Jednoho dne sedla do auta připravená změnit svůj život. Tak ve zkratce začíná příběh bývalé učitelky a HR manažerky Lidiye Hrechanyuk, která v centru Českých Budějovic rozjela úspěšnou polévkárnu s jedlými kelímky. Soupculture zákazníky neláká jen lahodnými chutěmi a vůněmi, ale také hravým meníčkem a takzvaným zero-waste přístupem.
Lidiya do Budějovic přijela z ukrajinských Černovic už před dvaadvaceti lety a město si okamžitě zamilovala. „Budějovice jsou Černovicím překvapivě podobné,“ usmívá se nynější podnikatelka, která na Ukrajině původně vystudovala matematickou fakultu.
Její život se ale nakonec rozběhl docela jiným směrem: k vůním, chutím a poctivému vaření.
Ale myšlenka otevřít Soupculture v Budějovicích se zrodila vlastně náhodou. Během volné chvilky si přečetla článek o ukrajinské franšíze, která servíruje polévky v jedlém kelímku. V té době pracovala jako HR manažerka a cítila, že potřebuje změnu. Proto nasedla do auta a vyrazila do nejbližší pobočky této „polévkárny“, která se nacházela v Krakově. A Soupculture ochutnala naživo.
„Byla to láska na první kousnutí,“ říká. Proto po návratu už nebylo co řešit - začala shánět prostor, pak úvěr, pustila se do rekonstrukce a nakonec kolaudace.
Skeptické začátky
I když její podnik dnes patří mezi oblíbená budějovická místa, po otevření byli místní opatrní – nezdál se jim čistě bezmasý podnik, ještě k tomu postavený pouze na polévkách. A tak chvíli trvalo, než zjistili, že jde o sytý, chutný a poctivý oběd - jak polévky popisuje sama Lidiya.
Postupně však vznikla stálá komunita zákazníků – kancelářských pracovníků, studentů, turistů… a dokonce i přátel. Jedna ze zákaznic je dnes Lidiynou nejlepší kamarádkou. A zájem stále roste. „V květnu 2024 jsme se dokonce museli přestěhovat do většího, protože už jsme se do původního nevešli,“ dodává.
Stálice i experimenty
A co je vlastně Soupculture? „Zdravý street food z kvalitních surovin. Krémové veganské a vegetariánské polévky v jedlém kelímku. Lehké, ale poctivé jídlo. A absolutní zero waste,“ popisuje.
Jedlé kelímky si tu pečou sami – z pšeničné mouky, oleje, vody a soli. Nejoblíbenější je kurkumový, vedle něj provensálský či rajčatový. A ano, kelímek se nerozpadne, jak se lidé často ptají. Vydrží dlouho a těsně před podáním ho ještě ohřívají, aby byl krásně křupavý. A přidanou hodnotou je pak jeho téměř nulová ekologická stopa. „Po obědě nezůstane téměř žádný odpad. To je reakce, která mě opravdu těší,“ říká Lidiya.
Denní nabídka pak stojí na dvou stálicích – čedarové polévce, která je bestsellerem, a krému z červené čočky. K nim následně přidávají další dvě polévky podle sezóny. Zatímco v létě frčí gazpacho a bulharský tarator, na jaře zase polévka s medvědím česnekem nebo pastinák s citronem a kokosovým mlékem a na podzim jasně vede dýňovka, batátová, kulajda či krém z pečené kořenové zeleniny s nivou.
A kde bývalá učitelka sbírá inspiraci pro tvorbu menu? Na cestách, internetu i ve vlastním jídelníčku. „Například, miluji hrušky zapečené s gorgonzolou - takže jsem to musela zkusit i jako polévku, a vznikl recept, který je dnes jeden z nejoblíbenějších,“ popisuje.
„Sněz polévku, zakousni se do kelímku"
Vedle klasických gastro výkyvů - v létě třeba známá okurková sezona - měla Soupculture ještě jednu specifickou výzvu: naučit zákazníky jíst studené polévky. Což se podařilo. A podnik stále více láká i turisty – Soupculture je totiž prý součástí jejich „to-do listu“. Polévky však nejsou jediným lákadlem. V nabídce najdete i italskou kávu, banana bread nebo parmazánové sušenky. „Plánujeme i rozšíření, ale zatím je brzy o tom mluvit konkrétně,“ doplňuje majitelka tajemně.
Podnikání dalo milovnici polévek nejen svobodu a smysluplnou práci, ale také komunitu lidí, se kterou je radost tvořit. A největší odměna? „Když se někdo vrátí z ulice jen proto, aby řekl, že mu polévka chutnala. A nejlepší pochvala je od dětí – ty nelžou,“ uzavírá Lidiya s úsměvem.
A co podle ní nejvíce vystihuje její podnik? Slogan: „Sněz polévku, zakousni se do kelímku.“ Tak se do Soupculture zakousněte i vy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Když se vám něco nelíbí, změňte to.” Česká televize uvede dokument o Jiřině Šiklové
Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.
„Zdrcující.“ Církev vysvětlila, co zloději pomohlo k ukradení lebky svaté Zdislavy
Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.
Smetanova Má vlast v podání Rozhlasových symfoniků otevřela festival Pražské jaro
Má vlast Bedřicha Smetany v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Petra Popelky v úterý večer v Obecním domě otevřela letošní 81. ročník Pražského jara. Stejný koncert se v Obecním domě odehraje i ve středu.
Muž, který z auta ukradl nevydanou hudbu Beyoncé, dostal dva roky vězení
Na dva roky do vězení poslal v úterý americký soudce muže, který se loni v červenci vloupal do auta týmu zpěvačky Beyoncé a ukradl pevné disky s její nevydanou hudbou, píše web stanice BBC. Jedenačtyřicetiletý Kelvin Evans, který k trestu odnětí svobody dostal také tříletou podmínku, se k obviněním včetně neoprávněného vniknutí přiznal.