Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
28. 3. 2017 8:45
Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.
Petr Horálek ukazuje dvě z mála věcí, které mu zloději neukradli: volnou vstupenku na bruslení a fotofilm s cennými snímky.
Petr Horálek ukazuje dvě z mála věcí, které mu zloději neukradli: volnou vstupenku na bruslení a fotofilm s cennými snímky. | Foto: Petr Horálek

Světově proslulý krajinářský astrofotograf Petr Horálek přišel o techniku i data za posledních pět let. V Argentině, kde fotil prstencové zatmění Slunce, mu totiž vykradli automobil. Evropská jižní observatoř proto zřídila sbírku, ve které mu lidé přispívají na nové vybavení.

Profesní život Petra Horálka je nyní tak trochu jako na houpačce. V prosinci 2016 NASA vybrala jako fotografii dne jeho panoramatický snímek "Malého prince" pod hvězdnou oblohou. K Horálkově radosti se jednalo o snímek pořízený na břehu sečské přehrady, tedy jeho rodného kraje.

V polovině února měl další důvod k radosti. Evropská jižní observatoř ho vyslala se špičkovou fototechnikou nafotit do Argentiny prstencové zatmění Slunce.

Vše se ale změnilo v jednu velkou noční můru. Když 2. března zastavil se svým spolucestujícím v argentinském turistickém středisku Bariloche na úpatí And a šel se poohlédnout po bankomatu, vrátil se k pronajatému autu a zjistil, že z něho zmizela veškerá technika - dva fotoaparáty Canon, notebook, fotopříslušenství a hlavně databanky a pevné disky s drahocennými daty.

"Nepřišlo mi, že bych dělal něco riskantního. Zaparkovali jsme v uličce mezi dvěma hlavními ulicemi, byla zde dokonce i policejní hlídka, stalo se to za bílého dne, čili ještě větší drzost. Auto jsme měli zamčené, připojištěné, dokonce i nějakou funkci proti zlodějům, která zřejmě nefungovala," líčí pro Aktuálně.cz Petr Horálek.

Rázem tak byly pryč nejen věci za 6500 eur, ale také aktuální Horálkova práce i veškeré starší snímky.

"Bohužel jsem tam měl i poslední záložní disk. Celkem mi zmizelo přes 80 gigabajtů fotografických dat, ta jsou nenávratně ztracena," uvedl k osudné loupeži český astronom a již trochu smířeněji dodal: "Je to velká výzva, začít se vším zase od nuly."

Když se probíral tím málem, co mu zbylo po argentinské loupeži, zjistil, že kromě lépe schované techniky a volné vstupenky na bruslení v Oravské Lesné to byl i jeden malý váleček, jenž ovšem ukrýval učiněný poklad.

"Zlodějům zjevně přišlo zbytečné krást klasický fotografický film. Byl ještě ukryt v obale proti ozáření, zandaný mezi technikou v kufru. Skrývá patrně to nejzajímavější z celé expedice - záznam zatmění Slunce ve vysoké kvalitě a s vysokým potenciálem pro zpracování díky velkému dynamickému rozsahu," pochvaluje si Horálek. 

Film již zaslal profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Vysokého učení technického v Brně, jenž se zabývá digitálním zpracováním obrazu a jeho matematickou analýzou. "Označil můj materiál za fantastický, tak aspoň něco z té práce v Argentině zůstalo zachováno. Ale ostatní snímky odsud jsou nenávratně pryč. V argentinské poušti a pampě byla nádherná tma bez světelného znečištění. Fotky hvězdné oblohy s takovouto hloubkou jinde nepořídím. Hrozně jsem se na ně těšil, škoda," konstatuje.

Nyní začíná od nuly. Zpětně dohledává fotografie za posledních pět let, některé měl zálohované v Česku dvakrát až třikrát, jiné mu posílají lidé, kterým fotografie v plném rozlišení dříve věnoval. "Bohužel nemám snímky od loňského září včetně, ty byly zálohované na disku, jenž mi byl v Argentině rovněž ukraden."

Pomoct se mu rozhodla také Evropská jižní observatoř a vyhlásila na Petra crowdfundingovou sbírku na pokrytí ztrát a možnost začít znovu.

Na účtě se mu už sešla více jak polovina cílové částky, tedy 2600 eur. "Sbírka může běžet tak dlouho, dokud nebude limit splněn. Navíc peníze mi chodí již průběžně, tudíž jsem už nyní schopen shánět si novou techniku," popisuje Petr Horálek. "Jenže data a práci mi už nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," posteskne si.

Z ohlasu sbírky je mile zaskočen. "Je to naprosto úžasné, vždycky jsem se snažil spíše spoléhat sám na sebe, a ne na ostatní, a teď se mi stala takováto věc. Ani nevím, jak těm lidem, co přispěli, poděkovat a jak jim to někdy vrátit," říká na závěr. "A napište tam tučně, že jim hrozně moc děkuju!" dodává Horálek. 

Nahlédněte do nekonečné pouště Atacama, kde se skrývají tři supermoderní observatoře. Ty jsou pro lidi celého světa důležitým oknem do vesmíru. | Video:
 

Právě se děje

před 16 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí-Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití může vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy