Hledali klid, našli „české Toskánsko“. Manželé proměnili dům z 90. let v oázu, kde se zastavil čas

Projížděli inzeráty, objížděli pozemky, vstupovali do domů, které byly „téměř ono“. Jenže to pravé místo nepřicházelo. Daniela mezitím psala a produkovala úspěšné divadelní hry na pražské Kampě, Milan maloval a věnoval se vlastní tvorbě. Život v metropoli byl plný schůzek a termínů. O to silnější byla jejich touha po prostoru, kde by mohli vypnout.

A pak ho našli. Asi hodinu cesty z Prahy směrem na Rakovník se krajina začne tiše měnit. Silnice se zúží, provoz prořídne a mezi poli a lesy se otevře horizont, který působí, jako by sem byl přenesen z jiné země i jiného tempa života. Právě tady, ve Lhotě pod Džbánem, objevili Sodomovi svůj vysněný dům. Když poprvé vstoupili na tříhektarový pozemek s jezírkem, vzrostlou zahradou a velkým bazénem, věděli během pár minut, že jsou doma.

Související

21 fotografiíProhlédnout si 21 fotografií

Pohlreichův žák v chomutovské jídelně: svíčková za pár korun, která strčí do kapsy drahé restaurace

„Nikdy jsem nechtěla žít na samotě,“ přiznává Daniela. „Ale tady jsem měla pocit absolutního klidu.“ Objekt z 90. let, inspirovaný estetikou první republiky a funkcionalismem, byl velkorysý a na svou dobu nadstandardně vybavený. Jenže jeho duch neodpovídal jejich představám. „Dům byl ve velmi dobrém stavu, starý jen patnáct let. Z dnešního pohledu byl ale nemoderní. Nejdříve se tedy muselo vyklízet a bourat,“ vzpomíná.

Rekonstrukce jako adrenalinový sport

Proměna začala prakticky okamžitě po koupi. Přestože šlo o rozsáhlý areál s několika budovami, trvala pouhé tři měsíce. Zní to neuvěřitelně – manželé při tom stíhali práci i péči o dvouletého syna. Daniela s Milanem však nejsou žádní nováčci, mají za sebou úpravy bytu v Praze i hausbótu. Tentokrát ale pracovali v jiném měřítku.

Zachovali kvalitní základy: masivní schodiště, dveře a podlahy, které byly ve výborném stavu. Změnili však celkový výraz. „Jsme s manželem takový přírodní úkaz, který rekonstrukce baví. Všechno jsme si navrhli sami a na realizaci měli skvělou firmu pana Bezděka. I díky nim to šlo hladce,“ pochvaluje si Daniela.

Z funkcionalismu do útulné Provence

Původní interiér nesl silnou stopu strohého minimalismu. „Dům byl trochu nelogicky ve funkcionalistickém stylu, což na venkově nedává úplně smysl. Byly tam patrné vlivy Adolfa Loose i Miese van der Roheho. Našli byste tu umělou onyxovou stěnu nebo specifické výklenky u postelí,“ popisuje majitelka.

Související

Příliš hezký na špinavou práci? Vůbec. Fešák ukazuje hrůzné domy plné švábů i moči

Dům podle nich potřeboval více atmosféry anglického či italského venkova, místní žulu a pocit „hygge“. Sladit tyto dva světy byla výzva. „Museli jsme například v kuchyni zakrýt stříbrné sloupy dřevem a stěny přetřít na bílo. Bylo nutné prostor zjednodušit.“ Z ekonomických důvodů některé prvky ponechali, například původní koupelny a vestavěné skříně, které citlivě integrovali do nového konceptu.

Inspirace z cest i digitálních nástrojů

Místo strohého luxusu chtěli vytvořit prostor s lehkostí. Inspiraci čerpali z cest po Toskánsku, Provence i anglickém venkově. Nešlo o kopírování, ale o přenos nálady. Při návrzích si pomáhali i moderními technologiemi. „Hodně mi pomohl program Figma, kde jsem si tvořila nástěnky a skládala konkrétní nábytek k sobě. Takhle vznikl celý obývák,“ prozrazuje Daniela.

Zatímco ona řešila tapety a doplňky, Milan měl na starosti 3D návrhy a výběr osvětlení. Souběžně s domem se opravoval i bazén a přilehlé budovy, což manželé popisují jako „lehký masakr“, který se ale vyplatil. Výsledkem je kombinace eklektické italské hravosti a moderního komfortu, k čemuž Danielu inspirovala i americká designérka Shea McGee.

Středomoří uprostřed středních Čech

Nejnáročnější částí byla wellness zóna. Prostor s bazénem vyžadoval kompletní výměnu dlažby, novou bílou fólii i revizi sauny. Dnes tato část v kombinaci se zahradou působí téměř středomořsky. Zahrada samotná, o kterou léta pečovali původní majitelé, zůstala ve své struktuře zachována. Nabízí vzrostlé stromy, proměnlivé záhony i klid u jezírka.

Zobrazit
15 fotografií

Dnes dům s názvem Sodomov nabízí ubytování až pro dvanáct hostů. Vzhledem k vysoké hypotéce a nákladům na údržbu – areál vyžaduje zahradníka, údržbáře a tým uklízeček – se manželé rozhodli dům pronajímat. „Máme hezky vybalancované soukromí a pronájmy. Do budoucna plánujeme v jedné z budov trvalé zázemí pro nás,“ vysvětlují.

Sodomov se už stal kulisou pro natáčení a brzy by měl hostit i workshopy vaření, jógy nebo výtvarné kurzy pod vedením Milana. „Vnímám to jako místo, kde čas plyne jinak. Dějí se tu důležité události, jako Vánoce nebo oslavy, ale i obyčejné dny tady mají neskutečnou kvalitu. Je to ten zdravý způsob života, po kterém moderní člověk touží,“ uzavírá Daniela.

Video: „Platili mě příšerně, ale objevila jsem nový svět,“ říká architektka Eva Jiřičná

Zdroj: autorský text