Astronomové zaznamenali nejdelší gama záblesk, jaký kdy byl ve vesmíru pozorován. Výbuch, označený GRB 250702B, trval neuvěřitelných sedm hodin a podle vědců může ukazovat na zcela nový typ hvězdné exploze. Domnívají se, že událost pravděpodobně způsobila černá díra, která pohltila hvězdu. Nyní přibližují teorie, jak k tomu mohlo dojít.
V létě 2025 astronomové zaznamenali mimořádný kosmický jev, který přepsal dosavadní znalosti o výbuších ve vesmíru. Šlo o takzvaný gamma-ray burst (GRB), tedy výbuch nejvyšší třídy kosmických explozí. Netrval několik sekund nebo minut, jak je obvyklé, ale pokračoval celých sedm hodin – neboli 25 tisíc sekund. Dostal označení GRB 250702B a podle vědců může označovat nový typ hvězdné exploze.
„Počáteční vlna gama záření trvala alespoň sedm hodin, téměř dvakrát déle než dosavadní rekord, a kromě toho jsme zaznamenali další neobvyklé věci,“ uvedla k objevu před několika dny Eliza Neightsová z Univerzity George Washingtona a NASA. „Byla jsem právě ve službě, když přístroj zaznamenal velmi neobvyklý vzorec: tři gama záblesky, které se zdály vycházet ze stejného místa na obloze. Je to bezpochyby výbuch, jaký jsme během posledních padesáti let neviděli.“
Jak se detekují gama záblesky
GRB jsou velmi intenzivní zdroje vysoce energetického záření, které vědci zaznamenávají na Zemi formou gama paprsků. Objevují se průměrně jen jednou denně a mohou být kdekoliv na obloze, nejbližší známý výbuch byl vzdálený více než 100 milionů světelných let.
Záblesk GRB 250702B zaznamenala NASA a během tří hodin i několik dalších přístrojů včetně Mezinárodní vesmírné stanice. „Výbuch trval tak dlouho, že žádný jednotlivý detektor v kosmu ho nebyl schopen zaznamenat kompletně,“ vysvětluje Eric Burns, astrofyzik z Louisiana State University. „Pouze kombinace více přístrojů na různých sondách nám umožnila pochopit tento jev.“
Výbuch v daleké galaxii
Přesné určení polohy výbuchu přišlo 3. července, kdy Swiftův rentgenový teleskop zachytil signál v souhvězdí Štítu, poblíž husté oblasti Mléčné dráhy. Další pozorování ukázala, že se jedná o vzdálenou galaxii. Záblesk zasáhl mračno prachu, což vědcům přineslo důkazy o jeho vzdálenosti a intenzitě.
Podle Benjamina Gompertze z univerzity v anglickém Birminghamu byla explozivní energie srovnatelná s energií tisíce Sluncí zářících po dobu 10 miliard let. Galaxie, kde k výbuchu došlo, je vzdálena tak, že světlo z GRB k nám začalo cestovat před asi osmi miliardami let, tedy dlouho před vznikem Sluneční soustavy.
Neobvyklý mechanismus
Standardní modely GRB, založené na kolapsu masivní hvězdy nebo sloučení neutronových hvězd, nedokážou vysvětlit extrémní délku výbuchu. „Délka trvání GRB 250702B nemůže být vysvětlena známými mechanismy vzniku gama záblesků – vyžaduje zcela nový fyzikální model,“ uvedla Neights.
Vědci proto zvažují dva nové možné scénáře. První počítá se středně těžkou černou dírou o hmotnosti několika tisíc Sluncí, která by roztrhala hvězdu, jež se k ní příliš přiblížila, a pohltila ji. Druhý scénář zahrnuje malou černou díru o hmotnosti přibližně tří Sluncí, která obíhá okolo hvězdy, jež ztratila svou vodíkovou atmosféru a zůstalo z ní jen husté heliové jádro; černá díra tuto hvězdu rychle pohltí.
„Tento model předpovídá, že černá díra hvězdu doslova zhltne zevnitř a uvolněná energie může vyvolat supernovu, která se ovšem nacházela za velkým množstvím prachu, takže i Webbův teleskop ji nezachytil,“ vysvětluje Huei Sears z Rutgers University.
Mohlo by vás zajímat:
Zdroj: BBC Sky and Night Magazine, NASA
Sdílet
Nejnovější videa
