Tajemství meteoritu z Marsu. Voda v Černé krásce posiluje naděje na dávný život

Záhadný meteorit přezdívaný Černá kráska, který na Zemi doputoval z Marsu, obsahuje výrazně více vody, než se dosud předpokládalo. Ukazuje to nová studie založená na moderní metodě neutronového skenování. Objev posiluje teorii, že Mars byl v dávné minulosti mnohem vlhčí planetou – a možná i místem, kde mohl vzniknout jednoduchý život.

Meteorit oficiálně označovaný jako NWA 7034 objevili v roce 2011 nomádi v marocké části Sahary. Není jasné, kdy přesně dopadl na Zemi, ale samotná hornina je mimořádně stará: podle vědců nejméně 4,4 až 4,5 miliardy let, což z ní činí nejstarší známý marsovský meteorit. Název Černá kráska získala podle tmavého, téměř uhelného vzhledu. Podle vědců byla hornina z povrchu Marsu vyvržena po masivním dopadu jiného tělesa, pravděpodobně v oblasti kráteru Karratha poblíž marsovského rovníku.

Už dřívější výzkumy v meteoritu odhalily stopy vody. Tehdejší metody však vyžadovaly odlamování a ničení drobných vzorků, což výrazně omezovalo rozsah analýz. Nová předběžná vědecká studie však přinesla zásadní posun.

Výzkumníci použili neutronové skenování – technologii podobnou CT vyšetření, která ovšem místo rentgenového záření pracuje s neutrony. Ty jsou mimořádně citlivé na přítomnost vodíku, a dokážou tak odhalit vodu i v extrémně hustém materiálu. Díky tomu mohli vědci poprvé zmapovat rozložení vody v celém vzorku meteoritu bez jeho poškození.

„Rozložení a charakter hydratovaných minerálů jsou zásadní pro pochopení obyvatelnosti Marsu, jeho klimatického i geologického vývoje a možných stop dávného života. Právě proto je identifikace fází obsahujících vodík v marsovské kůře mimořádně důležitá,“ uvedli výzkumníci.

Příznivé podmínky pro mikrobiální život?

Výsledek vědce překvapil: voda podle analýzy tvoří přibližně 0,6 procenta hmotnosti meteoritu. V absolutních číslech jde u přibližně třísetgramového meteoritu o množství horniny odpovídající zhruba velikosti lidského nehtu – což je však výrazně víc, než naznačovaly starší odhady. Většina vody je uzamčena v drobných fragmentech železitých oxyhydroxidů, které vznikají reakcí železa s vodou za vysokého tlaku, například při dopadu meteoritu.

„Tyto minerály se velmi podobají těm, které rover Perseverance nalezl v kráteru Jezero, což naznačuje, že podobné vodní rezervoáry mohly být na raném Marsu běžné i v blízkosti povrchu,“ dodali výzkumníci.

Přítomnost vody zvyšuje naději, že na Marsu mohly v dávné minulosti existovat podmínky příznivé pro mikrobiální život. Voda je totiž klíčovou ingrediencí života, jak ho známe.

Jediná možnost, jak zkoumat vodu

Objev zapadá do stále silnějšího obrazu Marsu jako planety, která byla před miliardami let bohatá na oceány a tekoucí vodu, podobně jako Země. Většina této vody dnes zmizela, část však zůstává ve formě ledu pod povrchem, v horských oblastech nebo v rozsáhlých podpovrchových rezervoárech, jejichž existenci potvrdily i nedávné výzkumy.

Význam meteoritu Černá kráska navíc roste i z praktického hlediska. NASA totiž kvůli enormním nákladům nedávno zrušila plánovanou misi na dopravení vzorků z Marsu na Zemi. Marsovské meteority, které na naši planetu dopadly přirozenou cestou, tak zůstávají jedinou možností, jak dnes přímo studovat horniny a vodu z Rudé planety. Podle vědců může právě Černá kráska sehrát klíčovou roli při snaze pochopit, kdy a jak Mars o svou vodu přišel – a zda na něm někdy mohl vzniknout život.

Zdroje: Cornell University, Phys.org, LiveScience, Universe Today