Glosa: Opuštěný a špatně animovaný Krtek působí jako vtip. Lépe by to zvládl i puberťák s počítačem

Martin Svoboda Martin Svoboda
31. 3. 2016 12:51
Představa česko-čínského Krtečka vzbudila rozruch srovnatelný s kontroverzně organizovanou návštěvou čínského prezidenta už zhruba před rokem, kdy se o animovaném seriálu začalo mluvit. Je s podivem, že ukázkové odvysílání prvního dílu na TV Barrandov prošumělo bez výraznější pozornosti či hlasitější reakce, píše Martin Svoboda.
Krtek a panda
Krtek a panda | Foto: CCTV Animation a Little mole cartoon

I když jak se to vezme – při pohledu na výsledek se zdá, že jde opravdu jen o gesto, jež ani nikdo z tvůrců nemůže myslet vážně a má se o něm mluvit pouze z principu. Není nutné ani vhodné ho vnímat jako reálné umělecko-zábavní dílo, protože v tomto ohledu nenabývá takřka žádných hodnot.

Kvalita animace je hluboce podprůměrná. Jediný talentovanější puberťák s výkonnějším počítačem by, kdyby si dal záležet, vytvořil lepší grafiku než tu, co vidíme v prvním dílu vydávanou za hotový produkt celého studia. Svou trapností a zastaralostí patřící na přelom století připomíná Krtkovo CGI (speciální efekty, pozn. red.) scénu v Pelíškách, kde je Miroslav Donutil u vytržení z úžasných plastových lžiček, které ještě nikdy nedržel v ruce, a nevadí mu, že ony lžičky nejsou příliš schopny plnit svou úlohu.

Může potěšit leda nejmenší děti, jež zatím nemají ponětí, kde leží laťka přijatelného podprůměru, a naopak velmi staré diváky, kteří ji rovněž neznají, protože takové věci je doposud míjely. Možná není náhoda, že premiéra proběhla zrovna na TV Barrandov, jíž se publikum navyklé na kvalitní počítačovou animaci statisticky vyhýbá, a riziko tvrdého středu s poučeným divákem bylo minimální.

Z deprese jen s Čínou

Dějově jde o podobnou bizarnost. Krtek, jenž žije zcela sám a bez přátel (kam se všichni jeho zvířecí kamarádi poděli?), se stará o zapomenutou plyšovou pandu jako o jedinou spřízněnou duši. Chodí s ní na výlety, vaří jí, mluví na ni.

Vyznívá velmi depresivně a tísnivě, jak se naše milá postavička upne v tom nehmotném prostředí nekvalitního CGI ke kusu plyše, jako by jí nic jiného nezbylo. Copak všechny ty příběhy, jež Krtka naučily vážit si přátel, vedly k tomu, že zůstal sám?

Pak vrací pandu původnímu majiteli a ztrácí smysl života, což ho zdeptá natolik, že se rozhodne najít živou pandu. Dostane se až do Číny, kde se s ní okamžitě (samozřejmě jménem celé České republiky) skamarádí. A za doprovodu strašidelných křepčících opic spolu všichni oslaví nové přátelství.

Humor a nápady byste v celé epizodě hledali marně, nic než hlavní zápletka se v ní neodehraje. Jak špatný je tvůrčí tým, dokazuje i fakt, že vše musí řešit dialogy a nic nedokáže předat obrazem, což by bylo u grotesky, jíž vždy Milerův Krtek byl, adekvátnější.

Možná trocha vymývání

Kdyby navíc první díl koncipoval politický ideolog, musel by to udělat právě takto. Opuštěný krteček, malý český národ, nachází přítele ve velké pandě, Číně, o níž zatím má zkreslené představy, protože se staral jen o plyšáka vytvořeného podle ní. Asi jako Češi slyšeli o Číně jen kusé zvěsti, které samozřejmě nemusí být pravda. Panda je oproti tomu Krtkova fanynka – sleduje a obdivuje jeho dobrodružství v televizi, čímž dává čínská strana jednak najevo svou informační dominanci, tak i úctu k malé exotické kultuře, která ji zajímá. Na deset minut dobré.

Možná jde o nadinterpretaci, možná o odhalení záměru, vyvrátit nelze ani jedno. Jisté je jen, že podobné dohady jsou jediné, co dává Krtkovi smysl, protože jako samostatné dílo nemůže uspět.

Svou špatností ale není výjimečný. Velké popularity se dočkal stylově takřka totožný ruský seriál Máša a medvěd, který trhá rekordy sledovanosti na YouTube. Lidé z celého světa jsou natolik fascinovaní tím, jakou ubohost v Rusku pouštějí dětem, že ze zvědavosti učinili z jednoho z dílů dokonce nejsledovanější nehudební video planety.

Podobné antipopularity se dočkala i série amerických animovaných ukolébavek, jež v hodinových smyčkách opakují dvě sloky a jsou doplňovány podobnou amatérskou animací (ty jsou však skutečně amatérským internetovým dílem).

Uvidíme, jestli když Krtek není dobrý, je alespoň dost špatný, aby získal podobnou „oblibu“.

Čínský prezident odjel, emoce v Česku se ale pořád neuklidňují. Co cesta Si Ťin-pchinga Česku přinesla? DVTV přináší přehled zásadních událostí. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 48 minutami

O situaci v dole Turów u českých hranic chceme detailněji informovat, řekl na jednání s protějškem Petříček

Česko by uvítalo detailnější informace o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v polském dolu Turów u českých hranic. Po jednání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí o dalším postupu kvůli prodloužení těžby rozhodne podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) do konce června na základě právní analýzy.

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.

"Já jsem pana ministra požádal o lepší komunikaci v této záležitosti. Česko by uvítalo více detailnější informace o dalším vývoji," poznamenal Petříček. Liberecký kraj chce, aby Česko podalo žalobu k evropskému soudu. K posouzení této možnosti dříve vyzval ministerstva životního prostředí a zahraničí také sněmovní výbor pro životní prostředí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Evropská komise chce investovat do obnovy unijních ekonomik 750 miliard eur

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, který navrhuje kromě dosavadních zdrojů naplnit příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem, který předsedkyně EK Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představí Evropskému parlamentu.

ČTK s odkazem na zdroje současně informovala o tom, že objem rozpočtu Evropské unii na příštích sedm let bude podle návrhu EK 1,1 bilionu eur. Jako nové zdroje příjmů navrhuje emisní povolenky či uhlíkovou daň

Zdroj: ČTK
Další zprávy