Zarostlá stanice metra Háje i opuštěné pražské hlavní nádraží, po kterém se prohánějí srnky – grafický designér Vašek Krejčí ve svém projektu Postapo Praha vytváří apokalyptická videa, z nichž mrazí. Přestože opakovaně zdůrazňuje, že jde o fikci, setkal se už s reakcemi lidí, kteří uvěřili, že záběry zachycují skutečnost. A s obavami se ptali, co se ve městě děje.
Hned na úvod překvapí, že Vašek Krejčí nepatří mezi oddané fanoušky postapokalyptické subkultury. Člověk by to nejspíš čekal – jeho realistická videa zpustošené Prahy, rozbořených budov a ulic, které si příroda bere zpět, sledují na sociálních sítích jako Postapo Praha tisíce lidí. „U mě to vzniklo trochu omylem,“ vysvětluje.
Grafice se věnuje od dvanácti let, kdy poprvé otevřel Photoshop, před lety k tomu přidal i profesionální tvorbu videí. Když nedávno testoval nové AI nástroje na generování obrazů, rozhodl se je vyzkoušet v praxi – a trochu si přitom vystřelit z kolegy.
„Vyfotil jsem jeho kancelář a zadal jsem, aby ta kancelář vypadala jako po výbuchu bomby. A ten výsledek mě natolik překvapil svou realističností, že když jsem šel za kolegou a ukázal jsem mu to, tvářil se vyděšeně. Uvědomil jsem si, jak moc je to silné, a že je to uvěřitelné i pro lidi, kteří ta místa znají,“ popisuje.
V experimentování s umělou inteligencí pokračoval a přišly na řadu Háje - místo, kde strávil celý život. „Když se řekne sídliště, většina lidí má z toho trochu hrůzu. Já v tom mám domov,“ popisuje. Hotový snímek chtěl poslat přátelům, nakonec ho ale zveřejnil i na Facebooku - a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Ráno jsem se probudil a mělo to půl milionu zhlédnutí. Tehdy mi došlo, že to má potenciál,“ popisuje.
Skvěle fungují místa, kde žije hodně lidí
Dodneška přidal celou řadu dalších pražských míst – Opatov, Chodov, Černý Most, Anděl i Žižkov. O tom, kam se Krejčí vydá příště, rozhodují sami sledující v anketách pod příspěvky. Původně chtěl postupovat systematicky, stanici po stanici metra linky C ve směru od Hájů. Silný zájem i z jiných částí metropole ho ale přesvědčil, že projekt má širší dosah.
Každé místo si nejprve nastuduje. „Když mi lidé navrhli Černý Most, uvědomil jsem si, že ho tolik neznám. Kontaktoval jsem místní, aby mi poradili ikonická místa, která nesmím vynechat,“ dodává. Lokalitu nafotí, v jedné umělé inteligenci ji stylizuje do postapokalyptické podoby, v další rozpohybuje a nakonec přichází klasická postprodukce - hudba, střih, zvuk.
Nejsilnější odezvu mají podle něj místa, kde lidé skutečně žijí. „Nejlépe podle mé zkušenosti fungují místa, kde bydlí nejvíc lidí. Skvěle například fungují sídliště. Lidi sice znají hlavní nádrží, Anděl, centrum, ale nemají k tomu tak silný vztah, jako k místům, kde opravdu žijí,“ dodává. V plánu má proto například Letňany a Střížkov.
Ne všechno se ale osvědčilo. „Anděl i Černý Most se mi dělaly dobře. Naopak Zoo Praha tolik nefungovala. Tím, že je už sama o sobě stylizovaná do přírody, tak tam kontrast nebyl tak silný, takže jsem to nakonec ani nevydal,“ dodává. Do budoucna také chystá projekt rozšířit do dalších měst - nejprve do Berlína a později i do New Yorku.
„Před rokem by nebyl problém podvrh odhalit“
Reakce? Široké spektrum. Od nadšení a fascinace až po lehké znepokojení nad tím, jak přesvědčivě může dnes umělá inteligence proměnit realitu v iluzi.
„I když všude zdůrazňuji, že to není skutečné, už se mi stalo, že mi někdo psal: ‚Tyjo, předevčírem jsem byl v Hájích a teď tohle. Co se to děje?‘ Nejdříve jsem si myslel, že si dělá srandu. Jenže když mi pak pod další tři videa psal, že už se to blíží, musel jsem mu vysvětlit, že je to AI a není důvod k panice,“ popisuje.
S rostoucí kvalitou výstupů umělé inteligence ale přichází i nové otázky. Začátkem roku například svět zaplavila videa ze sněhem pokryté Kamčatky, která ale vytvořila čistě umělá inteligence. Ještě před rokem by podle Krejčího nebyl problém falešné video odhalit. Dnes už je situace jiná.
„Před rokem bych vám ještě řekl, že ta videa poznat jdou. Ale ten vývoj je tak neuvěřitelně rychlý, že už je to opravdu těžké, a i já mám kolikrát problém rozeznat, zda jde o skutečný obraz, reálnou fotku, nebo obraz vygenerovaný umělou inteligencí,“ uvedl.
Když člověk na takovou fotku či video narazí, měl by se podle Krejčího zaměřit na to, zda video útočí na emoce. „Jakmile to ve vás vyvolá silnou emoci, je důležité nahrát si ho do softwaru, který vám řekne, zda je to pravda, nebo ne,“ říká.
A budoucnost? Ta je podle něj těžko představitelná. „Jak takové fotky a videa budou vypadat za pět, deset let, je podle mě absolutní sci-fi. Ten vývoj je tak rychlý, že se to vůbec nedá říct na roky, ale spíš se to děje v rámci měsíců – že si říkáme bůhví, co přijde příští měsíc,“ dodává.
Lidé si tvorbu Vaška Krejčího mohou prohlédnout na jeho sociálních sítích na Instagramu nebo Facebooku.
Zdroj: autorský text
Sdílet
Nejnovější videa
