Charta 77 slaví 40. výročí. S ní i Anticharta, selhání elity národa. ČT nabízí unikátní snímky

Magazín Magazín
29. 12. 2016 16:04
Premiérový snímek o jednom z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Janu Patočkovi, dokumentární studie o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové, nahlédnutí do prostor slavné rádiové stanice Hlas Ameriky či svědectví Evy Pilarové, Luďka Soboty a Milana Lasici. Česká televize v lednu připomene čtyřicetileté výročí založení Charty 77 a Anticharty.
Podpisu Anticharty předcházelo prohlášení, které v Národním divadle přečetla 28. ledna 1977 herečka Jiřina Švorcová.
Podpisu Anticharty předcházelo prohlášení, které v Národním divadle přečetla 28. ledna 1977 herečka Jiřina Švorcová. | Foto: Česká televize

Speciální vysílání odstartuje v úterý 3. ledna třídílným dokumentárním cyklem "21 mluvčích Charty 77", který se zabývá osudy lidí spojovaných s občanskou iniciativou. Jedním z nich byl i první mluvčí Charty 77 Jan Patočka, jemuž bude věnován premiérový dokument Jan Patočka: darovat smrt.

Snímek Borise Jankovce, jenž pracuje s řadou archivních filmových a fotografických materiálů, mimo jiné i s jedinými existujícími záběry Jana Patočky z francouzské televize z roku 1977 natočenými krátce před jeho smrtí, uvidí diváci ČT2 od 21:00 hodin.

Tentýž den započne také v premiéře série Vyhnání po Chartě o zajímavých osobnostech, jakými byli například básník Eugen Brikcius, herečka Nika Brettschneiderová či novinář Jefim Fištejn, jež byly jako signatáři Charty 77 vyhnáni ze země.

Středa 4. ledna pak bude patřit premiéře celovečerní dokumentární studie Divadlo vzdoru o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové a době s ním spojené. Vzpomínky doplňují citace ze sledovacích zpráv a svazků StB, dokumentace ze samizdatové knihovny Libri prohibiti, fotografie a fragmenty natočených filmových záznamů her, unikátní zvukové záznamy bytového divadla, které dosud nebyly zveřejněny, a také archivní záběry z dobových týdeníků, které výstižně dokreslují tehdejší dobu.

Premiéru bude mít také ve čtvrtek 12. ledna snímek Hlas Ameriky, jehož průvodkyně zavede diváky do prostor rádiové stanice, odkud vysílali po druhé světové válce i Jiří Voskovec a Jan Werich.

Poslední premiérový snímek Anticharta a mechanismus loajality pak k příležitosti 40. výročí od podpisové kampaně kulturních osobností proti Chartě 77 nabídne překvapivá svědectví Evy Pilarové, Theodora Pištěka, Luďka Soboty či Milana Lasici a dalších včetně vrcholných funkcionářů Milouše Jakeše a Jana Fojtíka.

Antichartou se nazývá podpisová kampaň významných československých osobností, odsuzující Chartu 77. Provolání, které 28. ledna 1977 přečetla v Národním divadle plném umělců herečka Jiřina Švorcová, vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. 

Tematické vysílání doplní snímek režisérky Andrey Sedláčkové Život podle Václava Havla o osudu dramatika, disidenta a prezidenta, film Fenomén Kohout o jednom z dalších iniciátorů Charty 77, spisovateli, básníkovi a dramatikovi Pavlu Kohoutovi a čtyřdílný televizní film oceněný na MTF v Cannes Přítelkyně z domu smutku, natočený v roce 1992 podle literární předlohy chartistky Evy Kantůrkové.

Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje, říká farář a disident Miloš Rejchrt. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 35 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Kamerunu se srazily autobus a kamion s benzínem, uhořelo 53 lidí

Při srážce autobusu s kamionem přepravujícím benzín uhořelo v noci na středu na západě Kamerunu 53 lidí, informovala s odvoláním na tamní policii agentura AFP. Dalších 29 cestujících bylo vážně zraněno, nejčastěji se jedná o popáleniny. Mezi zraněnými jsou i tři děti.

Oběti kvůli požáru, který způsobil unikající benzín, nebylo možné identifikovat, uvedl guvernér regionu Awa Fonka Augustine.

Podle informací listu Actu Cameroun cisterně selhaly brzdy, srazila se s autobusem přepravujícím sedm desítek lidí a vše vybuchlo. K nehodě podle svědků nejspíš přispěla také mlha a špatná viditelnost na úzké silnici vedoucí po úbočí hory.

Zdroj: ČTK
Další zprávy