval se organizátorům člověk, který upozornil na krajně podivnou věc. Mravenečník na snímku mu nápadně připomínal umělou figurínu tohoto zvířete, která se nachází u vstupu do národního parku. 

Britské Národní přírodovědné muezum (The National History Museum), které soutěž pořádá, okamžitě přizvalo pět expertů, aby snímek přezkoumali. Všech pět vědců pak došlo k naprosto stejnému závěru. Jedná se o podvrh a umělá figurína se přesně shoduje se zvířetem zachyceným na snímku. O celé kauze obšírně informoval fotografický web Petapixel.

Muzeum pak požádalo Cabrala, aby mu dodal originální raw soubor (jde v podstatě o digitální negativ - hrubá, neupravovaná digitální data přímo z fotoaparátu). Podle prvního písemného vyjádření přírodovědného muzea k celé kauze jim však fotograf poslal dva obrázky bez mravenečníka - a tvrdil, že se jedná o záběry vzniklé před a po vítězném snímku.

Jenže pak se celá věc zkomplikovala. O něco později muzeum v dalším vyjádření pro Petapixel konstatovalo, že Cabral dodal i raw, na kterém mravenečník skutečně zachycen byl. To, že by fotograf bez jakýchkoliv zanechaných stop pozměnil přímo raw soubor, je krajně nepravděpodobné.

"Diskvalifikace nemá nic společného s případnou digitální manipulací ve Photoshopu," uvedl pro Petapixel mluvčí muzea. Vyplývá z toho, že Cabral tedy musel figurínu mravenečníka, umístěnou u vchodu do národního parku, nějakým způsobem dostat na místo, kde fotografoval. "Je tam umístěna naprosto volně a není nijak ukotvena v zemi," napsal mluvčí muzea.

"Všech pět vědců, kteří pracovali nezávisle na sobě, dospělo k témuž závěru. A sice - celková pozice zvířete, morfologie, místa s naježenými chlupy i barevné znaky v srsti jsou příliš podobné na to, než aby se mohlo jednat o dva různé jedince," konstatovalo muzeum a pokud se neobjeví nějaké zcela nové skutečnosti, hodlá na diskvalifikaci trvat.

Zatímco experti zkoumající fotku jsou přesvědčeni, že mravenečník na snímku a figurína jsou identické, Cabral to stále popírá. Tvrdí, že mravenečníka na místě skutečně viděl a vyfotografoval, a že zvíře na obrázku nemá s umělou figurínou u vstupu do národního parku nic společného. A má na to i svědky, kteří prý viděli zvíře na místě živé.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy