"Sládkovské řemeslo mi vonělo odmalička," přiznává Žaneta Petružálková. Otci, který pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji, pravidelně nakukovala přes rameno při vaření domovarů. Už tehdy prý věděla, že jednou půjde v jeho stopách. "Cesta to ale byla trnitá. Táta říkal, že to není práce pro holku, takže byl nejdřív proti," dodává žena, která dnes pracuje jako sládková v pivovaru Zlatá kráva.
Pouto mezi lidmi a medvědy se u nás nejvíce pojí s večerníčkem Méďové, který mapuje život osiřelých medvíďat Vojty, Kuby a Matěje. V Polsku se s tímto milovaným i obávaným tvorem pojí trochu jiný příběh, a to osud medvěda Wojtka. Ten byl sice stejně jako naši medvědi adoptován, jeho cesty však nevedly do poklidného Berouna, ale k armádě. Jaký život vedl tento hrdina i věrný přítel po válce?
Proslavil se jako moderátor a porotce kulinářské soutěže MasterChef a více než dvě dekády patřil v Británii mezi nejvýraznější osobnosti televizní obrazovky. Veřejnost zaujal svým příběhem nebývalého profesního vzestupu i svými vtipnými postřehy. Letos se však dostal do centra pozornosti kvůli zcela jiným důvodům – obviněním týkajících se nevhodného chování na pracovišti.
Šikanování si na vlastní kůži prožilo téměř 17 procent tuzemských pracujících. U každého druhého z nich byl původcem nevhodného chování šéf. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel.
Boeing 707 belgické společnosti Sabena potřetí kroužil nad letištěm v Bruselu. Čekal na přistání, obloha byla jasná, piloti nehlásili žádný problém. Přesto letadlo najednou ztratilo rychlost a přídí se zabořilo do pole asi tři kilometry od letiště. Bylo 10.05 a psal se 15. únor 1961.
Na první pohled působí jako obyčejná budova u cyklostezky na Libeňském ostrově, jde však o místo s mimořádně bohatou historií. Zprvu nenápadný sochařský ateliér z roku 1930 od architekta Otakara Novotného byl postaven kvůli jedné soše. Zároveň ustál povodně, stavební plány i změny režimů, ale hlavně – přežil, přestože měl být dávno zbořen.
V pražském obchodním domě Máj se chystá jedinečná podívaná – skláři ze studia Lhotský v Železném Brodě vytvořili obřího skleněného kostlivce. Pětimetrová plastika vážící 800 kilogramů se brzy zavěsí nad bar, kde bude zářit v odstínech modrého skla. Výroba trvala deset měsíců a využila starobylou techniku tavení skla do formy, kterou kdysi ovládali už Egypťané.
Před lety opustila studium na VŠE a šla si za svým. Dnes patří Helena Fléglová mezi špičku českých cukrářů. "Rodiče jsou na mě pyšní. Jediný zádrhel je, že jsem nedokončila inženýrské studium," říká žena s tím, že před tatínkem se o škole nesmí zmínit. "Mně ale titul zatím nechybí," směje se členka Národního týmu kuchařů a cukrářů a zakladatelka cukrářské akademie HF Pastry Academy.
V temných dobách nacistické a fašistické diktatury povstali výjimeční hrdinové, kteří navzdory smrtelnému nebezpečí zachraňovali životy pronásledovaných. Jejich příběhy ukazují, že i uprostřed nejhrůznějšího útlaku může individuální statečnost a morální svědomí zvítězit nad organizovaným zlem.
Vztah obyvatel italských Benátek a turistů je všechno možné jen ne jednoduchý. Další ukázku toho představuje Poveglia. Opuštěný ostrov v jižní části benátské laguny je už po staletí opředen hrůzostrašnými legendami. Kdysi sloužil jako lazaret pro oběti morové epidemie a později jako psychiatrická léčebna. Teď se mění na městský park přístupný pouze obyvatelům Benátek. Turisté mají vstup zakázán.
Lidské tělo je plné záhad a fascinujících procesů, o kterých často nemáme ani tušení. Od fyziologických reakcí při lhaní až po nečekané zdravotní benefity smíchu. Prozkoumejte s námi deset překvapivých faktů, které odhalují skryté schopnosti lidského organismu.
Noční procházka po pláži, chůze na vysokých podpatcích nebo nevhodný dresscode. Zdánlivě nevinné chování vás může v oblíbených dovolenkových destinacích vyjít hodně draho. V mnoha evropských zemích začaly platit nové zákazy, které mají ochránit místní obyvatele i kulturní dědictví. Za jejich porušení můžete zaplatit pokuty v řádech stovek až tisíců eur.
Jsou tací, kteří berou s humorem i smrt. To prokazují bláznivé rakve, které nejsou pouhou součástí výstavy. V některých z nich se lidé doopravdy chtějí nechat pohřbít. Pokud si rádi sami ze sebe děláte legraci a líbila by se vám neobvyklá rakev, můžete se inspirovat snímky v naší galerii. Zvítězí u vás baletní piškot nebo třeba vývrtka se špuntem?
V digitální době trávíme hodiny čtením, ale spíše na sociálních sítích než u knih. Jak to ovlivňuje naši pozornost a co s tím můžeme dělat?
Snímek Tomáše Garrigua Masaryka, který drží v náručí malou holčičku oblečenou v kroji, se stal ikonou. Okamžik z Masarykovy návštěvy Žďáru nad Sázavou v červnu 1928 se objevil na titulních stranách časopisů, otiskly jej noviny a v roce 1938, rok po prezidentově smrti, se stal předlohou poštovní známky. "Holčička ze známky" Eva Haňková, rozená Neugebauerová, se narodila 20. května 1925 v Praze.
Zelená, žlutá nebo fialová houba, kterou nesbíral ani děda. A ani jeho děda. Tak si asi většina lidí vybaví holubinku. Víte ale, že třeba v některých francouzských regionech jsou holubinky ceněné více než hřiby? Ba co víc, jejich sběr není nebezpečný a chuť v kuchyni je nezaměnitelná. Jak na to, se dozvíte v článku s komentářem mykologa z Akademie věd ČR Jana Borovičky. Sezona právě začíná.
Na první pohled nenápadná budova na spodní straně Masarykova náměstí v Jihlavě. Ve chvíli, kdy vstoupíte dovnitř, však pochopíte, že stojíte na prahu výjimečného architektonického počinu. Stříbrný dům je nejen cennou památkou, ale také inspirativním prostorem. Propojuje totiž více než sedm století historie do jednoho soudobého příběhu.
Na úbočí prudkého svahu v srdci Krkonošského národního parku stojí bouda, která není jen běžným rekreačním domem. Je příběhem o propojení člověka s horami a o splněném snu, který vznikl bez kompromisů – a přesto s hlubokou pokorou k přírodě.
Přítomnost konkrétních bakterií ve střevech může signalizovat rozvoj kolorektálního karcinomu. Nasvědčují tomu alespoň výsledky studie, kterou provedl mezinárodní tým z italské univerzity v Trentu. Podíleli se na ní i výzkumníci z Česka.
Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí, přesto jim lze často předejít. Problém je, že rizikové faktory jako vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza nebolí, a tak je mnoho lidí ignoruje. Jak můžete své srdce a cévy udržet zdravé? Klíčem je prevence.
