Charta 77 slaví 40. výročí. S ní i Anticharta, selhání elity národa. ČT nabízí unikátní snímky

Magazín Magazín
29. 12. 2016 16:04
Premiérový snímek o jednom z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Janu Patočkovi, dokumentární studie o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové, nahlédnutí do prostor slavné rádiové stanice Hlas Ameriky či svědectví Evy Pilarové, Luďka Soboty a Milana Lasici. Česká televize v lednu připomene čtyřicetileté výročí založení Charty 77 a Anticharty.
Podpisu Anticharty předcházelo prohlášení, které v Národním divadle přečetla 28. ledna 1977 herečka Jiřina Švorcová.
Podpisu Anticharty předcházelo prohlášení, které v Národním divadle přečetla 28. ledna 1977 herečka Jiřina Švorcová. | Foto: Česká televize

Speciální vysílání odstartuje v úterý 3. ledna třídílným dokumentárním cyklem "21 mluvčích Charty 77", který se zabývá osudy lidí spojovaných s občanskou iniciativou. Jedním z nich byl i první mluvčí Charty 77 Jan Patočka, jemuž bude věnován premiérový dokument Jan Patočka: darovat smrt.

Snímek Borise Jankovce, jenž pracuje s řadou archivních filmových a fotografických materiálů, mimo jiné i s jedinými existujícími záběry Jana Patočky z francouzské televize z roku 1977 natočenými krátce před jeho smrtí, uvidí diváci ČT2 od 21:00 hodin.

Tentýž den započne také v premiéře série Vyhnání po Chartě o zajímavých osobnostech, jakými byli například básník Eugen Brikcius, herečka Nika Brettschneiderová či novinář Jefim Fištejn, jež byly jako signatáři Charty 77 vyhnáni ze země.

Středa 4. ledna pak bude patřit premiéře celovečerní dokumentární studie Divadlo vzdoru o fenoménu bytového divadla Vlasty Chramostové a době s ním spojené. Vzpomínky doplňují citace ze sledovacích zpráv a svazků StB, dokumentace ze samizdatové knihovny Libri prohibiti, fotografie a fragmenty natočených filmových záznamů her, unikátní zvukové záznamy bytového divadla, které dosud nebyly zveřejněny, a také archivní záběry z dobových týdeníků, které výstižně dokreslují tehdejší dobu.

Premiéru bude mít také ve čtvrtek 12. ledna snímek Hlas Ameriky, jehož průvodkyně zavede diváky do prostor rádiové stanice, odkud vysílali po druhé světové válce i Jiří Voskovec a Jan Werich.

Poslední premiérový snímek Anticharta a mechanismus loajality pak k příležitosti 40. výročí od podpisové kampaně kulturních osobností proti Chartě 77 nabídne překvapivá svědectví Evy Pilarové, Theodora Pištěka, Luďka Soboty či Milana Lasici a dalších včetně vrcholných funkcionářů Milouše Jakeše a Jana Fojtíka.

Antichartou se nazývá podpisová kampaň významných československých osobností, odsuzující Chartu 77. Provolání, které 28. ledna 1977 přečetla v Národním divadle plném umělců herečka Jiřina Švorcová, vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. 

Tematické vysílání doplní snímek režisérky Andrey Sedláčkové Život podle Václava Havla o osudu dramatika, disidenta a prezidenta, film Fenomén Kohout o jednom z dalších iniciátorů Charty 77, spisovateli, básníkovi a dramatikovi Pavlu Kohoutovi a čtyřdílný televizní film oceněný na MTF v Cannes Přítelkyně z domu smutku, natočený v roce 1992 podle literární předlohy chartistky Evy Kantůrkové.

Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje, říká farář a disident Miloš Rejchrt. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy