Můj sen? Programovat lety do vesmíru, říká úspěšný student

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
9. 9. 2014 12:00
Rozhovor s Martinem Raszykem, mnohonásobným medailistou v mezinárodních soutěžích v astronomii, fyzice či programování.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Karviná - Kdyby byl atlet a vozil by pravidelně každý rok z mezinárodních soutěží medaile z některé ze čtyř disciplín, byl by celebritou. Jenže Martin Raszyk (19) je čerstvý absolvent karvinského gymnázia a jeho disciplínami jsou: astronomie, astrofyzika, fyzika a programování.

Právě odjíždí studovat na technickou univerzitu do Curychu a jeho snem je programovat pilotované či nepilotované lety do vesmíru.

Mezinárodní úspěchy Martina Raszyka

Martin Raszyk - nadaný student - české naděje

- 2011: bronz z Mezinárodní astronomické olympiády v Kazachstánu

- 2012: stříbro na Středoevropské olympiádě v informatice v Maďarsku, bronz na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Estonsku, stříbro na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Brazílii a stříbro na Mezinárodní astronomické olympiádě v Jižní Koreji

- 2013: bronz na Mezinárodní olympiádě v informatice v Austrálii

- 2014: bronz z Mezinárodní olympiády v informatice na Tchaj-wanu a bronz z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Rumunsku

A.cz: Je neuvěřitelné, na jaké špičkové úrovni zvládáte tolik oborů. Využíváte pro ně nějaké společné znalosti či schopnosti?

Využívám své znalosti matematiky a analytické myšlení.

A.cz: Nyní se specializujete na fyziku, astrofyziku a programování. Ale vaším prvním koníčkem, ještě na základní škole, byl zeměpis. Proč právě tento předmět?

Zeměpis mě zajímal a zajímá hlavně proto, že zahrnuje spoustu oblastí
- regionální zeměpis, fyzický i socioekonomický zeměpis, a usiluje
také o pochopení souvislostí a vztahů v těchto oborech.

A.cz: Uspěl jste v celostátní soutěži, máte v zeměpise i nějaký mezinárodní úspěch?

Mezi mé úspěchy z této doby patří účast na mezinárodní zeměpisné soutěži pořádané společností National Geographic v hlavním městě
Mexika v červenci 2009.

A.cz: Na astronomické olympiádě jste v roce 2012 získal stříbro, byl jste přitom o dva roky mladší než nyní a soutěž se navíc konala v Rio de Janeiru, tedy pod jižní oblohou. Čím to?

České naděje

Vědci - děti

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

V Brazílii mi lépe sedly úlohy, letos se mi naopak příliš nepodařila práce s mapkou hvězdné oblohy ani pozorování v planetáriu.

A.cz: Na jaký obor se chcete specializovat? Nebo propojíte oba a budete třeba programovat  astronomické modely?

V budoucnu se chci specializovat na programování. Pokud by se ovšem naskytl zajímavý projekt například z oblasti pilotovaných i nepilotovaných letů do vesmíru, ve kterém bych mohl uplatnit znalosti programování, rád bych se do takového projektu zapojil.

A.cz: Absolvoval jste karvinské gymnázium. Na jakou vysokou školu míříte a co budete studovat?

Budu studovat informatiku na ETH Zürich (technická vysoká škola) ve Švýcarsku.

A.cz: Proč jste si vybral právě tuto školu?

ETH Zürich jsem si vybral, protože patří k nejlepším na světě v technických oborech, mezi něž se řadí i informatika. Dále mě zaujalo, že výuka probíhá v němčině i angličtině, takže budu mít možnost se zdokonalit v obou těchto jazycích.

A.cz: Jak jste se k programování a astronomii dostal? Od kolika let se těmto oborům věnujete?

Úspěchy mladého talentu ocenil i Moravskoslezský kraj.
Úspěchy mladého talentu ocenil i Moravskoslezský kraj. | Foto: Moravskoslezský kraj

Astronomie mě zajímá již od útlého dětství, nejprve jsem si četl populární knihy o vesmíru, později se k nim přidaly i odborné publikace. Programování se věnuji od prvního ročníku na střední škole. Nejprve jsem se naučil základy jazyka C a jednoduché algoritmy, později jsem se začal zajímat i o složitější algoritmy a jejich efektivitu.

A.cz: Zrovna v těchto dvou oborech toho lze stále hodně nového objevovat. Souhlasíte?

Ano, v astronomii, astrofyzice i programování je rozhodně stále spousta nezodpovězených otázek a nevyřešených problémů. V astronomii může jít třeba o popis vesmíru v okamžicích stále bližších Velkému třesku, v programování třeba o problém P versus NP, který spolu s dalšími patří mezi otevřené problémy.

A.cz: Jak byste laikovi vysvětlil, v čem spočívá "problém P vs. NP"?

Spočívá v otázce, zda pro každý problém, u kterého lze výpočetní technikou efektivně ověřit jeho řešení, lze toto řešení výpočetní technikou také efektivně nalézt.

A.cz: Co vás na obou oborech fascinuje?

Martin Raszyk po letošním návratu z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v rumunské Suceavě (stojí druhý zleva).
Martin Raszyk po letošním návratu z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v rumunské Suceavě (stojí druhý zleva). | Foto: www.astro.cz

Na astronomii a astrofyzice mě fascinuje to, že tyto obory jdou za hranice naší planety a pokouší se pochopit stavbu a princip vesmíru na různých měřítkách - uvnitř naší sluneční soustavy i na úrovni galaxií a jejich soustav. Na programování se mi líbí přesnost a analytičnost. Baví mě přemýšlet nad tím, jak fungují algoritmy, a vymýšlet své vlastní algoritmy, které budou schopny efektivně řešit zadané úkoly.

A.cz: Kolik volného času oběma oborům věnujete? Na čem ve svém volném čase bádáte?

Astronomie a programování mi zaberou většinu času. Velkou část svého volna věnuji četbě odborných knih z různých oborů. Také online soutěžím v programování. To mi slouží rovněž jako příprava na mezinárodní soutěže v programování.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Státní kasa už pociťuje dopady koronaviru. Schodek ke konci března stoupl na 44,7 miliardy Kč

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun. Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun. Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle ministerstva financí již ovlivnila březnové příjmy rozpočtu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy