Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
Délka vlny vedra, která začala ve Francii na konci července, dorovnala ve středu historický rekord z roku 1983. Uvedla to ve čtvrtek podle francouzských médií meteorologická služba Météo France. Vlna veder trvá již 23 dní. Od poloviny června většina dní ve Francii splňovala definici vlny veder.
V den, kdy maximální odpolední teploty přesáhly v Brně 38 stupňů Celsia a vrcholila červnová vlna veder, naměřili vědci v brněnských ulicích pociťovanou teplotu - jež se určuje jinak než pocitová - i přes 50 stupňů Celsia, řekl jeden z autorů měření Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe.
V Německu letos kvůli vysokým teplotám zemřelo už téměř 10 tisíc lidí. Ve zprávě o nadúmrtnosti kvůli vedrům to ve čtvrtek uvedl Institut Roberta Kocha (RKI). Podle něj je to více než v kterémkoli jiném roce od roku 2016. V Německu i ve čtvrtek platí varování před vysokými teplotami, které by se mohly vyšplhat až k 38 stupňům.
Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.
Globální teploty mořské hladiny během uplynulého měsíce překročily rekordní hodnoty, které byly zaznamenány v letech 2023 a 2024. Informovaly o tom služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) i služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (CMEMS).
Evropu zasáhla vlna extrémních veder, která narušila železniční dopravu, provoz jaderných elektráren i fungování veřejných institucí. Rekordní teploty zároveň upozornily na to, že infrastruktura i budovy byly navrženy pro klima, které už neexistuje. Odborníci varují, že bez rychlých investic do adaptace budou ekonomické i zdravotní dopady čím dál závažnější.
Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro ČR o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů naprosto bezprecedentní. ČHMÚ to v neděli večer uvedl na síti X.
Za vlnou veder, která je v Evropě z hlediska měření zřejmě rekordní, stojí meteorologické jevy, jež nad kontinentem zadržují horký vzduch. Za jejich nynější neobvyklou délkou i intenzitou však stojí i složitější důvody.
Téměř všechny děti na světě v současnosti čelí některému z osmi rizikových klimatických jevů, uvedl v úterý Dětský fond OSN (UNICEF). Z celkového počtu 2,4 miliardy dětí na světě jich je hrozbám, jako jsou sucho, vedra či záplavy, přímo vystaveno 2,3 miliardy, z toho téměř polovina nejméně třem najednou.
Květen 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším květnem od začátku měření. Zvlášť výrazné teplotní odchylky zaznamenaly oceány, kde teplota mořské vody dosahovala rekordních hodnot, a také Evropa, kam přišla neobvykle časná a silná vlna veder. Informovala o ve středu tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Vědci v Británii testují nový způsob, jak bojovat s globálním oteplováním. Na univerzitě v Manchesteru se zaměřili na ochlazování Země skrze ostřikování mraků slanou vodou. Do dvou let by mohli testy provést v terénu.
Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
Zní to jako bizarní nápad na odvrácení globálního oteplování. Izraelsko-americký start-up Stardust Solutions to ale myslí vážně. Vyvíjí kontroverzní metodu, pomocí které chce odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru a snížit tak teplotu planety. První testy plánuje společnost spustit už příští rok. Vědci ale před experimentem varují.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Spoluzakladatel Microsoftu a filantrop Bill Gates v minulosti investoval miliardy dolarů do projektů, které měly upozornit na nebezpečí klimatických změn. Ve své nově zveřejněné eseji však svou rétoriku zmírnil a vymezil se vůči "apokalyptickým scénářům" ekologických alarmistů; podle všeho tak přehodnotil svůj postoj ke globálnímu oteplování.
Země se podle nové zprávy více než 160 vědců z celého světa ocitá na prahu katastrofických a možná i nevratných klimatických změn. Studie upozorňuje, že se blížíme k prvnímu z takzvaných „bodů zlomu“, které mohou zásadně proměnit fungování celého planetárního systému.
Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají příští týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní dopravě, který předložila Mezinárodní námořní organizace.
V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.
Čeští vědci ve skrytém meandru řeky Ohře v severních Čechách našli unikátní populaci užovky stromové. Had, který může dorůstat délky až dvou metrů, je kriticky ohrožený. Ze severních poloh Evropy totiž většinou vymizel. "Užovka nás překvapila genetickou bohatostí," popisuje Petr Kotlík z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který se na objevu a výzkumu podílel.
