Podle výzkumu publikovaného v časopise Nature Medicine by mohlo do konce století v Evropě zemřít až 2,3 milionu lidí v důsledku extrémních teplot, zejména vln veder. Tato čísla vycházejí z nejhoršího scénáře, kdy by nedošlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů ani k adaptaci na měnící se klimatické podmínky.

Zejména oblasti jižní Evropy, jako jsou Španělsko, Itálie a Řecko, čelí nejvyššímu riziku. Například ve městech jako Barcelona, Řím či Neapol se očekává výrazný nárůst úmrtí spojených s horkem. Tyto regiony jsou zranitelnější kvůli stárnoucí populaci, urbanistickým charakteristikám a nedostatečnému vybavení, jako je klimatizace.

Nerovnoměrné dopady napříč kontinentem

Zatímco jižní Evropa bude čelit nárůstu úmrtí způsobených horkem, některé severní oblasti, jako je Spojené království a Irsko, by mohly zaznamenat pokles úmrtí spojených s chladem. Celková bilance pro Evropu ale zůstává negativní, nárůst úmrtí v důsledku horka převýší pokles úmrtí způsobených chladem.

Nutnost okamžitých opatření

Tyto prognózy zdůrazňují naléhavou potřebu změn - jak snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptaci na nové klimatické podmínky. Mezi adaptační opatření patří výsadba stromů ve městech, budování chladicích center a zlepšení tepelné odolnosti budov. Bez těchto kroků hrozí, že se negativní dopady klimatické změny na veřejné zdraví budou dále prohlubovat.

Klimatická změna představuje vážnou hrozbu pro zdraví obyvatel Evropy. Bez rozhodných a rychlých opatření hrozí, že miliony lidí přijdou o život v důsledku extrémních teplot. Je na čase jednat a chránit budoucnost našeho kontinentu.