Zemřel Ivan Passer. Klasik československé nové vlny natočil Intimní osvětlení

Kultura ČTK Kultura, ČTK
10. 1. 2020 17:14
Ve věku šestaosmdesáti let zemřel scenárista a režisér Ivan Passer, významný představitel československé nové vlny a autor jednoho z nejznámějších zdejších filmů 60. let minulého století Intimní osvětlení.
Ivan Passer na snímku z roku 2008.
Ivan Passer na snímku z roku 2008. | Foto: ČTK

O jeho úmrtí informoval časopis Variety s odvoláním na rodinu. Podle ní filmař zemřel ve čtvrtek v nevadském Renu.

Ivan Passer roku 1996 v Karlových Varech.
Ivan Passer roku 1996 v Karlových Varech. | Foto: ČTK

Ivan Passer byl blízkým spolupracovníkem a přítelem Miloše Formana, kterému dělal asistenta režie. Také mu s Jaroslavem Papouškem napsal scénáře ke snímkům Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko.

Sám debutoval roku 1964 adaptací povídky Bohumila Hrabala Fádní odpoledne. Roku 1965 pak natočil Intimní osvětlení, smutnou komedii, ve které se na malém městě po letech setkávají dva spolužáci, hudebníci. Jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech.

Passer svůj nejznámější snímek označoval za souhru náhod. Nejprve mu scenárista Václav Šašek zavolal, že napsal scénář, a chtěl, aby ho Passer zfilmoval. Pak náhodou v hudební škole vybral hlavního hrdinu, dal mu přečíst scénář - a muž mu řekl, že ten příběh je o něm.

"Při projekci na Barrandově to musel vidět ředitel studia, který náš film označil za nejnudnější film, jaký byl kdy natočen. Doufám, že pak budete mít jiný názor," vzpomínal Passer před čtyřmi roky, když v Česku představoval digitálně restaurovanou podobu Intimního osvětlení.

"V Passerově filmu nejde ani tak o kvalitu hudby a její interpretace, jako spíš o to hudbu provozovat, žít s ní. Intimní osvětlení je v kontextu celé československé nové vlny možná vůbec 'nejmuzikálnějším' dílem, což ostatně neuniklo ani dobové francouzské kritice," napsala o snímku kritička Alena Prokopová v revue Filmový přehled.

Trailer z digitálně restaurovaného Intimního osvětlení. | Video: Národní filmový archiv

Po emigraci

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 Ivan Passer emigroval z Československa do USA, kde přednášel a dál natáčel. Jako první roku 1971 vytvořil snímek Zrozen k vítězství o tragikomické postavě feťáka a zlodějíčka, živořícího uprostřed New Yorku.

Následovalo Eso v rukávu s Omarem Sharifem nebo Bankéři s Michaelem Cainem a Cybill Shepherdovou.

Přelomem v Passerově režisérské kariéře se stal film Cutterova cesta z roku 1981 s Jeffem Bridgesem v hlavní roli. Psychologický thriller zabývající se postvietnamským syndromem měl příznivý ohlas u kritiky a Passerovi umožnil dál točit náročnější projekty. K těm se řadí například televizní Stalin v titulní roli s Robertem Duvallem. Roku 1992 ho režisér natočil pro firmu dnes známou jako HBO. V Česku film na videokazetách vydala firma Warner Home Video.

Hlavní roli v Cutterově cestě z roku 1981 ztvárnil Jeff Bridges. | Video: United Artists

Passerovo poslední dílo Nomád mělo premiéru v roce 2005, pár let nato režisér obdržel Českého lva za celoživotní přínos české kinematografii. Roku 2016 přebral též Výroční cenu Asociace českých filmových klubů, na kontě měl rovněž Křišťálový glóbus od karlovarského festivalu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. "V 60. letech jsme šli spíše po metafoře. Dnešní filmaři nemusejí nic skrývat," srovnával dobu, kdy začínal, s aktuálním stavem světové kinematografie.

Zfalšovaný životopis

Ivan Passer pocházel ze zámožné selské rodiny. Narodil se v Praze, po válce studoval na gymnáziu v Poděbradech, kde jeho byli spolužáky Václav Havel či Miloš Forman.

Po komunistickém puči v roce 1948 se kvůli svému původu stal "nepohodlným", takže místo studia nastoupil jako pomocný dělník na stavbách. Svůj životopis později zfalšoval a dostal se na FAMU, odtamtud byl však roku 1957 vyloučen. Školu tak nikdy nedokončil.

Ivan Passer roku 2016 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
Ivan Passer roku 2016 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. | Foto: ČTK

Říkal, že jako filmař ke své práci potřebuje svobodu. "Já si ji beru. Mám na to systém, který jsem se naučil tady. Filmaři jsou omezeni mnoha faktory, finančně, i co se týče tématu, o čem chtějí dělat film. Když ale máte tu správnou výuku, víte, jak to obejít," vysvětloval Passer před čtyřmi roky na Letní filmové škole.

Peníze na své filmy prý nikdy nesháněl sám. "Já se do určité míry štítím peněz a snažím se jich zbavit co nejrychleji. Nebýt mé ženy, už jsem asi někde v chudobinci," dodával.

Passer byl přesvědčený, že režisér potřebuje být ve správný čas na správném místě. "Záleží i na určité módě doby. V 70. letech byla v Americe móda autorských filmů. Tak se Milošovi (Formanovi) podařilo udělat jeho první film Taking Off i můj první americký film, protože oni věřili, že stojí za to podporovat autorské filmy, které nejsou tak drahé a vydělají peníze. Dívali se na to i z hlediska statistiky, že když se udělá 13 filmů, jeden z nich zaplatí všechny," líčil.

Neuskutečněné plány

Po sametové revoluci chtěl v Česku natočit mimo jiné snímek o bratrech Mašínových. Nevyhověl však požadavku německých producentů, aby byl v angličtině. "Je mi líto, že jsem to nemohl udělat," říkal.

Když prý v podobném případě po nějaké době pochopil, že film nenatočí, raději se na něj snažil zapomenout. "Je to otázka duševního zdraví. Dívám se dopředu," říkal režisér, který ještě před čtyřmi roky mluvil o třech scénářích, jež by rád natočil.

První měl být film ve španělštině a natočený ve Španělsku. Jednat se mělo o příběh chlapce, kterému vážné zranění překazí kariéru fotbalisty. Ten se poté, co uvidí film s Peterem O'Toolem, rozhodne stát hercem.

Další snímky Passer plánoval točit v USA. Film Viagarské vodopády měl být o dvou vdovcích v letech, z nichž jeden druhému zařídí narozeninový den se vším všudy včetně viagry a dvou 'dam noci'. "A ten kamarád se do jedné z nich zamiluje. Film je v podstatě o tom, že nikdy není pozdě," prozrazoval Passer.

V obou těchto filmech nabídl role herečce Penelope Cruzové, scénář k Viagarským vodopádům prý studoval Dustin Hoffman. Třetí chystaný snímek Passer neprozradil. "Je to tajemství. Je to tak jednoduchý koncept, že se divím, že to ještě nikdo neudělal. Bojím se, že kdybych vám to řekl, hned to někdo bude dělat," dodával režisér, kterému už se žádný z těchto plánů nepodařilo naplnit.

Druhou emigraci nechtěl

Do Česka se ani po sametové revoluci nastálo vrátit nechtěl. "Jedna emigrace není moc lehká, ta druhá by byla těžší," řekl, když se ho na to při návštěvě pražského Febiofestu v roce 2006 zeptali novináři. "Dnešní svět je zmenšený a to, kde člověk žije, není podstatné. Skočíte do letadla a jste tu hned. Do Čech jezdím velice rád, ale v Americe mám přátele, kamarády, učím na univerzitě," vysvětloval.

Passerově tvorbě se dlouhodobě věnuje brněnský filmový vědec a univerzitní pedagog Jiří Voráč, který o něm vydal analytickou monografii. Režisérovi byl též věnován díl z televizního cyklu Zlatá šedesátá, který roku 2009 natočil Martin Šulík.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Biker Stošek získal bronz na mistrovství světa v maratonu

Biker Martin Stošek vybojoval bronz na mistrovství světa v maratonu a v historii šampionátů je třetím českým medailistou mezi muži. V Turecku šestadvacetiletý cyklista navázal na Jaroslava Kulhavého a Kristiána Hynka, který dnes dojel při obhajobě stříbra šestý. Titul získal stejně jako loni Héctor Leonardo Páez z Kolumbie.

Stošek přijel do tureckého města Sakarya nedaleko Istanbulu s výbornou formou. Předminulý víkend vyhrál prestižní maraton na italském ostrově Elba a k favoritům patřil i dnes. Na vítězného Páeze ztratil dvě a půl minuty, souboj o stříbro prohrál po téměř čtyřech a půl hodinách v sedle o 15 sekund s Portugalcem Tiagem Ferreirou.

Závod žen ovládla Švýcarka Ramona Forchiniová, nejlepší z Češek byla jedenáctá Karla Štěpánová. Muži absolvovali 110 kilometrů, ženy 80,9.

Z předchozích českých medailistů získal Kulhavý, olympijský vítěz v cross country z Londýna, maratonské zlato v roce 2014 a předtím byl druhý, Hynek má stříbro a dva bronzy. Třetí skončila před šesti lety i Tereza Huříková.

Další zprávy