Nejstarším z nich je šestadvacet a vstupují na trh práce. Generace Z vyrostla na internetu a má jiný pohled na práci i na ekonomické chování. "Všichni se jim budeme muset přizpůsobit, mění zavedené způsoby chování, mají jiný pohled na život. A jsou hustí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz mentorka, blogerka a zakladatelka projektu Holky z marketingu Pavlína Louženská.
O generaci Čechů narozených po sametové revoluci koluje řada stereotypů. Mladým lidem údajně leží svět u nohou, jenže si svobody dostatečně neváží. Jiní tvrdí, že si chtějí jen užívat a chybí jim disciplína. Podcast Co z tebe bude?! v roce 2021 přinesl rozhovory se známými osobnostmi z řad dnešních dvacátníků, jejichž příběhy naznačují, jak to s porevolučními ročníky ve skutečnosti je.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Pro mladé neexistuje jednoznačná politická alternativa. Ona se objeví, bude muset, ale teď prostě neexistuje. A stejně jako alternativu politickou nemají ani alternativu životní.
Vystavit na Instagram selfie s novou rtěnkou a vydělat si miliony. I tak si někdo představuje práci influencerů. V Česku je tento druh reklamy stále poměrně nový, a tak ho řada fanoušků ani "neprokoukne". V zahraničí se v něm přitom točí velké peníze, funguje hlavně u nejmladší generace. Experti pro Aktuálně.cz vysvětlili, proč je influencer marketing pro firmy i sledující tak přitažlivý.
Chtěla jsem vyjádřit podporu něčemu, čemu věřím. Vím, že situace v Polsku není nejlepší, ale nečekala jsem to tak špatné. Moderátoři se ke mně po vysílání otočili zády, popisuje slovenská zpěvačka Karin Ann vystoupení v ranním vysílání polské televize TVP2. Také chci být akceptovaná a ne odsuzovaná. Čím dál tím víc mladých lidí se začíná zajímat o nerovnost a globální oteplování, dodává.
Čím je rozsahem nevelký román Normální lidi irské autorky Sally Rooneyové tak výjimečný, že se na něj ve Spojeném království krátce po vydání stály fronty, a některá knihkupectví musela dokonce omezit počet výtisků prodaných na osobu?
On-line deník Aktuálně.cz loni nahlédl v unikátním projektu Zatracená generace Z do světa dospívajících. Speciál je teď nominovaný na Česko-slovenskou cenu veřejnosti.
Dlouhé hodiny vysedávání u počítače a sem tam nějaká krátká procházka. Právě tak teď mnoho mladých lidí, kteří ještě studují nebo už pracují v režimu home office, tráví poslední týdny. Může se zdát, že generacím internetových domorodců karanténa vyhovuje. Podle odborníků ovšem mnozí z nich musí svůj dřívější životní styl výrazně měnit, což se často nepříznivě podepisuje na jejich psychice.
Sociální síť TikTok, která je oblíbená hlavně mezi dospívajícími a čerstvými dvacátníky, se zapojila do boje se šířením koronaviru. Uživatelé na ní sdílí nejen průběh nemoci, ale také návody na to, jak si správně mýt ruce. Provozovatelé se také rozhodli spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na šíření relevantních informací o nemoci mezi uživateli.
Vyfintěný hezoun z plakátu v dívčím časopise, jehož publikem jsou jen ječící puberťačky. S touto nálepkou bojuje zpěvák a herec Adam Mišík od svých 15 let a definitivně se od ní chce odstřihnout na novém albu. I v rozhovoru pro Aktuálně.cz totiž ukazuje, že dávno není žádný naivní hošík, ale spíš uvědomělý mladý muž, který dovede kriticky reflektovat vlastní slávu i životní styl mladé generace.
Když si v 15 letech našla přítele, ostatní Vietnamci to brali velmi špatně. „Celá komunita si říkala, že jsem odpad. A nabádala svoje děti, ať se se mnou nebaví, že je zkazím,“ říká dnes 18letá Mia, která žije v Praze. O svém životním příběhu vyprávěla i na Inspiračním fóru Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Podívejte se na záznam.
Unikátní projekt Aktuálně.cz Zatracená generace Z ukazuje, čím vším si mladí lidé mohou procházet a s jakými problémy se někdy setkávají. Redaktoři se ptali mladých Čechů i odborníků, podívejte se na záznam debaty z pražského Studia Alta, která se uskutečnila 22. října. Další diskuze proběhne 24. října v 18:30 v Horáckém divadle v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
On-line deník Aktuálně.cz nahlédl do světa dospívajících a přináší unikátní projekt Zatracená generace Z. Redaktoři se ptali mladých Čechů i odborníků, otázky jim budete moci položit i vy. Přijďte se na debaty v Praze a Jihlavě přesvědčit, zda jsou stereotypy, které se šíří o generaci Z, pravdivé a jaké hodnoty vyznávají dnešní mladí lidé.
Sociální sítě jsou pro ně zábavou i drogou, politiku vnímají jako boj o moc, práce jim musí dávat smysl i slušný příjem a bydlet chtějí ve vlastním. Na prvním místě mají rodinu a přátele, třídění odpadu považují za automatickou věc a stáří si chtějí aktivně užít. Jak o světě kolem sebe přemýšlí generace Čechů narozená po roce 1995, zjistila v exkluzivním průzkumu pro Aktuálně.cz agentura Behavio.
Narodili se po roce 1995 a patří do generace Z. Údajně neodtrhnou oči od mobilu, sociální sítě jsou pro ně drogou, nezajímá je politika, chtějí, aby je práce hlavně bavila, a rodinu odkládají na později. Mohlo by se zdát, že jejich životy jsou jednoduché, plné možností a příležitostí. Šest následujících příběhů ale ukazuje, čím vším si mladí lidé mohou procházet.
U nastupující generace se prodlužuje období, ve kterém její členové hledají sami sebe. Jak ovšem upozorňuje sociolog Martin Buchtík, množství a dostupnost životních cest, kterými se mohou ubírat, zároveň přináší riziko, že u žádné z nich dlouho nevydrží. Obraz mladého člověka, který cestuje, zakládá start-upy a žije ekologicky, navíc podle šéfa agentury STEM odpovídá jen větší polovině dvacátníků.
Stanislav Holubec se na Jihočeské univerzitě a Historickém ústavu Akademie věd České republiky věnuje výzkumu sociálních dějin i proměnám evropské společnosti ve 20. století. “Klíčovou zkušenost současných mladých lidí bych nazval jako vědomí určité krize,” říká.
O internetu se často mluví jako o místě, kde dospívající čelí kyberšikaně ze strany predátorů, s nimiž se nikdy dřív nesetkali. Tato představa je podle psycholožky Lenky Dědkové z Masarykovy univerzity mylná. S neznámými osobami totiž chatují hlavně teenageři, kteří nemají kamarády nebo čelí problémům v rodině. Opakovanými útoky v on-line prostředí navíc náctileté trápí hlavně jejich spolužáci.
Touží být ve středu dění. Chtějí se předvést před ostatními. Potřebují zahnat samotu a utéct od problémů nebo jenom přebírají chování, které vidí u svých rodičů. Všechny tyto motivace podle psychologa Jana Kulhánka přitahují dospívající k používání moderních technologií. Kdy už brouzdání sociálními sítěmi nebo virtuálními světy počítačových her překračuje zdravou míru, vysvětluje v rozhovoru.
