


Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.

Rekordní objekt se jménem HATLAS J142935.3-002836 se nachází zhruba osm miliard světelných let od Země. To znamená, že ho pozorujeme takový, jaký byl v době, kdy měl vesmír méně než polovinu svého současného stáří.
Zachytil jej jihoafrický radioteleskop MeerKAT. „Tento systém je skutečně mimořádný. Pozorujeme rádiový ekvivalent laseru z poloviny vesmíru,“ komentoval autor studie Thato Manamela z univerzity v Pretorii.
Přestože se mluví o „vesmírném laseru“, přesnější je označení maser. Zatímco laser zesiluje světlo ve viditelném spektru, maser pracuje s mikrovlnným zářením. Princip je ale stejný: zesilování záření pomocí stimulované emise.
V tomto případě jde o takzvaný hydroxylový megamaser – extrémně jasné rádiové záření vznikající, když se molekuly hydroxylu v plynem bohatých, srážejících se galaxiích střetávají. Tyto kosmické kolize stlačují plyn a stimulují velké zásoby molekul hydroxylu k zesilování rádiového záření.
Nově objevený objekt je však natolik extrémní, že překonává kategorii megamaseru a spadá do ještě vzácnější třídy: gigamaser.
Za takto obrovskou energií stojí podle výzkumníků dramatická událost – srážka dvou galaxií. Při jejich vzájemném gravitačním zápasu dochází ke stlačování obrovských mračen plynu, což spouští bouřlivé zrození nových hvězd. Právě záření těchto „hvězdných novorozenců“ stimuluje molekuly hydroxylu k zesilování mikrovlnného signálu.
Takové systémy jsou pro astronomy cenné: ukazují fáze extrémního vývoje galaxií, kdy dochází k prudkým výbuchům tvorby hvězd a často i k intenzivnímu „krmení“ centrálních supermasivních černých děr.
Objev by však pravděpodobně nebyl tak výrazný, nebýt dalšího efektu – gravitační čočky, jejíž existenci předpověděl Albert Einstein. Mezi námi a vzdálenou srážející se galaxií se nachází jiná, bližší galaxie. Ta funguje jako přírodní lupa. Rádiové vlny z gigamaseru tak byly na své cestě k Zemi zesíleny ještě jednou – podobně jako když kapka vody na skle zvětšuje obraz za oknem.
„Máme tak rádiový laser, který prochází kosmickým dalekohledem, než jej zachytí výkonný radioteleskop MeerKAT,“ popsal Manamela.

Podle vědců jde o důkaz, že přístroj MeerKAT dokáže zachytit i extrémně vzdálené a slabé signály z raného vesmíru. Výsledky studie přijal k publikaci. „Toto je teprve začátek,“ řekl Manamela. „Nechceme objevit jen jeden takový systém – chceme jich najít stovky až tisíce.“






O víkendu se po chladném pátku zřejmě mírně oteplí až na 13 stupňů Celsia. Objeví se ale přeháňky a hlavně na horách může padat i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sněžit asi začne už ve čtvrtek. Podle ústavu může na východě Česka napadnout do pátečního rána na severním návětří hor až 30 centimetrů sněhu.



Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie Oscara za nejlepší celovečerní dokument.



Tohle byla česká superjízda. David Pastrňák a Pavel Zacha zářili při výhře hokejistů Bostonu 4:3 v prodloužení na ledě Buffala, nejlepšího celku Východní konference NHL.



Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.