Glosa: Doktor Martin dává lidem to, co chtějí: Donutila

Martin Svoboda Martin Svoboda
5. 9. 2015 9:24
One man show Miroslava Donutila plní, co slibuje: hodně prostoru pro populárního herce. Stačí to?
Doktor Martin
Doktor Martin | Foto: Česká televize

Na první pohled se zdá, že koupit licenci na britský seriál Doktor Martin je celkem zbytečné, protože není ničím zvlášť zajímavý, a důvod chtít ho přesně dějově kopírovat se hledá jen těžko. Přesto už ho našli v několika evropských zemích a ukázalo se, že tento nenápadný formát může být v podstatě sázka na jistotu. Nyní se k nim přidává i Česko díky své veřejnoprávní televizi.

Tuzemská verze se přesouvá z přímořského městečka do beskydského zapadákova, kam přijíždí distingovaný lékař z Prahy neschopný příliš dobře komunikovat s lidmi. Okamžitě si znepřátelí polovinu obyvatel a sám sympatie vůči nim rovněž nepředstírá. Jeho lékařské schopnosti jsou ale znamenité a on, z nejasných důvodů, ztratil lukrativní pozici v hlavním městě, takže mají všichni důvod pokusit se, aby tohle soužití fungovalo.

Smysluplná klišé

Co do zápletek první epizody celkem přesně kopírují předlohu, což není na škodu, protože ačkoliv originál nedosahuje zvláštních kvalit, pomalé "oťukávání" doktora a jeho pacientů je rozvrženo celkem logicky. A víc není zase tak potřeba.

Nabízí se nám zkrátka tradiční příběh namyšleného bručouna, který se bude jen postupně otvírat jednodušším, ale srdečnějším venkovanům. Jde jistě o klišé jako hrom, na diváky však zjevně platí, a jakkoliv jsou prakticky veškeré postavy formované podle stereotypů, britský původ v podobě dobře promyšlené a rozvrstvené škály těchto stereotypů se nezapře a působí poměrně vkusně.

V našem konkrétním případě ale příliš nezáleží na tom, o čem Doktor Martin vypráví, protože ho ztvárňuje Miroslav Donutil. Tady veškeré argumenty padají, protože fenomén tohohle herce je stěží popiratelný, ať se nám líbí, nebo ne.

Fenomén Donutil

Donutil se může objevit v kriminálce (Labyrint) nebo v artovém filmu (Cesta do Říma), a i kdyby v nich dělal cokoliv, okamžitá reakce bude smích poloviny sálu/obýváku. Jde už takřka o trademarkovou figuru a Donutil si to moc dobře uvědomuje, když říká, že předlohu neviděl a nemá ji potřebu vidět, protože ví nejlíp sám, co má dělat.

Rozumějme: Bude prostě sám sebou se všemi svými grimasami, dikcí a bonmoty, protože víc jeho publikum nechce a nestojí o "herecký výkon" nebo "přesvědčivou postavu". Na jednu stranu seriál maličko rozbíjí, protože se těžko někdy může nastavit osobní rovina, když hrdinu nelze vnímat jako "doktora Martina", ale prostě "Miroslava Donutila", jinou rovinu tím ale seriál získává. A tuto rovinu, tedy Donutilovu one man show, publikum ocení.

Její podoba navíc nijak zvlášť neuráží vkus. Můžeme na ni z principu nadávat, skutečnost je ale taková, že diváci patřící do cílové skupiny budou nejspíš uspokojeni a nebude třeba jim to vytýkat. Z dramatického hlediska není Doktor Martin žádný zázrak, ale když vezmeme v úvahu, co je jeho záměrem, tedy dát lidem jejich oblíbence, v podstatě neselhává a není mu mnoho co vytýkat. A pokud vás představa Donutila, jak za tu hodinu nesleze z obrazovky a nepřestane se pitvořit, odrazuje, věřte svému instinktu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy