Výzkum tuleních mumií či testování spodního prádla. I to je práce brněnských vědců na Antarktidě

Magazín ČTK Magazín, ČTK
3. 4. 2018 16:46
Účastníkům rekordní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice v úterý představili své první výsledky.
Brněnská expedice u polární stanici na ostrově Jamese Rosse.
Brněnská expedice u polární stanici na ostrově Jamese Rosse. | Foto: Facebook/Polární výzkum na Masarykově univerzitě

Antarktická expedice Masarykovy univerzity byla výjimečná hned ve dvou směrech - trvala rekordních 70 dnů a účastnilo se jí 19 lidí, což je také nejvíce v historii. K jižnímu pólu zamířila koncem loňského roku, zpět se vrátila v neděli.

Expedice se dle facebookových stránek Polárního výzkumu na Masarykově univerzitě nalodila na chilský ledoborec Almirante Viel. Poté ji čekala plavba na ostrov Krále Jiřího, odkud přeletěla na jihoamerickou pevninu.

Proti předchozímu roku brněnským výzkumníkům příliš nepřálo počasí.

"Dorazili jsme těsně po sněhové bouři, takže vyloďovat technický materiál, to byla těžká fyzická práce. V první třetině nám hodně komplikoval práci sníh, v poslední třetině zase mráz," řekl účastník expedice Miloš Barták

Podle něj tři týdny v březnu bylo asi minus 15 stupňů Celsia, zamrzl zdroj pitné vody i čidla ve vodě. Průměrná březnová teplota se v místě přitom pohybuje kolem tří stupňů pod nulou. V Česku bylo tehdy paradoxně ještě chladněji, kolem minus dvaceti stupňů.

Vědci opět shromažďovali poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat bezpilotní letoun. "Tentokrát to kvůli počasí nebylo jednoduché, k letům a mapování jsme využívali každou vhodnou příležitost," uvedla Michaela Kňažková.

Na ostrově mimo jiné potvrdili výskyt vzácného lišejníku, který se sice hojně objevuje na severní polokouli, na jižní je ale jen ve třech lokalitách, z toho v Antarktidě na jediné.

"Za úspěch lze považovat i nález keříčkovitého typu lišejníku, který dosud nebyl z oblasti antarktického poloostrova, respektive z jeho východního pobřeží, potvrzen," uvedl Barták. V budoucnu by podle něj na stanici mohl být pro další výzkumy postaven i experimentální skleník.

Češi pokračovali i v dlouhodobých projektech, do nichž patří třeba sledování fyziologických a růstových reakcí mechů a lišejníků na uměle navozené oteplení.

"Tento výzkum však letos komplikovalo dlouhé období zamrznutí zejména u jezer položených ve vyšších nadmořských výškách," uvedl pro stránky Masarykovy univerzity vedoucí expedice Pavel Kapler. "Ze srovnání meteorologických dat s dlouhodobými záznamy vychází tato sezona jako teplotně podprůměrná, tedy chladnější, což pociťují účastníci výpravy téměř každý den na vlastní kůži. I přesto však místní ekosystémy vykazují reakci odpovídající oteplování," dodal Kapler.

Úspěšně také podle zprávy Masarykovy univerzity pokračoval výzkum postmortální kolonizace tuleních mumií rozsivkami a jinými řasami, které v těchto živinami chudých, mrazivých podmínkách obývají rozkládající se těla uhynulých zvířat. Těch tu jsou na odledněném území ostrova Jamese Rosse stovky kusů.

Letos vědci poprvé oficiálně výrobcům testovali oblečení jako spodní prádlo či boty. Testovali ale i stavební hmoty, polymery nebo větrné elektrárny.

"Jsou vystaveny podmínkám v Antarktidě a my sledujeme, jak ty věci trpí ve srovnání s podmínkami u nás," uvedl Daniel Nývlt, který výpravu zastřešuje. Univerzita si už zaregistrovala ochrannou známku Testováno v Antarktidě. Toto označení budou moci v budoucnu získat výrobky či zařízení, jež se osvědčí v extrémních podmínkách ledového kontinentu.

Mendelova polární stanice loni oslavila desáté výročí založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Video: Mapa Antarktidy se díky ulomené kře znovu přepisuje

Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká Daniel Nývlt. | Video: Filip Horký, DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy