Říkalo se mu lidojem nebo briketa. Dochované interiéry nenáviděného domu skrývají umělecké unikáty

Petra Jansová Petra Jansová
16. 3. 2018 10:10
Budova Kongresového centra v Praze, dříve Paláce kultury, má za sebou hodně barvitou historii a rovněž řadu rekonstrukcí. I tak se uvnitř zachovalo mnoho původních prvků a velmi cenných uměleckých děl od předních architektů tehdejší doby. V budoucnu se budova má rozrůst o novou výstavní halu. Změnit by se mělo i prostranství v bezprostředním okolí.
Unikátní interiéry Kongresového centra. | Video: Tomáš Cetkovský

Výstavba Kongresového centra v Praze začala v roce 1976. Původně měla stavba sloužit jako sjezdový palác pro komunistickou stranu, koncept se ale ještě v průběhu změnil na palác kultury. 

Slavnostní otevření budovy, která zabírá 34 800 metrů čtverečních a pojme až deset tisíc lidí, proběhlo 2.dubna 1981 za účasti tehdejšího prezidenta a generálního tajemníka KSČ Gustáva Husáka. Objekt byl v tehdejším tisku popisován jako symbol socialismu a Pražanům k srdci příliš nepřirostl. Běžně ho nazývali "lidojemem", "Pakulem", "briketou" nebo "Moby Dickem".

A přestože se do povědomí obyvatel metropole zapsal spíše negativně, Palác kultury záhy po svém otevření kromě sjezdů skutečně fungoval jako útočiště mnoha veřejných kulturních akcí pro děti i dospělé. V roce 1987 se zde například konal Rockfest - festival rockových kapel.

Kromě unikátního výhledu na celou Prahu, za dobré viditelnosti je z Kongresového centra vidět dokonce i na Říp, jsou dodnes zachované původní interiéry, do nichž bylo umístěno zhruba dvě stě uměleckých děl, mezi jinými skleněná plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové nebo světla od Františka Víznera.

Interiér je rovněž plný vysoce kvalitních materiálů, včetně kubánského mramoru, ručně tkaných gobelínů a nábytku vyrobeného na míru. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy