Tohle video vás při úterním tropickém počasí trochu zchladí. Celou Prahu uchvátila nedělní ohnivá obloha. Západ slunce narušil příchod silné bouřky. Na sociálních sítích se to jen hemžilo videy a fotografiemi z této nádherné podívané.
NASA's Solar Dynamics Observatory publikovala záběry, které ukazují sluneční magnetické čáry, které se vytvářely nad velkou aktivní oblastí Slunce po dobu zhruba 30 hodin. Aktivní oblast je označení pro místo, kde se vlivem silných magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Právě díky takto silnému poli, které částicemi fyzicky hýbe, lze magnetické čáry pozorovat. Záběry byly pořízeny v extrémním ultrafialovém světle.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá příští rok vyslat vůbec poprvé sondu ke Slunci. Cílem mise za 1,5 miliardy dolarů (35,2 miliardy korun) bude výzkum sluneční atmosféry. Aparát bude muset vydržet vyšší teploty a více záření než jakákoli jiná sonda v historii. Chránit ho proto bude uhlíkový štít silný dvanáct centimetrů. Sonda se přiblíží ke Slunci v roce 2024 na vzdálenost sedmi milionů kilometrů a čeká ji teplota zhruba 1370 stupňů Celsia. Od získaných dat si vědci slibují například vysvětlení, proč je teplota sluneční koróny (okolí Slunce) o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy.
Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.
Strávit osm hodin v dopravním letadle a přistát na stejném místě, ze kterého letadlo vzlétlo, může znít jako ztráta času. Každý ze 130 cestujících z celého světa ale za takový let zaplatil od 70 až po 140 tisíc korun. Vydali se totiž na první komerční let nad jižní pól, aby zblízka na vlastní oči viděli polární záři. Velký zájem pořadatele z Nového Zélandu zaskočil. Akci chtějí zopakovat příští rok.
Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Radioteleskop ALMA Evropské jižní observatoře pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Antény teleskopu byly navrženy tak, aby se nepoškodily intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Poutníci Dominik Ilichman, Roman Zámečník a Adam Hofman minulé léto strávili na cestách po Asii. Poznávali vzdálené kultury a hledali úplně nový pohled na svět na míle vzdálený od toho evropského. V Asii ho však nenašli, tak vyrazili do Afriky. Společně projeli velkou část Etiopie, setkali se s kmenovými národy a vylezli na druhou nejvyšší africkou horu. Cestou zažívali pocity štěstí, strachu, vyčerpání i ztracenosti. V žádném okamžiku si však nepřipustili, že by jejich dobrodružství mohlo skončit. "Okamžik, kdybychom si řekli, teď je konec, už to dál nejde, končíme, naštěstí nepřišel," shoduje se Dominik spolu s Adamem.
Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.
Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.
Čína plánuje investovat dalších 199 milionů jüanů (724 milionů Kč) do umělých úprav počasí, které mají zabránit suchům a omezit dopady přírodních katastrof. Podle agentury Reuters o tom informovalo ministerstvo financí. Peníze dostane zvláštní čínský Úřad pro úpravu počasí, který se snaží chemicky modifikovat podmínky v atmosféře. Ten v loňském plánu uvedl, že chce do roku 2020 přispět k vytvoření dodatečných 60 miliard kubíků dešťové vody. K vyvolávání deště Číňané používají "bombardování mraků" chemikáliemi. Při některých událostech se naopak vláda snaží oblaka rozptýlit a zajistit modrou oblohu. Mezinárodní odborníci ovšem pochybují, že jsou tyto metody skutečně účinné.
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
Atmosférický jev a světelný úkaz zvaný polární záře ohromuje pozorovatele svou krásou a je vyhledávaným divadlem na obloze. Byly však doby, kdy pozemšťany polární záře naplňovala spíše posvátnou hrůzou. Pokládali ji za předzvěst války. K vidění byla i před Velkou francouzskou revolucí a z našeho území, což není příliš časté, byla pozorována 17. listopadu 1989.
Podle NASA se jedná o největší hromadné doložení existence planet k dnešnímu dni. K ověření jejich podoby vědci použili novou statistickou metodu analýzy. Keplerova sonda potenciální kandidáty na planety mimo naši sluneční soustavu identifikuje už od roku 2009. Sleduje mírné tlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Souvisejí spolu objev deváté planety sluneční soustavy za Neptunem a katastrofa, která na Zemi vedla k vyhynutí dinosaurů? Možná, i když ověření správnosti této teorie možná nikdo nepřežije.
Americký astronaut Scott Kelly strávil na Mezinárodní vesmírné stanici spolu s ruským kolegou Michailem Kornijenkem 340 dnů. Ve středu nad ránem se vrátili na Zemi. V kazašské stepi přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz. Kromě řady vědeckých úkolů měli přispět i do výzkumu, co s člověkem dělá dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Scott navíc okouzlil lidi na celé planetě svými nádhernými snímky Země a vzkazy, které přes sociální sítě pravidelně posílal. Paralelně s ním bylo na Zemi zkoumáno jeho jednovaječné dvojče Mark Kelly. Svého času byl on tím slavnějším z bratrské dvojice kosmonautů, kariéru však zastavil atentát na jeho manželku, političku Gabby Giffordsovou.
Francouzští vědci se přiblížili k určení polohy deváté planety sluneční soustavy. Pomocí matematických výpočtů došli k závěru, jak by planeta s desetkrát větší hmotností, než je hmotnost Země, ovlivňovala pomocí svého gravitačního pole okolní vesmírná tělesa. Výpočty pak porovnali s realitou a vyloučili dvě zóny, ve kterých se planeta Devět nacházet nemůže. Pokud ovšem skutečně existuje.
