Televize - České televize pomalu dohánějí dluh, který mají vůči zdejším divákům, co se týče nejnovější zahraniční seriálové tvorby. Většina jich je na Primě Cool, ale tentokrát sáhla po jednom z nejlepších titulů posledních let Nova Cinema - po americkém seriálu Breaking Bad, který vyrábí společnost Sony Pictures Televison a vysílá stanice AMC (American Movie Classic).
Breaking Bad, který zatím běžel tři sezóny (2008-2010) a v létě 2011 přijde jeho čtvrtá řada, získal už šest televizních Emmy, 3 ceny Satellite, jednu cenu Saturn, cenu Prism, cenu Amerického cechu scenáristů i cenu Asociace televizních kritiků. Celkový počet nominací včetně těch na Zlaté Glóby je čtyři desítky.
Leckdo může tyto ceny nebrat vážně, protože mu nic neříkají, případně nemá přehled, jaké seriály o ně spolu soupeří. Navíc to, že něco oceňují odborníci („lidé z oboru") neznamená, že vítězná díla budou přitažlivá pro větší množství diváků u obrazovek. Příkladem může být například nejoceňovanější seriál poslední doby Mad Men (Šílení muži), který je tak depresivní, studený a odtažitý, že se na něj téměř nedá dívat. Respektive dá a musíte ocenit jeho kvality, ale moc se přitom netěšíte na další díly.
Schopnost dokonale vtáhnout do děje
Breaking Bad můžete oceňovat z mnoha odborných hledisek (vynikající kamera, střih, skvělé herecké výkony), ale především má schopnost vás dokonale vtáhnout do děje. To je dáno nejen samotnou vyhrocenou zápletkou, ale i umem scenáristů udržet vás každý díl v napětí do poslední minuty a v nejnapínavějším okamžiku skončit, aniž byste to brali jako pouhé vydírání nebo záměrné natahování.
O čem tedy Breaking Bad je? Hodně napoví návodný český titul Perníkový táta, který působí hodně divně a ze zlověstného Scházení na scestí - či jak by se dal přeložit originál - udělal něco podstatně komičtějšího. Hlavním hrdinou je učitel chemie na střední škole, padesátník Walter White, který žije v Novém Mexiku blízko hranic, kde končí USA.
Kdysi dávno špičkový výzkumník, jehož jeho společníci vyšoupli z firmy a tyjí z jeho objevů. Walter je na tom nyní finančně ne moc dobře. Kromě učení tupých středoškoláků chodí pracovat na benzinku s myčkou, aby uživil rodinu. Jeho o několik let mladší žena Skyler právě nečekaně znovu otěhotněla. Šestnátiletý syn Walter Junior má mozkovou obrnu a začíná s ním být trochu těžké vyjít.
Krátce po oslavě padesátin Waltera postihne kolaps organismu a v nemocnici mu doktoři odhalí rakovinu plic v terminálním stádiu. Na přežití mu dávají pár měsíců, možná dva roky. A v tom se v ušlápnutém a dobrotivém Waltovi něco změní. Najednou přestane mít strach a jakékoli zábrany. S vidinou toho, že nemá na drahou léčbu a že musí do budoucna zabezpečit své blízké, vymyslí šílený plán: jako geniální chemik totiž nemá problém vyrobit jakoukoli drogu.
Vybere si metamfetamin (neboli pervitin, perník - který se v USA častěji kouří z dýmky) a osloví svého bývalého žáka a nyní lokálního dealera Jesseho Pinkmana, aby mu zajistil distribuci. Ve své superchladné kalkulaci se Walt nebojí ani toho, že má za švagra šéfa místní protidrogové centrály…
Tři miliony dolarů na epizodu
Popisovat děj dál nemá velký smysl. Breaking Bad se v každém díle pohne o velký kus kupředu a stane se v něm tolik věcí, kolik se obvykle děje v celovečerním filmu (tempo je tedy při 45 minutové stopáži zhruba dvakrát rychlejší). Důležité je, že všechno, co se odehraje, působí velmi realisticky a nikdy se nepřekročí tenká hranice věrohodnosti. Za pocit živosti a komplexnosti může i štědrý rozpočet, v průměru prý tři miliony dolarů na epizodu.
Seriál prostě do detailu rozvíjí motiv, co to konkrétně znamená vařit a distribuovat drogy, pokud chcete být nenápadní. Musíte krást a nakupovat vybavení laborky i materiál, z něhož drogu vyrobíte, musíte vše dobře utajit, dostat to na jedno místo, a vyrábět pak tam, kde vás nikdo nechytí. Musíte si zajistit pěšáky v ulicích, kteří budou drogu prodávat, musíte si zajistit vyprání špinavých peněz a neustále někoho uplácet. Musíte mít více mobilů a neustále je vypínat, aby na vás nikdo nepřišel. A musíte mít výmluvy pro manželku, kde jste, sakra, půl dne byli…
|
|
Čtěte také: Americkým seriálem roku jsou reklamní chrti z New Yorku |
Nejde tedy o žádnou obdobu komediálního seriálu Weeds (kde se jedná jen o pěstování marjánky) ani o obdobu The Wire, který je zase hodně institucionální a nahlížený z pozice vyšetřovatelů. Breaking Bad je intimní pohled do života „vařiče", který každý den musí řešit technické problémy, a postupně se stále více zaplétá do morálních dilemat.
Na podobě Breaking Bad se podepisuje i to, že víceméně každý díl napsal/a jiný scenárista či scenáristka. Tento člověk vždy promění žánrové ladění, čili se tu střídají díly, které svou brutalitou a černým humorem působí jako od Tarantina nebo bratří Coenů, s díly, které jsou spíše jako z rodinného psychologického dramatu či sociálně kritického dramatu o americkém zdravotnickém a školním systému.
Objevují se tu úvodní záběry bez lidí a s podivnými „rekvizitami" plné zlověstných předzvěstí, připomínající něco od Davida Lynche; drobné „metatextové" hrátky (jako např. videoklip mexické hudební skupiny zpívající o „novým drogovým bossovi ve městě") i konverzační scény jako od Jarmusche nebo nějakého tvůrce nezávislých slacker (flákačské) movies; budují se tu i provázané složité linky připomínající trochu Magnólii od Paula Thomase Andersona.
Máme strach o hrdinu
Nejde přitom vůbec o to, aby vám různé scény něco připomínaly. Naopak, všechno je dokonale začleněno do organického celku. Hlavní tvůrce Vince Gillian pevně hlídá základní dějovou linku i charaktery postav. Ty se sice neustále vyvíjejí, ale jejich proměna zůstává uvěřitelná.
Gillian a jeho tým si hrají s diváky, jak dlouho budou ochotni Walterovi fandit. Seriál totiž ukazuje, že hranice mezi tím, co je dobré a špatné, respektive hranice, kdy se z hodného a čestného člověka v zoufalé situaci stává zločinec, je téměř nepostřehnutelná a velmi diskutabilní. O Waltera máme strach a přejeme mu, aby svou velkou misi zvládnul.
Budí soucit svou nemocí (která má různě těžká stádia), budí obdiv svou inteligencí, překvapuje v dobrém smyslu neskutečnou odvahou (neustále si uvědomujete, kdy byste vy už couvli, zdrhnuli nebo zahynuli, protože uděláte chybný krok), a přes veškeré sucharství a mírnou nabručenost vidíte jeho lásku ke Skyler, Juniorovi a svému „adoptivnímu" synovi Jessemu, který v průběhu času od obyčejného huliče mění v děsivou trosku.
Jestliže první série je „hodně hustá", tak druhá je „mega hustá" a třetí „ultramega"… Ani nedomýšlím, co může přijít ve čtvrté řadě. A ony zvláštně nepříjemné, přitom tak blízké pocity vyvolává právě to, že Walter by mohl klidně být váš učitel, váš táta nebo strejda.
Říct, že mezi všemi hlavními protagonisty funguje „skvělá chemie", zní lacině, ale sebelépe napsaný scénář s živými hovorovými dialogy by nevyzněl tak přesvědčivě, kdyby byla některá postava špatně obsazená. Bryan Cranston svou cílenou šedivostí vystihuje dokonale temnou i světlou stránku Waltovy osobnosti; stačí trochu pohnout rysy a máte před sebou někoho jiného, koho skoro nepoznáváte.
Aaron Paul coby Jesse budí křehkostí ochranitelské city a pořád i v tomhle „marnotratném synovi" vidíte toho hodného malého kluka, který nemá na to být zlý. Sympatie si získá i Waltův švagr Hank Schrader, který sice na první pohled budí dojem burana, ale je starostlivý citlivý člověk a ve výsledku na něj doléhají těžší břemena než na Walta.
Těžko říct, zda to je slabina, nebo záměr, či jen „lokální recepce", ale seriál se možná snaží i o to, abychom morálně lavírovali mezi Waltem a Skyler. Anna Gun ovšem Skyler vybavila oním typicky americkým tónem a přístupem k věcem „sedněme si na pohovku a promluvme si". Nejsem si jistý, nakolik tento typ americké hospodyňky seriál ironizuje a nakolik se snaží, abychom byli na straně obelhávané manželky. Věřím, že tisícovky amerických hospodyněk se Skyler soucítí a chápou i její emocionální „úlety". Ale pro spoustu diváků (i divaček) Skyler zosobňuje spíš osinu v zadku.
Tuto neurčitost ovšem můžete brát jako velké plus. Ostatně, ne nadarmo si Walter jako svůj pseudonym v podsvětí vybral jméno Heisenberg - jako odkaz ke slavnému fyzikovi, který formuloval princip neurčitosti, který se sice týká pozorování částic, ale do běžného povědomí proniknul v podobě poučky „záleží na tom, jak a odkud se na danou věc či jev kdo dívá".
Breaking Bad mimo jiné dokazuje i to, že televizní seriály můžou být v mnohém lepší než celovečerní filmy, protože mají mnohem větší plochu k rozvoji příběhu a dají nám poznat postavy do hloubky a z více stran.
Neváhám říct, že od dob F. L. Věka a Sňatků z rozumu jsem neviděl lepší seriál na pokračování než Breaking Bad. Ostatně, že se Breaking Bad nejlépe napsaný seriál, co momentálně běží v televizi, si myslí třeba i Stephen King. A i když neviděl F. L. Věka, můžete mu věřit.
