Jaký zvuk má Praha? Zvonění tramvají je klasika, novější je kufr na dlažbě, říká performer

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
6. 4. 2018 9:04
Stanislav Abrahám je audiovizuální performer, zvukový umělec a hudebník. Pro rozhlas se rozhodl v rámci jedné své performance pořídit zvukovou mapu Prahy. Natáčel tramvaje, auta jedoucí po dlažbě, kufry turistů drkotající po kostkách či dlaždiče bušící kladívkem. Další "hudbu" pražské dlažby pořídil, když prošel Královskou cestu a táhl za sebou hůl. Výsledný počin, nazvaný Praha v kostce, získal druhou cenu na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio 2018 v kategorii Dokument.
"Kočičí hlavy" dávají Praze jeden z charakteristických zvuků.
"Kočičí hlavy" dávají Praze jeden z charakteristických zvuků. | Foto: Shutterstock.com

Jak vás napadlo prozkoumat zvuk Prahy a zachytit ho do rozhlasového dokumentu?

Setkal jsem se s jedním britským zvukovým umělcem, jenž na konci svého rezidenčního pobytu v Praze přehrál všechny zvuky, které tu pořídil. Když dostal otázku, který z nich je podle něj pro Prahu nejcharakterističtější, říkal, že zvuk aut na dlažebních kostkách.

Souhlasíte? K čemu jste dospěl vy?

Dokážu tomu rozumět, že pro cizince je hodně vnímatelný. Stále platí, že charakteristickým zvukem Prahy jsou zvonky tramvají. Zajímavostí je, že ty staré zvonky namontovali i do nových tramvají, protože to je tak signifikantní věc, že zřejmě nechtěli měnit zvukový design tramvaje. Je to věc, která do města patří a má tam svůj hlas. Typické jsou také pražské sirény. Poměrně nový zvukový fenomén jsou  kufříky na kolečkách, kterými turisté kodrcají po dlažbě a zápasí s nimi, protože jsou zvyklí na rovné mramorové chodníky.

Zaujala mě také vaše akce v rámci radiodokumentu, kdy jste si vzal hůl a táhl ji po Královské cestě v Praze…

Konečně jsem realizoval ideu, kterou jsem chtěl uskutečnit už asi dva roky. Bylo to pro mě hudební gesto, performance. Jedná se vlastně o jakousi metaforu. V každé kostce dlažby je ukryt kousek hudby nebo nějaká nota. Klacek, nebo když jsme na Královské cestě, tak žezlo, byl jen prostředek pro sonifikaci (převedení nějakého parametru do zvuku - pozn. red.). Celá ta procházka pro mě zároveň znamenala meditaci, naladil jsem se na dané zvuky.

Co zajímavého jste zjistil při vašem rozeznívání Královské cesty?

Každé místo má své akustické vlastnosti. Když jsem šel Celetnou, bylo slyšet, jak se zvuk v této úzké ulici odráží od okolních domů. Když jsem vstoupil na náměstí, tak to zase bylo jiné.

Performer Stanislav Abrahám na festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci.
Performer Stanislav Abrahám na festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci. | Foto: Zuzana Hronová

Zachytil jste také zvuk prázdných lahví drncajících při cyklojízdě na dlažbě. Není to již vlastně zanikající zvuk? Dříve se lahve vozily do prodejny na kole či v jezdící tašce, dnes se naskládají do kufru auta a je po audiozážitku…

Ano, asi to je postupně zanikající zvuk. Ostatně já si ho také pamatuji spíše z vesnického života. Je to trochu odkaz na hudebního inovátora Johna Cage, jenž před diváky při své performanci Water Walk v roce 1960 vytvářel hudbu třeba tím, že bouchal do rádia nebo ho shodil ze stolu. Video můžete najít na internetu.

Důležitou součástí vašeho dokumentu jsou také dlaždiči - ať už jejich rány kladívkem, či jejich promluvy. Jak těžké bylo si je získat?

Nejdříve se mi do toho vůbec nechtělo. Floutek z pražské kavárny přijde mezi chlapy v montérkách a bude dělat chytrého. A přesně tak to taky dopadlo. Je tam takový pěkný moment, kdy ten hlavní dlaždič jde za kolegou a posměšně mu říká, že tady ten magor chce, abys mu něco na tu dlažbu kladívkem zahrál. Je jim to k smíchu a tak to je v pořádku. Tak ty dva světy zkrátka vedle sebe žijí.

Jaké je hlavní poselství vašeho dokumentu?

Pro mě je to hlavně o vztahu k Praze. Váže se to na moji pubertu, kdy jsem trávil hodně času na ulici, ponocoval po klubech a podobně. Žít své město se sklopenou hlavou a s pohledem na dlažební kostky je mi blízké.

Váš rozhlasový dokument je tak trochu oslavou pražské dlažby. Nicméně vy jste i náruživý městský cyklista, takže není dlažba někdy spíše pro zlost?

Praha je jedinečná ornamentální chodníkovou dlažbou s nejrůznějšími vzory. V Polsku kostky skoro nejsou, tam používají velké žulové bloky. Takže když tam jedete s kufříkem, tak to nedělá "trrrrrr", ale "t-t, t-t, t-t". Nicméně kolečka od kufru to ničí stejně. Navíc ty bloky jsou velmi kluzké.

Ovšem jak vyplývá z vašeho dokumentu Praha v kostce, tyto unikátní ornamenty se postupně vytrácejí…

Je to významná hodnota a opravdu se ztrácí. Navíc dříve každé město v sobě odráželo horniny, které se v jeho okolí nacházely. Třeba v Praze se používaly růžové kostky ze Slivence a šedé z Kosoře. Bílá se používala jen výjimečně, kolem vzácných staveb. Dneska se to nahrazuje bílou polskou žulou.

Kdybyste dělal zvukovou stopu třeba Brna nebo Olomouce, vyšlo by vám něco úplně jiného?

Na Olomouci mám rád spíše ticho, užívám si, že samotným centrem nejezdí doprava. Na Brně mám rád lidi a jejich vřelost. Takže v Brně bych si povídal spíše s lidmi než s kostkami.

V závěru dokumentu máte metaforu, že kostky jsou buňkami města a město je vaším tělem. Můžete to blíže vysvětlit?

Je to metafora, která vyjadřuje můj vztah k Praze. Mám to město opravdu rád a po jeho dlažbě jsem nachodil dlouhé kilometry ve dne i v noci. Cítím se s městem sžitý, je to moje tělo.

Video: Praha je naprosto nemoderní. Kvůli nelogickým opravám je věčně ucpaná a plná uzavírek

Komentář: Praha je naprosto nemoderní. Kvůli nelogickým opravám je věčně ucpaná a plná uzavírek | Video: Martin Fendrych, Veronika Bucková
 

Právě se děje

Aktualizováno před 44 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy