Mladík z Brna dostal od evropských vědců 37 milionů korun. Chce vylepšit léčbu leukémie

hrz hrz
29. 7. 2018 10:31
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
Biolog Marek Mráz
Biolog Marek Mráz | Foto: Masarykova univerzita

Mladý brněnský biolog Marek Mráz (35) dosáhl další mety ve své slibně se rozvíjející kariéře. Evropská výzkumná rada (ERC), v níž zasedají přední evropští vědci, totiž vybrala jeho projekt, jenž následně získal velmi ceněný startovací grant.

Vědci mohou díky grantu s finanční dotací 37 milionů korun po dobu pěti let intenzivně zkoumat vznik a léčbu chronické lymfocytární leukémie, což je nejčastější typ leukémie u dospělých lidí.

Zaměří se především na detailní vysledování mechanismu, jakým choroba vzniká. Chtějí najít účinnější terapii a nová léčiva otestovat na myších.

 "Získané finance využijeme asi z poloviny na hrazení experimentů a materiálu a z poloviny na personální náklady členů týmu," říká Marek Mráz.

Se svým vědeckým týmem působí ve Vědecko-výzkumném centru Ceitec na Masarykově univerzitě. Pracoviště je na české poměry unikátní díky tomu, že se podařilo v rámci jednoho institutu propojit biology, lékaře, chemiky, techniky, fyziky, veterináře a další odborníky. Díky této mezioborové spolupráci institut nabízí mnohem komplexnější řešení problémů.

Marek Mráz patří ke skutečným špičkám ve svém oboru a jeho kariéra má velmi rychlé tempo. Už jako doktorský student obdržel cenu ministra školství pro výjimečné doktorandy, v roce 2014 cenu Evropské hematologické asociace a v roce 2015 cenu České onkologické společnosti za nejvýznamnější vědeckou publikaci roku. Ačkoliv je mu teprve 35 let, vede vlastní výzkumnou skupinu a má za sebou pracovní pobyty na prestižní americké Mayo Clinic a na University of California v San Diegu.

"Získání třetího grantu ERC pro Ceitec MU, tedy pátého pro celé konsorcium Ceitec, je potvrzením, že se zhodnocuje investice, která do Brna přišla. Vybudovali jsme zde z evropských zdrojů jedno z nejlépe vybavených vědeckých center v Evropě. Daří se nám také vytvářet takové pracovní prostředí, které dokáže špičkové vědce udržet," pochvaluje si Jiří Nantl, ředitel Ceitecu Masarykovy univerzity. 

Prestižní granty Evropské výzkumné rady letos získalo hned pět řešitelů z Česka. Kromě Martina Mráze to je také Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty, Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty, Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd a Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky.

Jak již dříve řekl ČTK přední český fyzik a jeden z 22 členů rady Tomáš Jungwirth, granty jsou také ukazatelem úrovně vědy. Česko v jejich získávání nebývalo příliš úspěšné, zlom nastal teprve nedávno. Ovšem ve srovnání s vyspělejšími (ale i většími) evropskými státy Češi přece jen ještě pokulhávají. Například Německo získalo v tomto kole 73 grantů, Itálie 42. Třetím nejúspěšnějším státem byla letos Francie, kam putuje 33 grantů, tedy o tři více než do Česka od začátku těchto startovacích grantů v roce 2008.

Video: Čeští vědci vyvinuli převratný čip. Tisíckrát zrychlí přenos dat

Čeští vědci vyvinuli převratný čip. Tisíckrát zrychlí přenos dat | Video: Veronika Ljuba Bucková
 

Právě se děje

před 42 minutami

Test nonstop letů mezi New Yorkem a Sydney skončil úspěchem. Rekordní let trval 19 hodin

Rekordní první let mezi New Yorkem a australským městem Sydney bez mezipřistání byl úspěšný. Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas v sobotu v 7:42 místního času přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu, během něhož urazil vzdálenost 16 200 kilometrů, informoval server CNET. Podle médií se jednalo o nejdelší let s pasažéry na světě. Let mezi New Yorkem a Sydney byl zatím jen testovací a zúčastnila se jej pouze padesátka pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek a členů posádky. Stroj byl naplněn 101 tisíci kilogramy paliva. Cílem bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus.

Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney - ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl na těchto extrémně dlouhých trasách nabízet od roku 2022.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Chilský prezident po několikadenních násilných protestech zrušil zvýšení cen jízdného

Sebastián Piňera odvolal zvýšení cen jízdenek na metro poté, co násilné protestní akce v posledních dnech ochromily metropoli Santiago de Chile. V reakci na protesty úřady vyhlásily v hlavním městě zákaz vycházení od 22:00 do 7:00 hodin. Demonstranti v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Nepokoje pokračovaly i v sobotu a demonstranti se při nich střetli s policií, která proti nim použila slzný plyn.

Podle zpravodajského serveru BBC News demonstrace proti zvýšení cen jízdného, které vláda zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny, přerostly v posledních dnech v širší nespokojenost s vysokými životními náklady v hlavním městě. Chile patří mezi nejbohatší a nejstabilnější země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno a stále častěji se ozývá volání po hospodářských reformách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy