


Na prázdném pozemku leželo tělo rozříznuté s chirurgickou přesností, zbavené krve a naaranžované jako zvrácené umělecké dílo. Elizabeth Shortová, známá jako Černá Dahlia, zemřela 15. ledna 1947. Oběti bylo 22 let, do vyšetřování se zapojilo 750 policistů, přiznalo se přes 500 lidí. Případ ale zůstává i po 79 letech nevyřešený.

Betty Bersingerová vyrazila s kočárkem na svou obvyklou procházku čtvrtí Leimert Park v jižním Los Angeles. Bylo 15. ledna 1947, když na prázdném pozemku mezi ulicemi její pozornost upoutalo cosi, co na první pohled připomínalo voskovou figurínu.
Při bližším pohledu ale přišel šok. Na trávě leželo ženské tělo rozříznuté v pase, dokonale omyté a zbavené krve. Paže měla žena natažené nad hlavou, řezy byly chirurgicky přesné. Během několika hodin policie oběť identifikovala. Během několika dnů dostala přezdívku, která z ní udělala jednu z nejtemnějších legend americké kriminalistiky.

Betty Bersingerová vyrazila s kočárkem na svou obvyklou procházku čtvrtí Leimert Park v jižním Los Angeles. Bylo 15. ledna 1947, když na prázdném pozemku mezi ulicemi její pozornost upoutalo cosi, co na první pohled připomínalo voskovou figurínu.
Při bližším pohledu ale přišel šok. Na trávě leželo ženské tělo rozříznuté v pase, dokonale omyté a zbavené krve. Paže měla žena natažené nad hlavou, řezy byly chirurgicky přesné. Během několika hodin policie oběť identifikovala. Během několika dnů dostala přezdívku, která z ní udělala jednu z nejtemnějších legend americké kriminalistiky.
Policie v Los Angeles dokázala oběť identifikovat během necelé hodiny. Otisky prstů vedly k 22leté Elizabeth Shortové z Bostonu. Jakmile se její jméno dostalo do médií, rozpoutal se nevídaně agresivní hon za senzací. Losangeleské deníky začaly soupeřit o exkluzivní informace a často přitom překračovaly etické hranice – včetně nevybíravého kontaktování rodiny oběti.
Právě v těchto dnech se z anonymní vraždy stal mediální fenomén. Případ získal přezdívku, která Elizabeth Shortovou navždy proměnila v symbol jednoho z nejslavnějších a dodnes nevyřešených zločinů americké historie.
Příběh Černé Dahlie byl na světě.
Na snímku: Detektivové u místa nálezu těla Elizabeth Short, leden 1947, South Norton Avenue, Leimert Park, Los Angeles.
Původ přezdívky Černá Dahlie dodnes zůstává nejasný. Podle jedné verze ji Elizabeth Shortová používala už za života – údajně vznikla v drogerii v Long Beach v roce 1946 jako narážka na tehdy populární noir film Modrá Dahlia.
Jiná teorie ale tvrdí, že přezdívku vymysleli až novináři po vraždě. Případ se totiž zpočátku označoval jako „Vlkodlačí vražda“, a to kvůli mimořádné brutalitě činu. Ať už jméno vzniklo jakkoli, rychle vyvolalo celonárodní fascinaci. Z Elizabeth Shortové se stal mýtus a mediální symbol - zatímco skutečný příběh mladé ženy postupně mizel v pozadí.
Elizabeth Shortová se narodila v roce 1924 v Bostonu jako třetí z pěti dcer. Její otec Cleo po krachu burzy v roce 1929 přišel o většinu majetku a krátce nato zmizel. Rodina byla přesvědčena, že spáchal sebevraždu, a matka Phoebe zůstala na výchovu pěti dětí sama.
Elizabeth od dětství trpěla vážnými respiračními potížemi. V patnácti letech podstoupila operaci plic a lékaři jí doporučili pobyt v teplejším podnebí. Několik zim proto strávila na Floridě, kde také nedokončila střední školu. Na konci roku 1942 ale přišel nečekaný zvrat - dopis, který odhalil, že její otec je naživu a žije v Kalifornii.
V osmnácti letech se za ním Elizabeth vydala, naději na nový začátek však rychle vystřídalo zklamání. Společné soužití bylo plné hádek a po necelém měsíci odešla. Zůstala sama a následující roky strávila touláním po Kalifornii – hledala práci, lásku i nový smysl života.
Na snímku: Elizabeth Shortová se snoubencem Matthewem Gordonem, major letectva zahynul těsně před koncem války 10. srpna 1945.
Po odchodu od otce pracovala Elizabeth v armádním táboře v Santa Barbaře. Právě tam byla v roce 1943 zatčena za pití alkoholu jako nezletilá - incident, který se později ukázal jako klíčový, protože díky němu měla otisky prstů v databázi FBI.
O rok později, na Floridě, Elizabeth potkala muže, kterého považovala za lásku svého života. Pilot Matthew Michael Gordon Jr. ji požádal o ruku a zdálo se, že konečně našla pevný bod. Štěstí ale nemělo dlouhého trvání. Krátce před koncem války Gordon zahynul při letecké nehodě.
Ztráta snoubence Elizabeth zlomila. Přestala žít uspořádaně, často měnila místa i plány a její život se postupně rozpadal. V létě roku 1946 se vrátila do Los Angeles - města, které pro ni mělo znamenat nový začátek, ale nakonec se stalo místem její tragédie.
Mezi červencem 1946 a lednem 1947 pracovala Elizabeth v Los Angeles jako servírka a bydlela v pronajatém pokoji za nočním klubem. Média z ní později udělala aspirující herečku, šlo ale o mýtus – nikdy nenavštěvovala herecké kurzy ani nebyla registrována u žádné agentury.
Dne 9. ledna 1947 se vracela ze San Diega do Los Angeles se svým tehdejším přítelem. Byl jím ženatý obchodník Robert „Red“ Manley. Elizabeth mu tvrdila, že se chystá setkat se sestrou v hotelu Biltmore – byla to lež. Právě tento hotel se však stal posledním místem, kde byla prokazatelně spatřena živá.
Zaměstnanci hotelu si později vzpomněli, že telefonovala v hotelové hale. Krátce nato byla údajně viděna, jak nastupuje do automobilu neznámého muže, a poté beze stopy zmizela. Později se objevily nepotvrzené výpovědi, podle nichž měla být Elizabeth viděna ještě v barech nebo při stopování zpět po tajemné schůzce. Tyto informace se ale nikdy nepodařilo ověřit. Manley byl pochopitelně v hledáčku detektivů, avšak z listu podezřelých byl vyřazen poté, co se jeho alibi ukázalo jako neprůstřelné.

Pitva odhalila děsivé detaily. Tělo ženy bylo rozříznuto chirurgicky přesným řezem mezi druhým a třetím bederním obratlem. Řez byl proveden až po smrti, což naznačovaly minimální podlitiny. Obličej nesl řezy od koutků úst až k uším, známé jako takzvané Glasgow smile.
Oficiální příčinou smrti bylo krvácení z ran na obličeji a otřes mozku způsobený poraněním hlavy. Na těle se navíc našly stopy po svázání kotníků, zápěstí i krku.
Tělo bylo důkladně očištěno benzinem, bez jediné stopy krve či jiných biologických důkazů. Pachatel ho navíc pečlivě naaranžoval – ruce vztažené nad hlavu, lokty v pravých úhlech, nohy roztažené. Právě chirurgická přesnost řezů vedla vyšetřovatele k podezření, že vrah měl lékařské nebo anatomické znalosti.

Vyšetřování případu mobilizovalo na 750 vyšetřovatelů policistů a detektivů, avšak bez výsledku. Vypsaná odměna 10 tisíc dolarů – což odpovídá dnešním zhruba 140 tisícům – za informace vedoucí k dopadení pachatele spustila lavinu falešných přiznání a udání. Už během prvních týdnů policie evidovala 60 „přiznání“, v dalších letech se k vraždě přihlásilo více než 500 lidí - někteří z nich se přitom narodili až dlouho po roce 1947.
Jeden z vyšetřovatelů později tuto absurditu shrnul poznámkou: „Je až neuvěřitelné, kolik lidí je ochotno nabídnout policii vlastního příbuzného jako vraha.“
Pachatel přitom působil sebejistě. Krátce po vraždě dorazil do redakce jednoho z losangeleských deníků balíček s osobními věcmi Elizabeth Shortové – adresář, rodný list i další drobnosti. Vše bylo důkladně očištěno benzínem, aby na předmětech nezůstaly žádné otisky prstů ani jiné kriminalistické stopy.
Případ poté uvázl na mrtvém bodě, podezřelí však zůstali.
Na snímku: Leslieho Dillona, podezřelého z vraždy, policie zatkla 10. ledna 1949 v Los Angeles.
Vyšetřování vraždy Černé Dahlie přivedlo policii k desítkám podezřelých, ale k žádnému zatčení. Mark Hansen, majitel nočního klubu a známý Elizabeth Shortové, patřil k prvním prověřovaným osobám poté, co policie mezi jejími osobními věcmi našla jeho adresář. Z podezření byl však vyloučen.
Robert „Red“ Manley, poslední člověk, který Elizabeth prokazatelně viděl živou, rovněž podezření unikl – úspěšně prošel testem na detektoru lži.
Mezi nejčastěji zmiňovanými jmény figuruje lékař George Hodel, na kterého po jeho smrti upozornil i jeho syn – bývalý policejní detektiv. FBI Hodela v roce 1949 sledovala a při odposleších zachytila výroky, které vyšetřovatele znepokojily.
„Kdybych zabil Černou Dahlii, už to nemohou dokázat. A s mojí sekretářkou už mluvit nemohou, protože je mrtvá,“ říká Hodel na jedné z nahrávek. Přesto se ani v tomto případě nepodařilo shromáždit dostatek důkazů, které by umožnily kohokoli oficiálně obvinit.
Nedávno se ale na scéně objevil další podezřelý, Marvin Margolis. Jednadvacetiletý student medicíny a veterán druhé světové války tehdy lhal o tom, jak dobře Shortovou znal, policisté ho proto pustili z hledáčku. Nedávno však amatérský detektiv Alex Baber uvedl, že rozluštil slavnou Zodiacovu šifru a tvrdí, že právě Margolis stál také za vraždou Černé Dahlie. Vyšetřovatelé však nic nepotvrdili.
A tak případ Černé Dahlie zůstává nevyřešený už 79 let. Šlo o první velký poválečný zločin, který upoutal pozornost celé Ameriky a zásadně proměnil způsob, jakým média o vraždách informují.
Příběh inspiroval desítky knih, v roce 2006 vznikla i filmová adaptace režiséra Briana De Palmy. Následovaly dokumenty, podcasty a dokonce deathmetalová kapela The Black Dahlia Murder. V hotelu Biltmore si dnes můžete objednat koktejl Black Dahlia, existují parfémy i trička s tímto názvem.
Pro kriminalisty je případ dodnes především mementem – ukázkou toho, jak může masivní mediální tlak vyšetřování nejen pomoci, ale také ho zásadně zkomplikovat.
Plakát k filmu The Black Dahlia z roku 2006, který režíroval Brian De Palma. Do hlavních rolí obsadil Scarlett Johanssonovou, Joshe Hartnetta a Aarona Eckharta.






Sledujte události a zajímavosti z osmého dne olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Fotbalisté pražské Slavie ve 22. kole první ligy zvítězili v Karviné 3:1. Obhájce titulu jako jediný dál drží neporazitelnost v sezoně nejvyšší soutěže a v čele neúplné tabulky má náskok osmi bodů na Spartu, která v neděli přivítá Hradec Králové. Viktoria Plzeň vyhrála čtvrté kolo po sobě a po úspěchu v Olomouci je v neúplné tabulce třetí.



Tenistka Karolína Muchová ve finále turnaje elitní kategorie WTA1000 v Dauhá porazila 6:4 a 7:5 Victorii Mbokovou z Kanady a získala druhý titul v kariéře. Díky tomu se v pondělí stane novou českou jedničkou a celkově 11. hráčkou světa.



Hokejisté Slovenska senzačně vyhrají skupinu B na olympijském turnaji a mají velkou šanci hrát přímo čtvrtfinále, pokud Itálie podle předpokladů neuhraje ani bod s Finskem. Stačila jim k tomu prohra 3:5 se Švédskem, klíčový gól dali 39 vteřin před koncem, když využili přesilovku po nesmyslném oplácení Lucase Raymonda.



Když si olympijský vítěz Metoděj Jílek v dětství z plejády sportů, kterým se věnoval, vybral brusle, postupně se dostal až do mezinárodního týmu trenéra Kalona Dobbina. A jak ho kouč z Nového Zélandu za pár let poznal, byl přesvědčen, že v Miláně uspěje. Podle něj je k triumfům přímo předurčen.