


Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.

Místo suchého konstatování o čínské studii začneme fyzikální logikou, kterou zná každý, a pak ji hned vyvrátíme. Každý školák ví, že čím více se voda ohřívá, tím rychleji stoupá pára. Jenže Země není tak jednoduchá. Nová data ukazují, že i když teploty mořské hladiny lámou rekordy, globální odpařování vody v posledním desetiletí paradoxně kleslo.
Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Geophysical Research Letters zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak oceány reagují na oteplující se planetu. Výzkumný tým z Institutu geografických věd a výzkumu přírodních zdrojů Čínské akademie věd analyzoval dlouhodobá satelitní data a narazil na trend, který je přinejmenším překvapil.
Oceány nejsou jen obrovskými zásobárnami vody – hrají klíčovou roli v hydrologickém cyklu Země a zajišťují více než 85 procent veškeré vodní páry v atmosféře. Přičemž právě odpařování z mořské hladiny ovlivňuje tvorbu mraků, srážky i rozložení klimatu na celé planetě.
Po desetiletí tak platilo jednoduché pravidlo: čím teplejší moře, tím více vody se odpařuje. Jenže pozorování od počátku 21. století ukázala, že růst množství vodní páry v atmosféře se začal zpomalovat. A to vědce přimělo položit si zásadní otázku – reagují oceány na oteplování opravdu tak, jak jsme si mysleli?
Analýza satelitních měření tepelné výměny mezi oceánem a atmosférou ukázala, že globální odpařování oceánů sice mezi lety 1988 a 2017 celkově rostlo, ale kolem roku 2000 došlo k obratu. „Od té doby zaznamenaly dvě třetiny světových oceánů pokles odpařování, což vedlo k mírnému snížení globální míry odpařování v období 2008 až 2017. To je v rozporu s tím, co bychom obvykle očekávali v oteplujícím se klimatu,“ uvedl hlavní autor studie Ma Ning.
A co stojí za tímto nečekaným vývojem? Vědci identifikovali klíčový faktor – pokles rychlosti větru nad oceány. Tento jev omezuje schopnost atmosféry „odnášet“ vodní páru z mořské hladiny a tím snižuje míru odpařování. Podle výzkumníků pak zpomalení větrů souvisí se změnami v atmosférické cirkulaci. „Změny rychlosti větru mohou souviset s dekádními výkyvy v klimatickém systému Země. Nedávný pokles odpařování oceánů by neměl být automaticky chápán jako oslabení hydrologického cyklu. Spíše může odrážet přirozené klimatické oscilace,“ dodává výzkumník.
Na první pohled může být klesající odpařování oceánů v době globálního oteplování matoucí. Ve skutečnosti ale tento objev připomíná, jak komplexní a vzájemně propojený klimatický systém Země je. Nejde jen o teplotu – důležitou roli hrají větry, proudění atmosféry i dlouhodobé přirozené cykly.
Studie tak nepřináší uklidnění ani popření klimatických změn. Spíše ukazuje, že planeta reaguje na oteplování složitějšími způsoby, než jsme si dosud mysleli. A právě porozumění těmto jemným mechanismům je klíčem k tomu, abychom dokázali lépe předvídat budoucí vývoj klimatu – a přizpůsobit se mu.
Zdroje: Chinese Academy Of Science, Phys.org



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už Írán není takový, jako býval, a že jeho elitní jednotky utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek podle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu.



Fotbalisté Sparty v úvodním osmifinálovém utkání Konferenční ligy prohráli v Alkmaaru 1:2. Nebýt brankáře Jakuba Surovčíka, mohlo to být mnohem horší.



USA by měly ve svém mírovém úsilí vyvíjet větší tlak na Rusko a nikoli na Ukrajinu. V rozhovoru s bruselským portálem Politico zveřejněném ve středu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také lídry Evropské unie, aby připravili náhradní plán, pokud by Maďarsko a Slovensko skutečně zablokovaly dříve dohodnutou unijní půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).



Nejméně 20 lidí utrpělo zranění při středečním útoku ruského dronu na minibus hromadné dopravy v ukrajinském Chersonu. Video zveřejněné místními úřady ukazuje poškozené vozidlo i záchranáře, kteří poskytují první pomoc zraněným na místě.



Sledovali jste online přenos z úvodního utkání osmifinále fotbalové Konferenční ligy mezi Alkmaarem a Spartou Praha.