


Případ hodináře Adolfa Seefeldta patří k nejzáhadnějším v Německu a dodnes si odborníci nejsou přesně jistí, co se vlastně stalo. Duševně zaostalý muž za vlády nacistů zavraždil nejméně dvanáct dětí, jak to ale udělal, je po desítky let předmětem mnoha spekulací.
Na snímku: Policejní fotografie Adolfa Seefeldta po zatčení, Německo, 1935.
Než byl Adolf Seefeldt konečně odsouzen za vraždy dvanácti chlapců, policistům pořádně zamotal hlavy. Přestože si byli téměř jistí, že dotyčné děti skutečně usmrtil, nemohli přijít na to, jakým způsobem je o život připravil. To vyšetřování mimořádně zkomplikovalo.
Na snímku: Policejní fotografie Adolfa Seefeldta po zatčení, Německo, 1935.
Než byl Adolf Seefeldt konečně odsouzen za vraždy dvanácti chlapců, policistům pořádně zamotal hlavy. Přestože si byli téměř jistí, že dotyčné děti skutečně usmrtil, nemohli přijít na to, jakým způsobem je o život připravil. To vyšetřování mimořádně zkomplikovalo.
Na snímku: Ilustrační dobová fotografie z Lübecku v Německu, cca 1900 - 1910.
Adolf Seefeldt se narodil v roce 1870 jako poslední z devíti dětí. Idylické dětství ale rozhodně neměl. Jeho otec, který se živil jako zámečník, byl alkoholik, zatímco matka raději vyhledávala pánskou společnost, než aby se věnovala svým potomkům.
Sám později uváděl, že jako dvanáctiletý byl zneužit dvěma muži. Šokoval však tvrzením, že se mu to líbilo. V tu dobu se už učil řemeslu - po vzoru svého dědečka se měl stát hodinářem.

Jako devatenáctiletý se oženil a založil rodinu. Již o rok později ovšem skončil ve vězení kvůli mravnostním zločinům, veskrze se vždy jednalo o obtěžování a zneužívání dětí. V cele se ovšem choval velmi podivně, lékaři tak nakonec seznali, že je duševně zaostalý a potřebuje spíše na psychiatrii, než do vězení.
Mezi vězením a blázincem ostatně strávil následujících přibližně dvacet let. Z léčení byl naposledy propuštěn v roce 1934 a přibližně ve stejnou dobu se také v Lübecku, kde žil, začali ztrácet malí chlapci. Spojovala je jedna věc - většinou na sobě měli tehdy módní námořnické oblečky.

Spojovat zmizení chlapců s Adolfem Seefeldtem začala policie poměrně záhy. Byl totiž v celém okolí známá firma. Že má zálibu v malých chlapcích se vědělo, stejně jako to, že je obvykle láká třeba na staré hodinky, těm starším zase sliboval, že jim věnuje nějaké cigarety. Když se ale ukázalo, že těla hochů leží v borovém lese a není na nich patrné žádné násilí, kriminalisté netušili, co si s tím počít.

Všechny děti, které byly nalezené v lese mrtvé, na první pohled vypadaly, jako by klidně spaly. Nezdálo se, že by se na nich jejich vrah dopustil jakéhokoliv násilí. Proto bylo obtížné prokázat, že se skutečně staly obětí vraždy.
Na snímku: Místo nálezu obětí Adolfa Seefeldta, borový les v severním Německu, polovina 30. let. Zde byly nalezeny mrtvé chlapce bez známek násilí.
Brzy vznikly dvě hlavní teorie, jak mohl Seefeldt své oběti zabíjet. První z nich působila o poznání více racionálně. Podle té si měl doma připravit nějaký jed, pravděpodobně na bázi chloroformu, který by na těle nezanechal stopy. Pitva sice nikdy neprokázala použití jedu, je ale nutné vzít v úvahu, že tehdejší forenzní metody zdaleka nebyly na takové úrovni, jako dnes.
Na snímku: Historická novinová fotografie z lokálního ohledání místa činu v borovém lese během procesu s Adolfem Seefeldtem v roce 1936. Novináři mu tehdy udělali chybu ve jméně.
Druhá verze příběhu je ovšem o poznání děsivější. Adolf Seeman měl podle ní chlapce uvést do stavu hluboké hypnózy, zneužít je a poté zkrátka zanechat na místě, kde po čase podlehli podchlazení a dehydrataci.
Na první pohled to zní naprosto šíleně. Existují ale výpovědi, podle kterých Seefeldt jako mladý za úplatu „léčil“ krávy farmářů. Svědci popisují, že dobytek opravdu nějakým způsobem dovedl až nepřirozeně zklidnit.
Na snímku: Soudní síň ve Schwerinu během výslechu Seefeldta v roce 1936.
Než mohl být Seefeldt skutečně odsouzen, nějakou dobu to trvalo. Shromažďování důkazů bylo totiž vzhledem k okolnostem mimořádně složité. Nakonec se to ale podařilo, a tak byl tento duševně zaostalý muž odsouzen k trestu smrti. Soudce mu prokázal celkem dvanáct vražd, policie se ale domnívala, že vzhledem k velmi netradičnímu způsobu, jakým byly skutky provedeny, jich ve skutečnosti mohlo být mnohem více a jejich počet mohl sahat dokonce ke stovce obětí.
Na snímku: Úmrtní list Adolfa Seefeldta ze Schwerinu datovaný 22. května 1936.
Některé zdroje uvádí, že ještě před popravou Seefeldta vyslýchalo také Gestapo. Nezajímalo se ale o jeho oběti, jako spíše o způsob, jakým je zavraždil. Vyšetřovatelé doufali, že se jim podaří získat recept na jed, který mohl ke svým zločinům využít. K jakým závěrům došli, ale vzhledem k dobovému kontextu není známo.
Na snímku: Policejní fotografie Adolfa Seefeldta po zatčení, Německo, 1935.
Ačkoliv se dnes jeví jako mnohem pravděpodobnější to, že Adolf Seefeldt vraždil za pomoci jedu, legendy o hypnóze způsobily, že se mu začalo přezdívat „Sandmann“. Což odkazuje na německou lidovou postavu, která sype dětem do očí písek, aby mohly spát. Seefeldtovy oběti vypadali, jako by v lese jen pokojně usnuli. Případně je sám aranžoval do klidných poloh, které připomínaly hluboký spánek.









Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Ve 21. století se na rozdíl od středověku neobchoduje s předměty, jako je lebka sv. Zdislavy z Lemberka, řekl odborník z katedry církevních dějin pražské katolické teologické fakulty Petr Kubín. Motiv krádeže si proto neumí vysvětlit. Ztráta cenné relikvie české světice by podle něj ale byla velká.



Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezím jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech.



Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla ve středu ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou.



Se zákazem sociálních sítí dětem do 15 let by souhlasilo 82 procent Čechů. Zákaz mobilních telefonů ve školách by podpořilo 78 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který pro finanční dům Uniqa uskutečnila agentura NMS mezi tisícovkou respondentů.