Jak jet na expedici na Antarktidu? Otužit se, sehnat peníze a zajít si k zubaři, líčí český vědec

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
20. 3. 2017 8:00
Před deseti lety byl spuštěn provoz České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Vystřídaly se na ní desítky výzkumníků z různých oborů, od mikrobiologie po stavebnictví. Ponorková nemoc podle správce stanice Pavla Kaplera, z Geografického ústavu Masarykovy univerzity, dočasné obyvatele nepostihuje. "Jednak je zakázaná a jednak na ni není čas," dodává se smíchem.
Expedice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě.
Expedice na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. | Foto: Archiv Geografické ústav Masarykovy univerzity

Jak česká stanice vznikala?
Příběh České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela je spojen s osobností pana profesora Pavla Proška. Byla to iniciativa vědců z Masarykovy univerzity a z několika dalších akademických pracovišť v České republice, kteří spojili síly a navázali na své předchozí výzkumy realizované na polárních stanicích jiných států.

Pavel Kapler v Antarktidě
Pavel Kapler v Antarktidě | Foto: Archiv Geografický ústav Masarykovy univerzity

Kolik výzkumníků se za tu dobu na stanicí vystřídalo?
Deset let od oficiálního otevření prošlo stanicí 87 vědeckých a odborných pracovníků, z toho čtyři lékaři a šest techniků.

Co všechno se jim podařilo zjistit?
Na Antarktidu se jezdí proto, aby se poznala její minulost, pochopila přítomnost a bylo možné odhadnout budoucnost. Zjistila se celá řada věcí z různých vědeckých oborů - od geologie, přes nejrůznější biologické a mikrobiologické obory, po klimatologii. Disciplín realizovaných na stanici Johanna Gregora Mendela už máme ke třiceti.

Peníze na cestu si vědci musí sehnat sami

Jak často se expedice pořádá?
Stanice je letní a vzhledem k místu, kde se nachází, je možné na ní dodávat materiál, potraviny a posádku jednou ročně. To znamená, že se expedice odbývají v době jižního léta - od konce prosince po začátek března. Každý rok vyrazí výprava, která čítá několik "starých polárních psů" a nováčky, kteří si musí práci v polárních oblastech teprve osahat.

Vaše výprava má 17 členů, počet je každý rok stejný?
Ano, bývá přibližně takovýto. Záleží, jak jsme na tom s financováním, protože nemáme stabilní rozpočet pro vědecký program, což je poměrně nešťastné a komplikující. Kapacita stanice je dvacet osob, což se snažíme naplnit, v případě, že jsme na tom dobře s rozpočtem a logistickými partnery.

Pořádáte před expedicí výběrové řízení na výzkumníky?
Výběr v pravém slova smyslu u nás zatím úplně není, protože vědci si musí peníze na cestu sehnat sami. Máme garantované prostředky na provoz stanice a udržení její funkceschopnosti. Ale ne na cestu výzkumníků. Takže vědec, který si sežene peníze a obhájí smysluplnost svého vědeckého programu, má téměř garantovanou možnost cesty.

Na ponorkovou nemoc není čas

Připravují se výzkumníci nějak speciálně na svůj pobyt v Antarktidě, ať už po fyzické nebo psychické stránce?
V podstatě ano. Striktně není dáno nic, máme jen četná doporučení. Například je třeba projít podrobnou lékařskou prohlídkou a nechat si spravit zuby, to bývá v Antarktidě častá komplikace. Na expedicích je sice přítomen lékař, ale nemá vybavení na složitější zásahy a taky není specialista úplně na vše. Existují všeobecné rady, dril nebo otužování, kterým by členové expedice měli projít, ale povinné to zatím není.

Vyskytuje se v kolektivu při pobytu ponorková nemoc?
Doufám, že vás nezklamu, když řeknu, že u nás mají všichni tolik práce, že nemají na podobné hlouposti čas. Takže ponorková nemoc se u nás nevyskytuje, jednak je zakázaná (smích) a jednak na ni není čas. Kdo si hraje, nezlobí. Není to dovolená, na kterou jedete s partou kamarádů, je to práce v těžkých podmínkách a může se stát, že si dva členové výpravy nesednou. V tomto případě je třeba zachovat si chladnou hlavu a odstup - dopřát všem zúčastněným stranám maximální osobní prostor, protože není nic horšího než hádka v malém kolektivu.

Jak fungují každodenní činnosti, jako je například osobní hygiena?
Česká vědecká stanice je poměrně moderní. Během těch deseti let jsme usilovně pracovali na její další modernizaci a optimalizaci provozu. Vodu bereme ze sněžníkového potoka, ta se jímá a po odseparování plavenin, třeba drobného kalu a štěrku, který by byl ve vodě přítomen, se ohřívá. Pro ohřev používáme elektrickou energii, kterou teď už získáváme z obnovitelných zdrojů, čímž se řadíme k nejlepším a nejekologičtějším stanicím. Z 95 % využíváme obnovitelné zdroje energie - sluneční a větrnou. Máme solární fotovoltanické panely a větrné elektrárny. Testujeme dokonce nové typy větrných elektráren a dalších zařízení pro trvalou udržitelnost staveb. Každý člen posádky má nejméně dvakrát týdně k dispozici teplou vodu na sprchování. Dříve byl komfort nižší, ale myslím si, že teď už máme nadstandardní podmínky.

Na Facebook si neodskočíte

Co výzkumníci na stanici jí?
Žádnou kosmickou dietu ani speciální balíčky pro polárníky nemáme. Máme nakoupeny trvanlivé potraviny - konzervované a sušené zásoby a díky spolupráci s některými potravinovými firmami i biopotraviny. Testujeme tak jejich kvalitu a odolnost v extrémních polárních podmínkách. K tomu si z Jižní Ameriky vozíme mražené maso, chlazenou zeleninu a další věci pro běžnou spotřebu - máslo, vejce, sýry. Na vědecké stanici se žije zdravě. A rozmanitá strava je zárukou dobré morálky. Takže ponorkové nemoci lze předejít i vařením dobrého jídla. Na stanici se nedrží víkendy a vědci si tak díky střídání služeb v kuchyni mají možnost takto odpočinout a zároveň předvést něco svým ostatním kolegům, čímž můžou povzbudit morálku ostatních i svoji vlastní. Protože pochvala za dobře uvařené jídlo je v těchto podmínkách velkou vzpruhou.

Jak funguje spojení se světem? Používáte pouze satelitní telefon?
Spojení s lokalitami je dosud velmi komplikované a nákladné. Máme k dispozici satelitní telefon, kterým se dá telefonovat s menšími či většími potížemi podle signálu a případně se dají posílat krátké textové zprávy formou e-mailu. Z vědecké polární stanice si rozhodně na Facebook neodskočíte.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Smartwings budou další měsíc pod ochranou, jednají o úvěru

Letecká společnost Smartwings získala další čas na řešení svých ekonomických problémů. Městský soud v Praze tento pátek vyhlásil na jeden měsíc moratorium na majetek firmy. Prodloužil tak stávající ochranu, kterou společnost využívá od loňského srpna. Informoval o tom server Zdopravy.cz. Aerolinky nyní jednají o úvěru, který by měl být krytý státem. Dceřiné ČSA, které mají také problémy, tento pátek podaly v insolvenčním řízení návrh na reorganizaci firmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy