Češi se dočkají vzácné nebeské podívané. Merkur bude přecházet před Sluncem

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 6. 5. 2016 10:30
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Planeta Merkur
Planeta Merkur | Foto: Thinkstock

Tento tzv. "tranzit" pokládají mnozí čeští hvězdáři za nejvýznamnější astronomickou událost letošního roku.

Přechod Merkuru před Sluncem nastává, když se Merkur na své dráze ocitne mezi Sluncem a Zemí. Na několik hodin tak lze spatřit malý tmavý kotouček planety,  jak se pomalu přesouvá před slunečním diskem. Planeta projde přímo mezi Sluncem a Zemí a zakryje malou část slunečního kotouče.

Nesmíme ale zapomínat, že Merkur je nejmenší planeta sluneční soustavy a oproti Slunci má při pozorování velikost pouhé tečky.

"Merkur se svým úhlovým průměrem 12" bude na obloze zhruba 160krát menší než Slunce a na jeho disku bude viditelný pouze jako maličká pohybující se tečka," objasňují astronomové z Hvězdárny Vsetín. Maximální fáze úkazu podle nich nastane přesně v 16:55:57.

Vsetínská hvězdárna, stejně jako další tato zařízení v České republice, bude mít pro veřejnost otevřeno v průběhu celého úkazu, tedy od 13 hodin až do západu slunce, kdy obě tělesa krátce po půl deváté večer zapadnou za obzor.

"Jízdní řád" přechodu Merkuru

  1. Pondělní přechod Merkuru uvidíme v téměř celém průběhu v odpoledních hodinách a celkově v Česku potrvá přes sedm hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ.
  2. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se vysoko nad obzorem, prakticky v pravé poledne.
  3. Zbytek mimořádné podívané bude probíhat v odpoledních a podvečerních hodinách až do západu Slunce a planeta se v podobě černého kotoučku bude sunout před spodní polovinou disku naší mateřské hvězdy směrem dolů.
  4. Maximální fáze úkazu, při níž bude Merkur nejblíže ke středu slunečního kotouče, nastane v 16 hodin 56 minut SELČ. Slunce s Merkurem zapadá na našem území několik minut před závěrem úkazu, který nastane ve 20 hodin 42 minut SELČ.

Jen třináctkrát za století

Planeta se před slunečním diskem z pohledu pozemského pozorovatele ocitá jen zřídka. Přechody Merkuru před Sluncem nastávají průměrně třináctkrát za století, a to vždy kolem 10. listopadu nebo 10. května. Listopadové přechody jsou oproti květnovým dvakrát častější. Úkaz vždy trvá několik hodin a je pozorovatelný jen z té části Země, kde je Slunce zrovna nad obzorem. V České republice byl naposledy viděn před třinácti lety, v květnu roku 2003.

"Merkur je úhlově tak malý, že je třeba použít na jeho spatření před Sluncem dalekohled. Při pozorování úkazu je však třeba maximálně dbát na bezpečnost, neboť nechráněným pohledem do Slunce se vystavujete trvalému poškození zraku. Přistupuje se k němu s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn," upozorňuje astronom Petr Horálek.

Slunce s Merkurem si podle něj lze buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo.

"Na pozorování úkazu bezpečnými metodami zvou na celém území České republiky desítky hvězdáren a dalších vědecko-popularizačních institucí. Na hvězdárnách se kromě pozorování velkými přístroji můžete těšit i na doprovodný program," láká širokou veřejnost mezi hvězdáře Horálek.

Kdo se za úkazem vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.

Další přechod Merkuru viditelný z České republiky nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu v odpoledních hodinách před západem Slunce. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až přechod Merkuru 13. listopadu 2032.

Před 25 lety byl vypuštěn Hubbleův teleskop. Od té doby pořídil záběry objektů Zemi relativně blízkých, například planet ve sluneční soustavě, ale i vesmíru vzdáleného až 13 miliard světelných let. | Video: Radan Šprongl
 

Právě se děje

před 40 minutami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 1 hodinou

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy