Reklama
Reklama

„Starý člověk má cítit užitečnost.“ V bývalém sadu vyrostl nový domov pro seniory

Na okraji Nového Bydžova vyrostl domov seniorů, který se snaží přemýšlet o stáří jinak než většina podobných zařízení. Architekt David Kraus navrhl nízkou přízemní stavbu rozprostřenou v zeleni bývalého sadu: dům plný světla, vnitřních zahrad a klidu. Architektura tu nemá jen sloužit péči, ale vytvářet prostředí pro důstojné a smysluplné stáří.

Reklama

Na první pohled působí nový domov seniorů v Novém Bydžově nenápadně. V krajině se objevuje jako dlouhá, nízká červená linie položená na zeleném polštáři bývalého sadu. Architekt David Kraus ji navrhl jako klidnou přízemní stavbu, která spíše splývá s okolím, než aby se snažila dominovat prostoru.

Pozemek, na němž stavba vznikla, má zvláštní atmosféru. Na jedné straně stojí nemocnice, přes silnici se rozprostírá hřbitov s kostelem a starými stromy. Je to místo, které může snadno vyvolávat tíživé asociace. Architekti ho však interpretovali jinak – jako klidný okraj města, kde se potkává ticho s běžným životem. Po silnici projíždějí auta, lidé venčí psy nebo tlačí kočárky a mezi tím vším stojí dům, který má být především domovem.

...
„Stáří je dnešní evropské téma. Jak se ke stáří stavíme, co pro staré lidi děláme, jak je vnímáme, co jim nabízíme, ale také co od nich žádáme? Jaké to vůbec je být v České republice v roce 2026 starý člověk?“ zamýšlí se architekti.Foto: Filip Šlapal

Velkorysá velikost pozemku umožnila navrhnout budovu jako rozlehlý přízemní objekt. Ten se skládá z pěti částí – čtyř obytných „domácností“ a centrálního jádra, které je spojuje. Architekti tento koncept přirovnávají k jakémusi pětilístku rozprostřenému v krajině. Každá domácnost je určena přibližně pro patnáct klientů, takže celková kapacita domu dosahuje asi šedesáti lidí.

Myšlenka menších domácností je přitom zásadní. Každá funguje relativně samostatně: má vlastní zázemí pro personál, technické místnosti i skladovací prostory. Pokoje klientů jsou navrženy s vlastním hygienickým zázemím, předsíní a malou terasou, která umožňuje přímý kontakt se zahradou. Dispozice pokojů zároveň minimalizuje dlouhé chodby – tolik typické pro velká zařízení sociální péče.

Reklama
Reklama

Namísto toho jsou pokoje uspořádány kolem vnitřních atrií. Právě vnitřní zahrady jsou jedním z nejdůležitějších prvků celé koncepce. Přivádějí do budovy denní světlo a zároveň fungují jako přirozené společné prostory jednotlivých domácností. Díky nim mají interiéry přímý vizuální kontakt se zelení a působí vzdušně a otevřeně.

Kdo se hýbe, ten žije

Centrem domu je vstupní hala orientovaná k jihu. Po příchodu se návštěvník ocitne v prostoru, odkud je vidět do hlavního oválného atria. U něj stojí recepce a čekací prostor, odkud se lidé rozcházejí do jednotlivých domácností. Celý dům je navržen tak, aby podporoval pohyb – architekt to shrnuje jednoduše: je to dům, ve kterém se chodí. Procházka světlem zalitými interiéry je přirozenou součástí každodenního života.

...
„Na začátku vymýšlení jsme si kladli otázku – jaké stáří bychom chtěli žít? Jak zhmotnit fenomén domova? Stáří nemusí být břemenem a utrpením, může být aktivní, plné, stále v určitém smyslu vitální.“Foto: Filip Šlapal

Architektonický výraz stavby je postavený na jednoduchém, ale promyšleném materiálovém řešení. Fasády tvoří cihlový obklad, který odkazuje na zdi nedalekého hřbitova i na tradiční obraz domu jako pevného a bezpečného místa. Zajímavé je, že každá část budovy má jiný vzor spárování a drobné odlišnosti v detailech. Díky tomu získává každá domácnost vlastní charakter a zároveň je pro obyvatele snazší orientace v poměrně rozsáhlém objektu.

Rozdíly mezi jednotlivými částmi domu podporují také různé typy stínění oken. Například jihozápadní domácnost doplňují pravoúhlé ocelové konstrukce v úrovni římsy, zatímco severovýchodní část pracuje se šikmými prvky připomínajícími malé stříšky. Severozápadní fasáda, která není vystavena přímému slunci, zůstává naopak bez přesahů.

Reklama
Reklama

Velká francouzská okna rytmizují fasádu a umožňují obyvatelům přímý vstup na terasu. Okna zde fungují téměř jako symbolické průchody mezi interiérem a zahradou.

Výrazným prvkem interiéru jsou také podlahy. Architekti nechali naskenovat fotografie místních květin a travin a jejich motivy přenesli do podlahoviny. Tento detail se stal nejen dekorativním prvkem, ale také orientačním systémem domu. Jednotlivé domácnosti tak nesou názvy podle rostlin: Travinová, Černýšová, Heřmánková a Pampelišková. V některých místech se vzory dokonce zvedají po stěnách a vytvářejí jakési přírodní obrazy.

Podle architekta Davida Krause byla důležitou součástí projektu spolupráce s investorem. „Dům je výsledkem nadstandardního přístupu investora – města Nového Bydžova, jeho důvěry ve snahu architektů vytvořit výjimečný objekt seniorského domova. Šlo o vzájemnou spolupráci a konstruktivní výměnu názorů, kdy obě strany naslouchaly a byly ochotny měnit,“ říká. Dodává, že výslednou podobu domu ovlivnila také pečlivost projektantů i zkušenost stavební firmy.

Domov seniorů byl dokončen v roce 2025 podle návrhu z roku 2021. Stavba má hrubou podlahovou plochu přes 3300 metrů čtverečních a vznikla na pozemku o rozloze 46 tisíc metrů čtverečních. Investice města dosáhla přibližně 168 milionů korun.

Reklama
Reklama

Výsledkem je stavba, která se nesnaží být efektní. Spíše vytváří prostředí, kde může stáří znamenat klid, zpomalení a prostor pro přemýšlení – etapu života, která má svou důstojnost i smysl.

Domov seniorů v Novém Bydžově

Autor: Ing. arch. David Kraus (studio Architektura)
Spoluautorka studie: Ing. arch. Alina Fornaleva
Místo: Nový Bydžov, Česká republika
Návrh: 2021
Dokončení: 2025
Hrubá podlahová plocha: 3331 m²
Užitná plocha: 2910 m²
Plocha pozemku: 46 000 m²
Náklady: 168 milionů Kč
Investor: město Nový Bydžov

Zdroj: autorský text


Reklama
Reklama
Reklama