reklama
 
 

Krteček byl národní poklad. Místo zvelebování se prodal Číně

19. 6. 2015 7:28
Rozhovor s místopředsedou Asociace animovaného filmu Michalem Podhradským o česko-čínském přátelství, upadající tvorbě pro děti a seriálu Panda a Krtek.

Praha – "Myslím si, že můj dědeček by byl na naši práci hrdý," řekla před promítáním prvního dílu seriálu Panda a Krtek vnučka českého výtvarníka Zdeňka Milera. Ten svou práci na kresleném krtečkovi považoval za ukončenou a pokračování si nepřál. Firma Karolíny Milerové Little Mole ale uzavřela výhodnou obchodní transakci s čínskou televizní stanicí CCTV a v současné době vzniká v Číně 52 dílů trojrozměrného Krtečka.

Večerníček, který děti i dospělí znají od roku 1957, vytváří čínští animátoři primárně pro tamní televizi, ale zhlédnout ho budou moct i diváci České televize, a to už na začátku příštího roku, informovala ČTK. 

První díl byl už slavnostně odvysílán v polovině tohoto týdne na Pražském hradě, kde ho viděl kromě českých a čínských dětí i prezident Miloš Zeman, který se zasadil o propagaci Krtečka během své návštěvy v Číně. Reakce na staronovou postavičku, která se prohrabe do Asie a skamarádí se s pandou, jsou ale rozporuplné.

Video: CCTV Animation a Little mole cartoon |  00:16

"Krtečka bereme jako národní poklad, ale ten poklad by se měl také zvelebovat. Místo toho ho prodáváme, což je v pořádku, alespoň s ním vůbec někdo něco dělá," říká místopředseda Asociace animovaného filmu Michal Podhradský s tím, že Krteček už nebude ten samý, na jakého jsme byli v Česku zvyklí. "V našich pohádkách je zakódovaný určitý kulturní background, který nelze přenést do jiného prostředí bez toho, aby nenastaly zásadní změny."

Aktuálně.cz: Téma zfilmování nového Krtečka čínskými tvůrci vyvolalo vášnivé debaty. Jak se na celou kauzu díváte?

Michal Podhradský: Přijde mi nefér chlubit se něčím, na čem lidé nemají žádné zásluhy. Zlikvidovali jsme část průmyslového odvětví, které jiné státy teď pilně budují. Chlubíme se něčím, co vznikalo v 50. letech, a tváříme se, že jsme v tom stále dobří. Nikdo z těch, co se ozývají, se žádným způsobem nezasloužil o to, aby tady něco podobného existovalo. Je to klamání společnosti, tvářit se, jací jsme borci. Přitom skutečnost je jiná.

A.cz: Takže vám vadí, že se z Krtečka stal národní poklad ve chvíli, kdy nám ho takříkajíc Čína bere?

Máte pravdu, částečně Krtečka bereme jako národní poklad, ale ten poklad by se měl také zvelebovat. Místo toho ho prodáváme, což je v pořádku, alespoň s ním vůbec někdo něco dělá. Tady neexistuje žádné úsilí o to, aby se ze stromů, které u nás vyrostly, udělal nábytek, takže se jen vyvezou ven tak, jak jsou.

A.cz: Vidíte v novém Krtečkovi rukopis Zdeňka Milera?

V našich animovaných pohádkách je zakódovaný určitý kulturní background, který do nich nelze vložit v jiném prostředí a s cizími tvůrci bez toho, aby nenastaly zásadní změny. Stejně tak my nedovedeme natočit japonskou pohádku tak, aby byla japonská.

Čína byla jasná volba, nepřistupuje k tomu tak komerčně, jak by to udělaly Spojené státy. Panda je pro Číňany posvátná a je zárukou toho, že to udělají, jak nejlépe mohou, tvrdí Karolína Milerová. | Video: DVTV |  18:56

A.cz: Je tedy v pořádku, že s ohledem na význam díla je produkce svěřena plně do rukou čínských tvůrců?

V první řadě je to záležitost privátních subjektů. Nepřísluší nám to hodnotit. Na druhou stranu je prodej Krtečka do Číny důsledek dlouhodobé devastace animační industrie, která u nás funguje. Místo toho, aby došlo k posilování naší animace, podobně jako je tomu v jiných zemích, dochází k silné devalvaci toho, v čem jsme bývali dobří.

A.cz: Co myslíte tou devalvací?

Když se podíváte kolem, tak země, které nikdy neměly silnou historii ve výrobě animovaných filmů, jako třeba Belgie nebo Irsko, tak v současné době jsou na špici v animačním průmyslu, kde se točí velké peníze. Dokázaly vytvořit podmínky a stahovat peníze a profesionály z celého světa. Je to koncepčně a promyšleně vybudovaná strategie, jak na daném území s minimem prostředků vytvořit maximální hodnotu.

A.cz: Takže českým animátorům vlastně utíká práce do zahraničí.

Práci už ztratili dávno. Vezměte si jen Čínu, Koreu nebo Japonsko, kde se silně věnují audiovizuálnímu průmyslu, protože fungují koncepčně a mají plány na 10 až 15 let dopředu. Zjistili, že za tu dobu nastane saturace v automobilovém i elektrotechnickém průmyslu. Gramofony už neexistují a rádia a televize nemají perspektivu. Automobil si také každý rok nikdo nekupuje. Největší růst se tedy očekává v audiovizi, proto investují obrovské peníze, aby měli segment trhu, kde je možné růst a bohatnout. Krteček je toho součástí.

A.cz: Takže není vhodnou taktikou vytahovat starší tituly z archivu?

Máme bohatý archiv, který zahrnuje tisíce filmů pro děti, které jsou fantastické. Neustále se reprízují, ale zapomínáme na to, že doba už je někde jinde a stejně tak vnímání dětí. Ve světě pochopili, že musí vytvářet nové pohádky s novým obsahem, který reflektuje současnost. Nemůžeme donekonečna reprízovat pohádky ovčí babičky, byť se nám to líbí. Děti tomu už vůbec nerozumí, nekoresponduje to s jejich světem.

Chybí nám nové věci, které by děti dokázaly vrátit k našemu audiovizuálnímu trhu. Ve Švédsku a Norsku pochopili, že když nevytvoří kontent pro dětského diváka, přijdou na 15 let o národní kinematografii. Divák si nezvykne na dramatické postupy, které jsou místně příslušné. My tak musíme kupovat severské pohádky a obdivovat jejich filmy.

A.cz: Karolína Milerová řekla pro ČTK: "Nový Krtek není úplně stejný, ostatně děda si to nepřál, nechtěl, aby v jeho díle někdo pokračoval, považoval ho za uzavřené." Jak její vysvětlení chápete?

Prodat Krtečka bylo obchodní rozhodnutí, které nám může kolidovat s morálkou. Zásadní je, že víme málo o tom, jak věci ve skutečnosti byly. Nebyl jsem u toho a zprávy se objevují z druhé a třetí ruky. Nepřijde mi tak vhodné dělat soudy.

A.cz: Ohodnotit ale můžete alespoň 16vteřinovou ukázku, která je dostupná na internetu. Co na nového Krtečka vůbec říkáte?

Tato ukázka patří do kategorie levnějšího 3D standardu, který se v Asii hromadně produkuje. Tímto způsobem lze rychle vyrobit velký počet epizod. Bohužel vzala za své původní výtvarná poetika. Jsou to taková gumová zvířátka, co vypadají jako krtek a panda. Posun k realismu bude působit potíže i v animaci a ve způsobu vyprávění.

A.cz: Lukáš Král z Kinoboxu píše: "Původní krtek je cool a trendy i v 21. století. Třetí rozměr nepotřebuje. Měl ho již před 48 lety." Co říkáte na Krtečka ve 3D?

Opravdu už svůj třetí rozměr má. Ne v tom technickém slova smyslu, ale jeho obraz je plnohodnotný na to, že jde o kreslený film, který má vždy svá interpretační omezení. Určitě souhlasím s tímto názorem, byť je částečně básnický. 3D technologie zjednodušuje natáčení, což v současné době znamená, že i věci, které by nemusely být ve 3D, se tak dělají. Divák by to ale jinak vnímat neměl. Nezáleží na technologii, buď to funguje, nebo ne.

A.cz: Myslíte si, že by byl Zdeněk Miler nadšený, že jeho Krteček má být prostředkem ke sblížení Česka s Čínou?

Těžko se vyjadřovat za pana Milera, ale obecně každý autor je rád, když jeho dílo žije dál. Zvláště pokud je to tvorba pro děti, která divákům dává určité vidění světa, což je fantastická věc. Otázka je, jestli takováto transformace do nové podoby, kde z původní myšlenky zůstane jenom postava a její název, je to poselství, které máte na mysli.

Potvrzuje se ale, že pro poznání kultur má audiovize nezastupitelnou pozici. Před časem se v Praze natáčel korejský romantický seriál. Ukázalo se, že pro incomingovou turistiku z Koreje to mělo klíčový význam. Proč tedy nepoznat Čínu nebo Česko prostřednictvím animovaných příběhů? S panem Milerem to ale nemá asi nic společného.

autor: Zuzana Mocková | 19. 6. 2015 7:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama