Je to téměř 60 let, co Miloš Forman omámil benátský festival svou pronikavou reflexí zacyklené mezigenerační bezvýchodnosti. Lásky jedné plavovlásky, i přes nejčastěji připomínaný humor, ztělesňují empaticky ironický odraz krutého světa.
Logika médií je neúprosná: jdou po senzaci, po něčem, co zaujme a padne do oka, čemu každý rozumí – hned, bez přemýšlení, jako lusknutím prstů. Nejděsivější je to ve chvílích smrti, kdy pro stručnost a efekt místo lidí v titulcích umírají Trautenberkové, majorové Zemanové, zpěváci Včelky Máji nebo přímo filmové Babičky.
Ve věku šestaosmdesáti let zemřel scenárista a režisér Ivan Passer, významný představitel československé nové vlny a autor jednoho z nejznámějších zdejších filmů 60. let minulého století Intimní osvětlení.
Snímek již byl uveden na festivalu v Benátkách v sekci Venice Classics mezi nejlepšími digitálně restaurovanými snímky uplynulého roku. Na digitalizaci a obnovenou premiéru čekají filmy Limonádový Joe, Spalovač mrtvol, Kočár do Vídně, Démanty noci, Sedmikrásky, Daleká cesta, Kristián či Ucho.
Celovečerní debut Miloše Formana Černý Petr z roku 1963 se na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách dočká digitálně zrestaurované verze, v níž pak půjde do českých kin. Restaurátoři během práce objevili jednu neznámou scénu, po konzultaci s Formanem a pomocným režisérem Ivanem Passerem ji ale do finální verze nezařadili. Scénář k této tragikomedii napsali Forman s Jaroslavem Papouškem. Šlo o první spolupráci nastupujících autorů, která později pokračovala úspěšnými snímky Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko.
Kdyby nepřišli Rusové, natáčel bych Zbabělce
Soud posvětil postup finančního úřadu
Praha - Kdo bude vítězem filmových cen ještě nevíme, o držiteli ocenění za dlouholetý umělecký přínos je už rozhodnuto.
Festival - Radši zkouším co nejvíc žánrů. Ale můj nejoblíbenější žánr je stejně nežánrový film, říká Ivan Passer, host Febiofestu.
