Jídlo se pro ni stalo alfou a omegou, dlouho z bludného kruhu neviděla cestu ven. Marie Danči má ještě v živé paměti, kdy naposled zvracela. Jak zuřivě nakupovala jídlo za spoustu peněz, které následně skončilo v záchodové míse. I když si myslela, že se to na jejím zdraví nepodepsalo, doktoři ji vyvedli z omylu. Upřímně o životě s bulimií vyprávěla v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Letošní ročník Letních shakespearovských slavností odstartuje premiérou jedné z nejintenzivnějších tragédií světového dramatika – Othellem. „Je v něm tolik lásky a tolik hrůzy. Vojevůdce zvyklý dělat rychlá rozhodnutí. Krásně ambivalentní postava,“ charakterizuje svou roli Robert Mikluš, který se 25. června na Pražském hradě představí v titulní roli Shakespearova legendárního žárlivce.
Když slyšel poprvé o novém filmu Jiřího Mádla, který pojednává o roce 1968, jen protočil panenky. "Říkal jsem si: Není to už vyčerpané? Máme k tomu ještě co říct? Pak jsem ale dostal do ruky scénář a po prvních dvou stránkách jsem věděl, že jsem se spletl," popisuje herec Vojtěch Vodochodský, který ve filmu Vlny ztvárnil hlavní postavu rozhlasového technika Tomáše.
Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.
Patnáctiletý mladík leží na posteli, usilovně se věnuje aktivitě, k níž potřebuje jen ruku, fotku v mobilu a ještě jednu část vlastního těla. Hned úvodní scéna nového seriálu videotéky Voyo nazvaného Sex O'Clock zřetelně ukazuje, kam cílí. Popularita zahraničních vyprávění o mládeži a nejen pro mládež jako Sexuální výchova či Euforie nachází stále větší odezvu na českých obrazovkách.
Televizní minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje, jejíž první díl v neděli večer odvysílala TV Nova, vypráví nejdramatičtější část příběhu šumavského převaděče Josefa Hasila. Ten začal roku 1948, kdy komunisté uzavřeli hranice, pomáhat emigrantům na Západ. A to v uniformě československé pohraniční stráže. Od Státní bezpečnosti dostal přízvisko Král Šumavy.
Podle skutečného příběhu československého převaděče Josefa Hasila natočil David Ondříček třídílnou minisérii. Jmenuje se Král Šumavy dle přezdívky, kterou pohraničnímu strážníkovi udělila Státní bezpečnost. Tento čtvrtek, tedy na státní svátek 17. listopadu, videotéka Voyo zveřejnila první trailer. "Střílet na lidi zezadu nebudu," říká v něm hrdina, jenž pomáhá uprchlíkům před totalitním režimem.
„Řezání drog, vulgarity, rap, roztřesená kamera a Adam Mišík. Je to k nevíře, ale tohle jsou ingredience nejlepšího českého filmu roku,“ tvrdí kritik Mojmír Sedláček o snímku Banger.
Na divadelní DAMU a filmové FAMU nedávno studentské iniciativy upozornily, že někteří pedagogové navazují intimní vztahy se studentkami. Obě pražské školy chování vyučujících označily za nevhodné a zřídily funkce ombudsmanek. V nové minisérii režiséra Jana Hřebejka jsou ale všichni, kdo vztahům učitelů se studentkami nefandí, za prudérní hlupáky.
První se na plátně objeví oči. Temné a pichlavé, jako by patřily samotnému ďáblovi. A herec Michal Kern ve své první velké filmové roli musel ztvárnit postavu vskutku až démonickou. Drama Arvéd, které od čtvrtka promítají kina, je životopisný film, jaký tu ještě nebyl. A také jeden z nejpozoruhodnějších debutů za dlouhé roky.
Třídílná minisérie Iveta sleduje počátek kariéry Ivety Bartošové. Jednu z nejznámějších československých zpěvaček ztvárnila herečka Anna Fialová, jejího partnera Petra Sepešiho hraje Vojtěch Vodochodský. „Jde o melodrama o velmi naivní ženě, které se samo snaží nebýt naivní,“ shrnuje sérii filmový kritik Kamil Fila.
Minisérie o pěveckých počátcích Ivety Bartošové, jejíž první díl je od pátku přístupný na online platformě Voyo, připomíná retro pohádku. Populární zpěvačku představuje jako princeznu českého popu, kterou nezajímalo nic než zpěv a láska.
Zkraje února začalo natáčení nového filmu Arvéd, který je inspirován osudem rozporuplného Jiřího Arvéda Smíchovského. Podstatná část vznikne v ateliérech v pražských Kbelích. Štáb pod vedením režiséra Vojtěcha Maška a kameramana Dušana Husára zde natáčí v dekoracích, které jsou na pomezí surreálného snu a skutečnosti.
