Polární záře ohromuje krásou, dříve však vzbuzovala strach. Předpovídala příchod krvavých bitev

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
13. 5. 2016 11:16
Atmosférický jev a světelný úkaz zvaný polární záře ohromuje pozorovatele svou krásou a je vyhledávaným divadlem na obloze. Byly však doby, kdy pozemšťany polární záře naplňovala spíše posvátnou hrůzou. Pokládali ji za předzvěst války. K vidění byla i před Velkou francouzskou revolucí a z našeho území, což není příliš časté, byla pozorována 17. listopadu 1989.
Březnová polární záře nad Ivalem ve finském Laponsku.
Březnová polární záře nad Ivalem ve finském Laponsku. | Foto: Martin Hossa

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben obdržel snímek březnové polární záře nad obcí Ivalo, nacházející se ve finském Laponsku. Pořídil ji Slovák Martin Hossa. 

Polární záře je atmosférický jev a světelný úkaz, který je v našich středoevropských končinách spíše vzácný a zpravidla se za ním musí cestovat daleko na sever.

Na svědomí ho má Slunce, které při erupcích chrlí nabité částice. Proud těchto částic, takzvaný sluneční vítr, putuje sluneční soustavou. Když se po dvou až třídenním výletě přiblíží Zemi, většina se ho odrazí zpět do vesmíru, část ale zachytí magnetické pole planety. Tyto částice se pak stáčejí k magnetickým pólům, proto je polární záře nejčastěji a nejlépe viditelná z jižního a severního pólu.

Naši prapředkové tyto astronomické znalosti ale neměli a pokládali většinou tento úkaz za neblahé znamení. 

Znamení válek i světlo mrtvých panen

"Stará skandinávská pověst hovoří o odrazech štítů bojovnic Valkýr, které na nočním nebi míří do bájné Valhally, síně padlých. Ve starých vikingských příbězích ovšem zjistíme, že polární záře není nic jiného než znamení válek, případně ji považovali za světlo mrtvých panen. V legendách grónských Inuitů vytvářejí polární záři světla přicházející z říše mrtvých," vysvětluje astronom Marcel Bělík z hvězdárny v Úpici.

Význam se přikládal i barvám aurory. Pokud se barvy rychle mísily, v Grónsku podle Bělíka lidé věřili, že mrtví chtějí navázat kontakt se svými žijícími příbuznými a přáteli. "Aby mrtví lidem nijak neškodili, Inuité je uklidňovali zpěvem a tancem."

Zatímco ze severních oblastí je polární záře viditelná především v zelené barvě, ze střední Evropy, či dokonce z jihu starého kontinentu má rudou barvu. Vykládala se proto jako poselství krvavých bitev.

"Rudou polární záři pozorovali v květnu roku 1789 obyvatelé jižního Skotska a Anglie. Někomu úkazy na obloze připomínaly bojující armády. Za několik týdnů nato začala Velká francouzská revoluce. Velká polární záře byla viditelná dokonce i z našeho území 17. listopadu 1989," líčí Marcel Bělík, nicméně dodává: "Ale to bylo i v listopadu 2003. A tehdy se nic závažného nestalo."

Dnes už si dovedeme barvy vysvětlit podstatně racionálněji. Jak popisují stránky NASA, sluneční částice vyvolají reakci s částicemi v horních vrstvách atmosféry. Když se sluneční částice srazí s atomy kyslíku či dusíku, vzniká to pravé barevné divadlo.

Srážky elektronů s atomy kyslíku v nižších nadmořských výškách způsobují zelenou barvu, ve vyšší hladině pak červenou barvu. Srážky elektronů s ionty dusíku pak mají na svědomí fialovou barvu, popisují stránky Australského antarktického teritoria, kde je polární záře běžnou záležitostí.

Zatím poslední velmi jasná a dlouho patrná polární záře viditelná z českého území se na obloze objevila 17. března 2015.  Mnozí čeští astrofotografové ji pozorovali "z první ruky" ze severských zemí, kam mířili za úplným zatměním Slunce, jež mělo nastat o tři dny později.

Nejdřív se astronauté vydají k planetce blízko Zemi, to by mohlo být za deset let, až potom přijde na řadu Mars, říká Petr Scheirich. Vyhodnocování nálezu kyslíku na kometě může podle něj trvat roky. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy