Čtyři z pěti velkých sociálních sítí poškozují mentální zdraví mladých lidí, Instagram je přitom nejškodlivější. Tak zní výsledek britského průzkumu, který provedla na vzorku téměř 1500 lidí ve věku mezi 14 až 24 lety Královská společnost pro veřejné zdraví, spolu s hnutím Young Health Movement.
Výsledky ukázaly, že platformy Facebook, Instagram, Snapchat a Twitter zvyšují pocity méněcennosti a úzkosti. Jako neškodlivý se ukázal YouTube.
Čtyři výše uvedené sítě mohou podle průzkumu zhoršit u mladých lidí nejen vnímání sebe sama ale také jejich spánek. Z odpovědí účastníků také vyplývá, že mohou být prostředkem posílení šikany, pocitů úzkosti, depresí a osamělosti.
Podle Shirley Cramerové, výkonné ředitelky Královské společnosti pro veřejné zdraví, mohou Instagram a Snapchat vzbuzovat pocity nedostatečnosti a úzkosti i proto, že jsou zaměřeny především na obrazová sdělení.
Mladou populaci ohrožuje kyberšikana i sexting
Výsledky dotazování tak potvrzují rostoucí znepokojení politiků, zdravotnických orgánů, lékařů, charit a rodičů z dopadů sociálních sítí na duševní zdraví mladé populace. To ohrožuje zejména kyberšikana či sexting, jejichž důsledkem může být pocit sebepodceňování nebo zvyšující se riziko sebevraždy.
Cramerová žádá, aby sociální sítě měly přísnější opatření a aby jejich vlastníci například přidali vyskakující okénko varující mladé lidi na přílišné využívání sítě či aby Instagram a podobné platformy uživatele upozorňovaly na digitálně upravené fotografie.
V průzkumu byli účastníci požádáni, aby ohodnotili dopad pěti sociálních sítí na jejich zdraví a duševní pohodu. Součástí byly také dotazy na vliv sociálních sítí na míru jejich úzkosti, deprese, osamělost, kvalitu spánku, jejich identitu či vnímání těla.
Nejhůře ohodnotili mladí lidé Instagram. Dopadl špatně v sedmi ze čtrnácti kategorií, a to zejména v otázce spánku, vnímání těla a strachu ze společenské vyloučenosti. Dotazovaní však vyzdvihli i jeho pozitivní stránky, jako je podpora emocionální, sebevyjádření a vnímání vlastní identity.
Sociální sítě (ne)můžou za všechno
Vedoucí britských psychiatrů však k výsledkům uvedl, že jsou příliš zjednodušené a nespravedlivě obviňují sociální média, že jsou hlavním zdrojem zhoršujícího se mentálního zdraví mladých lidí.
"Jsem si jistý, že sociální sítě hrají roli v nespokojenosti mladých lidí, mají ale také mnoho předností, stejně jako negativ. Musíme naučit děti, jak se mají vypořádat se všemi aspekty sociálních sítí - dobrými i špatnými, abychom je připravili na čím dál digitalizovanější svět. Je velmi nebezpečné obviňovat jedno médium," dodal Sir Simon Wessely, předseda profesní organizace psychiatrů Velké Británie Royal College of Psychiatrists.
Výzvu, aby Instagram a další platformy podnikly kroky k ochraně mladých uživatelů, podpořila i charita Young Minds. Podle jejího ředitele kampaní a komunikace Toma Madderse by mnoha mladým lidem pomohlo vyjádření podpory na platformách, s nimiž se identifikují.
Vyzval však také k opatrnosti s vnímáním obsahu dostupného mladým lidem na sociálních sítích. "Je důležité si uvědomit, že jen "ochrana" mladých lidí od konkrétního typu obsahu nemůže být nikdy celým řešením. Musíme podporovat mladé, aby porozuměli rizikům toho, jak se chovají online, a měli povědomí o škodlivém obsahu, který prošel filtrem, aby věděli, jak na něj mají reagovat," dodal.
Pocity nedostatečnosti jako výsledek komentářů na sociálních sítích
Rodiče a experti na duševní zdraví se obávají, že sociální sítě mohou u mladých uživatelů vyvolávat pocity nedostatečnosti i tím, že umožňují nepřátelské komentáře ohledně jejich vzhledu, nebo jim připomínají, že nebyli pozváni například na večírek, který navštěvují mnozí z jejich vrstevníků.
Hrozby kyberprostoru postihla také například česká režisérka Kateřina Hager ve svém dokumentu Děti online. "Vnímala jsem debaty rodičů neustále se točících kolem tématu dětí a přístupu k internetu a digitálním technologiím. Uvědomila jsem si, že jsme první generací rodičů, která tyhle otázky musí řešit. Nemůžeme se poradit s tou předešlou generací, nemůžeme vycházet z jejich zkušeností," přiblížila dříve Aktuálně.cz Hager.
Sama přiznala, že až v rámci rešerší se dozvěděla od odborníků na bezpečnostní rizika, že mezi nebezpečí, která dětem na internetu hrozí, patří sexting a cyber grooming. Sexting je označení pro posílání zpráv, fotografií nebo videí se sexuálním obsahem, cybergrooming odkazuje na vydávání se za jinou osobu s cílem vylákat nezletilého komunikujícího a sexuálně ho obtěžovat či zneužít.
