Ve věku 95 let uplynulou neděli v kanadském Vancouveru zemřela překladatelka a spisovatelka Markéta Goetz-Stankiewiczová, která byla za komunistické totality spojením disidentů v Československu se Západem. Informovala o tom Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa.
V Kanadě se stal uznávaným vědcem, v Česku jej komunisté vláčeli po kriminálech. Prošel jich neuvěřitelných sedmnáct. Josef Svoboda.
K tradici písničkářského bigbítu 60. let minulého století, místy až rocku v duchu Vladimíra Mišíka, se hlásily kapely Jasná páka a Hudba Praha. Hudebně byly spojené s novou vlnou a politicky se pohybovaly v šedé zóně, jejich nekompromisní rebelský postoj však kořenil v undergroundu. Lídr obou sestav Michal Ambrož zemřel toto pondělí ve věku 68 let.
Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením, schválila vláda. Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.
Česko volá po stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Doma jsme si ale s podobnými nepravostmi zatím sami moc poradit nedokázali.
Galerie Millennium na pražské Malé Straně připomíná výtvarníka, spisovatele, diplomata i cestovatele Adolfa Hoffmeistera. Od narození renesanční osobnosti české kultury, která jako by celé půlstoletí byla u všeho podstatného, letos uplynulo 120 let.
V pražském kině Lucerna tento čtvrtek vyprávěla svůj životní příběh Marta Kubišová, která před pěti lety ukončila pěveckou kariéru. Zaplněný sál sledoval její besedu s moderátorkou doplňovanou projekcemi s hosty: herečkou Ivou Janžurovou, popularizátorem společenské etikety Ladislavem Špačkem, kardiologem Petrem Neužilem či modelkou Taťánou Kuchařovou.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Hudebník David Koller se po začátku ruské invaze na Ukrajinu zapojil do dobrovolnictví. Solidarita Čechů ho prý nepřekvapila, i kvůli vlastní zkušenosti s ruskou okupací. Koller se na koncertech často vyjadřuje k politice, kritizuje například Andreje Babiše nebo komunisty. "Žádný estébák, ani ten ze Slovenska, by na Hradě být neměl. Je to hrozba," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
První se na plátně objeví oči. Temné a pichlavé, jako by patřily samotnému ďáblovi. A herec Michal Kern ve své první velké filmové roli musel ztvárnit postavu vskutku až démonickou. Drama Arvéd, které od čtvrtka promítají kina, je životopisný film, jaký tu ještě nebyl. A také jeden z nejpozoruhodnějších debutů za dlouhé roky.
Až se budou psát dějiny české populární hudby, historik konstatuje, že to nejlepší, co vzniklo ve 20. a na začátku 21. století, vytvořili lidé narození mezi roky 1939 až 1949. Zájmu o muziku přála doba, umělce inspirovaly společenské změny, ale hlavně se mezi válečnými a těsně poválečnými ročníky objevilo neuvěřitelné množství talentů. V českých podmínkách byla Hana Zagorová jedním z největších.
Přes 900 skladeb včetně Bludičky Julie, Studánko stříbrná, Mimořádné linky či Biografu láska nazpívala Hana Zagorová. Jedna z největších hvězd československé a později české pop-music, která obdržela devět cen Zlatý slavík, zesnula tento pátek ve věku 75 let. "Nemám strach ze šedých vlasů a nepočítám, kolik mi zbývá času," zpívala před několika lety o tom, že "věk a stáří jsou pouze slova".
„V jedné osobě se potkala všechna témata, kterými jsem se zabýval. Ohledávání reality, faustovské téma a také to, že se někdo ocitne v historicky tak vychýlených a šílených dobách a přitom je sám do značné míry vychýlený,” říká Vojtěch Mašek, režisér a scenárista filmu Arvéd, který od čtvrtka promítají kina. Inspirovaný je skutečnou postavou Jiřího Arvéda Smíchovského.
„Neměl jsem na výběr, jestli chci u pohraničníků být, nebo ne. Lili nám do hlavy, že chráníme republiku před lidmi, kteří by k nám mohli přijít a škodit, ale zjistil jsem, že nikdo takový neexistuje. Měl jsem možnost přejít hranice, vozil jsem hlídky a měl jsem klíč, kterým se otevíraly průchody v drátěném zátarasu, ale na útěk jsem nemyslel,” vzpomíná Tomáš Rimpel. Emigroval až po okupaci.
Básník Ivan Martin Jirous kvitoval, že když je český underground za komunismu ilegální, alespoň se mu nemůže stát to, co se na Západě běžně děje alternativní kultuře: tedy že jej pohltí mainstream. Nakolik je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek, ukazuje nová publikace literárního historika Martina Machovce.
