Výzkumníci ze státní polytechnické univerzity známé pod názvem Virginia Tech se rozhodli zaměřit na "pyramidu nezdravých potravin" a zjistit, které z nich nejvíce škodí našemu mozku. Výsledek asi nepřekvapí milovníky koly a pizzy s uzeným masem - právě ultrazpracované masné výrobky a slazené nápoje se ukázaly jako největší hrozba pro mozkové zdraví.
Jedinci, kteří konzumovali jednu nebo více porcí kterékoli z těchto potravin navíc, vykazovali významně zvýšené riziko vzniku kognitivních poruch, včetně těch spojených s formami demence, jako je Alzheimerova choroba. Vědci využili data z rozsáhlé a dlouhodobě probíhající studie University of Michigan Health and Retirement Study, která zahrnuje starší dospělé účastníky.
Jejich zdravotní stav, zejména paměť a další kognitivní funkce, byl hodnocen každé dva roky v období od roku 2014 do 2020. Podobné výzkumy už dříve ukázaly, že ultrazpracované potraviny (UPF) negativně ovlivňují zdraví - zvyšují riziko obezity, cukrovky 2. typu, srdečně-cévních onemocnění, úzkostí, deprese i celkovou úmrtnost. Tentokrát ale vědci poprvé rozlišili jednotlivé kategorie průmyslově zpracovaných potravin.
Maso a limonády: dvojitý úder mozku
Ukázalo se, že masné produkty a slazené nápoje stojí na samém vrcholu žebříčku škodlivosti. Kombinace obojího - například kousek masové pizzy zapitý kolou - může být pro mozek doslova "dvojitou bombou".
Celkem se u 1 363 účastníků během sledování rozvinula nějaká forma kognitivního zhoršení. Ti, kteří denně konzumovali alespoň jednu porci navíc ultrazpracovaných masných výrobků, měli o 17 procent vyšší riziko mentálního úpadku. U lidí, kteří pili slazené limonády, ledové čaje či ovocné drinky, se riziko zvýšilo o šest procent. Naopak jiné druhy průmyslově zpracovaných potravin - jako sladkosti, pomazánky, slané snacky nebo hotová jídla - se s vyšším rizikem statisticky významně nespojovaly.
Co jsou ultrazpracované potraviny?
Ultrazpracované potraviny (UPF - ultra-processed foods) jsou produkty vytvořené z průmyslově zpracovaných složek, které běžně v domácí kuchyni nenajdeme. Obsahují rafinované sacharidy, přidané tuky, umělá sladidla, barviva, aromata či stabilizátory. Patří sem například sladké cereálie, limonády, instantní polévky, balené pečivo, bramborové chipsy, hotová jídla nebo ochucené jogurty. Jejich cílem je prodloužit trvanlivost, zvýšit chuťovou atraktivitu a usnadnit konzumaci - často však na úkor výživové hodnoty.
Závěr studie publikované v časopise American Journal of Clinical Nutrition je přitom překvapivě nadějný: omezení uzenin a slazených nápojů může být jednoduchým, i když pro někoho ne nutně snadným krokem k ochraně mozku. "Jsou věci, které můžete změnit, jde zejména o střídmost a rozumný, vyvážený přístup k jídlu," okomentovala závěry studie její spoluautorka profesorka Brenda Davyová, odbornice na výživu z Virginia Tech.
Podle údajů z roku 2020 tvořily v amerických domácnostech až 65 procent všech zakoupených potravin a 38 procent nápojů právě ultrazpracované produkty - tedy jídla plná umělých barviv, dochucovadel a emulgátorů. Navíc mladí i senioři dnes získávají více než polovinu denního příjmu kalorií právě z těchto výrobků. Autoři studie proto jako formu zdravotní prevence doporučují i kurzy vaření.
Naučit se, co jíst a jak si to připravit, může být podle nich polovina úspěchu. "Dodržovat dietu je jedna věc, ale naučit lidi, jak si to jídlo skutečně uvařit, je věc druhá," dodává vývojový vědec Ben Katz z Virginia Tech. A i když statistiky o konzumaci průmyslově zpracovaných potravin nevypadají příliš optimisticky, výzkum přináší jasnou a dosažitelnou strategii: více vařit, méně nakupovat lákavě ochucené pochutiny vyskládané na regálech supermarketů.
Zdroj: sciencealert.com
