Glosa: Atentát je klasická kriminálka, jejíž přesah se zmůže akorát na parodování Dáši Havlové

Martin Svoboda Martin Svoboda
13. 10. 2015 10:00
Josef Klíma a Janek Kroupa v Atentátu rozvíjejí konspiraci žánrem špatně zamíchaným s publicistikou. Seriálu chybí přesah, scénář je založený na náhodách, chování postav působí šablonovitě a celkovému dojmu nepomáhá ani výrazná, ale neosobní režie Petra Nikolaeva. Více v glose Martina Svobody.
Atentát
Atentát | Foto: TV Nova

Glosa – Když se před projekcí prvních epizod seriálu Atentát v nekonečné smyčce pouštěly tři upoutávky, v nichž se ďábelsky tvářící byznysmeni přiznávají k tomu, jak chladnokrevně narušují politiku, lidské životy, počasí, rotaci zemské osy a bůh ví, co všechno ještě, bylo celkem jasno, jakou hostinu směšně paranoidní konspirace Kroupa s Klímou připravují. Dál už to mohlo být jenom lepší.

Naštěstí bylo a alespoň první epizody se bulvárnímu přikládání pod hranici všeobecné nedůvěry v cokoliv, co zavání „autoritou“, drží relativně na uzdě.

Atentát
Atentát | Foto: TV Nova

Tým z Expozitury v nich řeší, že jeden z jeho bývalých členů, ten nejférovější a nejsprávňáčtější (Robert Jašków), se pokusil spáchat atentát na prezidenta (Jan Kraus). Že šlo o manévr, jak na něco důležitého upozornit a hlavu státu naopak zachránit, a že oblíbený hrdina se samozřejmě nestal padouchem, dochází divákům dřív než hrdinům. Otázkou zbývá, co ho k tak zoufalému kroku vedlo. Lepší nevědět.

Nepochybují

Expozice Atentátu je ucházející i proto, že je svižná; přece jenom postavy pro diváky nejsou nové a mohou být připomínány za běhu. Jakmile ale začnou scenáristé hlouběji budovat zápletku nebo nedejbože něco vysvětlovat, plynulost se zadrhává.

Vše zřejmě pramení z úcty, kterou k oběma matadorům novácké publicistiky režiséři Jiří Chlumský, Petr Nikolaev a s nimi zbytek produkce cítí. Přitom ona úcta je poněkud krátkozraká, což se potvrdilo už minisérií Reportérka, v níž Josef Klíma demonstroval, že vlastně příliš nezná poměry reálné české žurnalistiky, zvlášť z pohledu mladých začínajících publicistů. Což šlo pochopit, protože v jejich pozici vzhledem ke svému výlučnému postavení od samého počátku své porevoluční kariéry nikdy nebyl. Přesto se, jen tehdy v České televizi, nikdo neodvážil naznačit, že jeho představy maličko ujíždějí.

V samotném Atentátu lapsy srovnatelné s Klímovou předchozí prací nenajdeme, nejspíš i díky o generaci mladšímu Kroupovi, nicméně se odrážejí v jisté polovičatosti. Opět se zdá, že hlavní tvůrčí dvojici v jejích rozhodnutích nikdo nezpochybňoval a pánové si zkrátka uplácali zvířátko z modelíny podle svojí fantazie, i když zapomněli, že si předsevzali vytvořit psa.

Problém spočívá už v silné žánrovosti, podpořené ještě výraznou, ale zcela neosobní režií typickou pro Petra Nikolaeva. Sledujeme klasickou kriminálku tak přesně kopírující standardy, že v ní můžeme jen stěží nalézat odraz „jak to chodí“.

Extrém je málo

Klíma s Kroupou si kladou za cíl přiblížit určité praktiky vyšších zločinců. Vybírají si však námět tak extrémní, tedy vraždu prezidenta, a při výstavbě děje užívají tolika ryze žánrových, tedy zkratkovitých a záměrně „odreálněných“ prvků, že je nemůžeme brát vážně a Atentát nemůže sloužit jako rozbuška pro veřejnou debatu o čemkoliv, protože se nevztahuje k našemu světu.

Publicistický přesah tedy Atentát rozhodně nemá na vyšší úrovni, než je parodování Dáši Havlové. Jistě by i potom mohlo jít o dobrý seriál, kdyby rozvinul chytrou žánrovou hříčku, na to však Klíma ani Kroupa nejsou dostatečně zručnými scenáristy a příběh, založený především na náhodách, rozhodně neutáhnou.

Snad by mohla být rozvíjena osobní linie, což by uspokojilo alespoň některé diváky a divačky, v prvních epizodách však všichni působí až moc šablonovitě, tudíž postavy nenabývají zrovna hmatatelné podstaty. Možná že fanoušci Expozitury už je mají rádi z dřívějška, potom budou mít sledování snadnější.

Rozjezd má tedy Atentát o něco vkusnější, než se zdálo, ale podle naznačeného směru a načrtnutých motivů nejspíš nemá smysl očekávat, že by měl převládnout kladný dojem.

Hodnocení: 45 %

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 4 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy