České naděje vědy patří ke světové špičce. Udržíme je doma?

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 3. 1. 2015 16:55
Čeští nadaní studenti patří ve světových vědomostních soutěžích mezi špičku, přestože je vědecké bádání jen jejich koníčkem. Školy si často s jejich talentem nevědí rady.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Rozhovor – Přes půl roku představovalo Aktuálně.cz v rámci speciálního seriálu České naděje mimořádně nadané středoškolské studenty, kteří září na mezinárodních soutěžích a vozí medaile z vědomostních olympiád.

Zajímalo nás, jak úspěšná je dnešní generace ve srovnání s minulostí i s okolními státy. Zeptali jsme se proto Miloty Pelánové, manažerky soutěže Česká hlava a projektu České hlavičky, jehož hlavním cílem je vyhledávat a podporovat mladé vědecké talenty.  

"Z pohledu úspěchů na evropských i celosvětových soutěžích patří mezi špičku. Světové proslulosti například dosáhli hned tři loňští laureáti," říká, ale vzápětí dodává: "Druhá strana věci však je, jestli jim dokážeme vytvořit takové podmínky, aby své nadání, pracovitost a nápady rozvíjeli u nás, a ne v zahraničí."

České hlavičky 2014, aneb středoškolští autoři nejlepších vědeckých prací.
České hlavičky 2014, aneb středoškolští autoři nejlepších vědeckých prací. | Foto: www.ceskahlava.cz

Aktuálně.cz: České hlavičky pořádáte od roku 2007. Pozorujete nějaký posun v úrovni vítězných prací?
 
Milota Pelánová: České hlavičky si vybudovaly za ty roky velmi dobré renomé. Ročně nám přichází okolo stovky soutěžních prací. Možná vám číslo nepřijde až tak vysoké. Uspět v této soutěži však mohou jen ti nejlepší z nejlepších. Proto se hlásí jen ti středoškoláci, kteří věří, že v této konkurenci uspějí. Práce laureátů jsou rok od roku zajímavější. Odborná porota složená ze zástupců předních českých vysokých škol a výzkumných ústavů to tedy nemá vůbec jednoduché.

A.cz: Jaké obory nyní "jedou"?

V posledních letech jsou hodně silné práce z oblasti biologie, respektive především práce věnující se lidskému tělu a zdraví. Další kategorií, která zažívá velký posun, jsou počítače a elektronika. Ale to je přirozeně dáno technologickým vývojem této oblasti obecně.
 
A.cz: Jaké jméno mají mladí čeští vědci v zahraničí? A lepší se jejich renomé a věhlas?

České naděje

Vědci - děti

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

To se musíte zeptat v zahraničí. Nicméně z pohledu úspěchů na evropských i celosvětových soutěžích jistě patří mezi špičku. Světové proslulosti dosáhli např. hned tři loňští laureáti – všichni získali stříbro na soutěži INTEL ISEF v USA (největší vědecká soutěž středoškoláků na světě - pozn. red.). Výjimečný matematický projekt Aranky Hruškové, monitor životních funkcí velikosti náramkových hodinek Marka Nováka a preparát proti HIV Robina Kryštůfka – ty všechny uspěly v konkurenci 1700 mladých vědeckých talentů ze 70 zemí.

A.cz: Tak to je slušná česká vizitka.

Z pohledu toho, jak je velká ČR, je to jistě obrovský úspěch svědčící o velkém potenciálu mladých začínajících vědců. Druhá strana věci však je, jestli jim dokážeme vytvořit takové podmínky, aby své nadání, pracovitost a nápady rozvíjeli u nás, a ne v zahraničí.

A.cz: Jaké jsou tedy podle vás v Česku podmínky pro mladé začínající vědce?

Studenti, kteří se hlásí do naší soutěže, jsou nadšenci. Nové informace, vědecké bádání a vlastní nápady jsou jejich hobby. Jen málo středních škol v ČR však umí efektivně rozvíjet potenciál těchto mladých talentů. Často to tedy bývá tak, že si musí cestu najít sami – obrátí se na vědecké ústavy, Akademii věd ČR, vysoké školy… A tam je již situace mnohem lepší. Studentům vyjdou vstříc a rádi je zapojí do vědeckých projektů.

A.cz: Součástí vašeho projektu je i následná práce s talenty, respektive pomoc v dalším profesním růstu. Co vše to obnáší?
 
České hlavičky jsou většinou studenti posledních ročníků středních škol. Řeší především pomaturitní studium na vysoké škole. V této oblasti spolupracujeme s Nadací Zdeňka Bakaly, která finančně podporuje nadané studenty mířící na prestižní zahraniční školy. Snažíme se laureátům všemožně pomoci – zprostředkovat stáže či najít případné investory, poskytnout jim individuální poradenství. Letos jsme například vytvořili databázi programů zahraničního studia, které mohou využít vlastně všichni středoškolští studenti.


A.cz: S laureáty Českých hlaviček jste tedy v kontaktu. Jak byste odhadli poměr těch, co odcházejí do zahraničí, a těch, co zůstávají v Česku?
Ano, snažíme se s nimi zůstat v kontaktu, ačkoliv je to mnohdy těžké, protože se rozprchnou opravdu do celého světa. Odhaduji, že více než třetina laureátů odchází do zahraničí – tedy především kvůli studiu zahraniční univerzity. Je to však zatím pouze sedm let, co jsme se soutěží začali. Proto teprve začínáme vyhodnocovat, zda se po studiích v zahraničí, které trvá minimálně pět let, naši bývalí laureáti skutečně plni vědomostí nakonec vrátili do ČR.

A.cz: Otevírá úspěch v Českých hlavičkách dveře na prestižní pozice?

Nedávno jsme si dělali takový e-mailový průzkum – obesílali jsme bývalé vítěze s otázkou, co dělají dnes a jak jim pomohla naše soutěž. Dostali jsme spousty pozitivních odpovědí. Řada laureátů opravdu nastoupila na prestižní školy a získala mnohdy i zajímavá stipendia. Některým se otevřely dveře do zahraničních společností. Jeden student například nadšeně psal o své stáži v centrále Googlu v USA.

A.cz: Jak se vám hledají investoři pro realizaci nápadů Českých hlaviček?

České hlavičky jsou především soutěž. Naším cílem je najít mladé talenty, ocenit je a poskytnout jim náležitou popularitu. Investoři, kteří mají opravdový zájem, se pak již ozývají sami. Soutěž je každoročně v hledáčku firem, které loví nové "mozky“ a jejich nápady. Jeden příklad za všechny – laureát z roku 2012 Ondřej Žídek ve své práci, která uspěla v kategorii "Ekonomie a podnikání“, kritizoval cenovou politiku českých mobilních operátorů. Ihned po vítězství jej kontaktovala společnost Vodafone, u které – dle našich informací – pracuje dodnes.

A.cz: Jak na mladé vědce investoři slyší? Mají důvěru v nápady začínajících představitelů vědy a techniky?

Důvěru potenciální investoři mají, ale problém dnešní doby jsou finance a jejich ochota je investovat. Jak se říká: "Gentlemani nevymřeli, ale zchudli.“

A.cz: Jsou nějaké vlastnosti, které mají laureáti jednotlivých ročníků společné?

Určitě. Jsou to především vlastnosti naprosto nezbytné i k pozdější úspěšné vědecké kariéře – pracovitost, zodpovědnost, kázeň a systematičnost.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy