


Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
Dnešní Jekatěrinburg se během sovětské éry jmenoval Sverdlovsk. Právě tam v 70. letech, konkrétně v dubnu roku 1979, došlo k tragickému incidentu. Z tajného sovětského vojenského zařízení totiž nešťastnou náhodou unikly spory antraxu. Následky byly děsivé - oběti se počítaly na desítky.
Dnešní Jekatěrinburg se během sovětské éry jmenoval Sverdlovsk. Právě tam v 70. letech, konkrétně v dubnu roku 1979, došlo k tragickému incidentu. Z tajného sovětského vojenského zařízení totiž nešťastnou náhodou unikly spory antraxu. Následky byly děsivé - oběti se počítaly na desítky.
Ve Sverdlovsku se od konce druhé světové války nacházelo speciální zařízení, které pod záminkou produkce civilních medicínských a farmaceutických biotechnologií sloužilo jako oficiální zástěrka sovětského armádního programu vývoje a výroby biologických zbraní. Patřilo do rozsáhlé sítě státního podniku Biopreparat.

Na první pohled se zdálo, že jde o běžnou farmaceutickou továrnu. Až na ten nepatrný detail, že se tam pěstovaly spory Bacillus anthracis, bakterie způsobující onemocnění antrax (nebo také sněť slezinná).


Továrna, kde se spory pěstovaly, se nacházela uvnitř většího vojenského komplexu. Pohybovalo se zde mnoho zaměstnanců.
Na snímku: Vstupní kontrolní bod do Tábora 19 v Jekatěrinburgu, kde se továrna na antrax nacházela, dnes.
Na snímku: V obytné zóně vojenského areálu žili se svými rodinami vědci, kteří se podíleli na sovětském programu biologických zbraní.

V osudný pátek 30. března 1979 jeden z techniků odpolední směny při pravidelné údržbě odmontoval zanesený HEPA filtr ve ventilačním zařízení sušárny spor. Protože mu končila směna, odešel domů a na velínu nechal vzkaz vedoucímu následující směny, podplukovníkovi Nikolaji Černyševovi.
Černyšev měl informaci o filtru zanést do provozního deníku, ale neudělal to - buď byl přepracovaný, nebo se zkrátka již viděl doma.
Na snímku: Britští vědci v ochranných oblecích při práci s antraxem.

Velitel směny v pondělí 2. dubna nic netušil, a tak zahájil provoz bez namontovaného HEPA filtru, který by čistil od spor vzduch odcházející ze sušárny. Jeden z techniků si toho všiml, bohužel ale až za několik hodin.
Do okolí továrny uniklo přibližně několik kilogramů prachu obsahujícího antraxové spory, které se rozšířily k neobydlené průmyslové zóně a infikovaly tak převážně pracovníky z noční směny blízkých továren a dělníky, kteří v nedalekém baru zrovna slavili.
Na snímku: Varovný plakát vyvěšený ve Sverdlovsku v roce 1979. Obyvatelé dostávali varování před sibiřským antraxem, skutečnou příčinu se ale úřady snažily ututlat.

V období od dubna do května bylo zaznamenáno přes 96 nakažených, které v naprosté většině případů postihl zhoubnější plicní antrax. Vzhledem k tomu, že šlo o kmen bakterií, který byl určen pro vojenské účely, byl mimořádně odolný a nebezpečný - v důsledku toho 66 nakažených zemřelo.
Na snímku: Lékařská anamnéza Raisy Smirnovové (rozená Martemjanovová), 32leté pracovnice keramického závodu, která onemocněla antraxem 9. dubna 1979.
Nakažená žena trpěla velmi vysokými horečkami, ztrátou vědomí a týden byla dokonce v kómatu. V jejím případě nakonec pomohla speciální vakcína. Lékaři jí sice prozradili, co jí bylo, nicméně do propouštěcí zprávy uvedli pouze to, že šlo o sepsi, a přiměli ji k tomu, aby podepsala mlčenlivost na 25 let.
Po uplynutí lhůty v roce 2015 Smirnovová žalovala ministerstvo obrany a žádala kompenzaci, státní zástupci ale uvedli, že nemá doklady prokazující onemocnění antraxem. Žena přitom dodnes trpí chronickými plicními problémy, kvůli kterým opakovaně musí být hospitalizována.
Na snímku: Letecký pohled na Centrální městskou nemocnici č. 40 ve Sverdlovsku, kde se většina nakažených léčila.
Podobné praktiky jako u výše zmíněné ženy nebyly ničím neobvyklým. Téměř všechny lékařské záznamy o průběhu onemocnění u nakažených totiž KGB stornovala. Agenti převlečení za lékaře poté roznášeli rodinám pozůstalých zfalšované úmrtní listy.
Na snímku: Zdravotní sestra v bílém plášti a čepci připravuje injekce v procedurální místnosti městské klinické nemocnice č. 40 ve Sverdlovsku.
Podmínky v nemocnici byly příšerné. Zdravotníci pracovali bez ochranných obleků, pouze se dvěma plášti a improvizovanými rouškami. Injekční stříkačky se musely sterilizovat vařením, protože jednorázové tehdy nebyly k dispozici.
Na snímku: Zdravotní sestra v bílém plášti a čepci upravuje infuzi u lůžka hospitalizované pacientky v městské klinické nemocnici č. 40 ve Sverdlovsku.
Městská nemocnice musela během jediné noci vyhradit celé oddělení a vytvořit improvizovaný infekční lazaret pro 500 osob. Mnoho pacientů vyžadovalo nepřetržitou péči, zdravotníci pracovali ve čtyřiadvacetihodinových směnách a často spali přímo na chodbách nemocnice. Kvůli riziku nákazy totiž raději nechodili domů.
I přes tyto hrůzné okolnosti lze ale mluvit o štěstí. Kdyby toho dne foukal vítr jiným směrem, zanesl by spory do obydlené oblasti města a obětí by nejspíš byly tisíce.
Na snímku: Petr Burgasov, hlavní státní hygienický lékař SSSR, architekt dezinformační kampaně během sverdlovského incidentu.
Úřady se pochopitelně snažily celou záležitost zamést pod koberec. V dubnu 1979 proto bylo oznámeno, že zdrojem nákazy je kontaminované maso, které pocházelo z nemocného dobytka. Této verze se poté vyšší místa držela roky.

Na snímku: Úmrtní list občanky Alexandry Michajlovny ze Sverdlovsku, která zemřela 13. dubna 1979 ve věku 65 let.
Jako oficiální příčina úmrtí ženy je v dokumentu uvedena diagnóza „sepsis 002“ – krycí kód, který sovětské úřady používaly pro oběti antraxu, aby zakryly pravou příčinu epidemie. Stejný kód se objevoval také v pracovních neschopenkách přeživších.
Teprve po pádu SSSR v roce 1992 bylo možné nahlédnout do autentických pitevních protokolů, které prokázaly inhalační antrax jako skutečnou příčinu úmrtí. Úmrtní listy s kódem „sepsis 002“ se později staly důkazem rozsahu sovětského utajování.
Na snímku: Harvardský biolog Matthew Meselson (uprostřed) s ruskými spolupracovníky na hřbitově ve Sverdlovsku během terénního výzkumu v roce 1992 nebo 1993. Tým na kapotě automobilu studuje mapy a dokumenty, na nichž zaznamenávají přesnou lokalizaci hrobů obětí antraxové epidemie z dubna 1979.
Na snímku: Boris Jelcin, prezident Ruska
Teprve v květnu roku 1992 někdejší ruský prezident Boris Jelcin oficiálně přiznal, že v Sovětském svazu probíhal tajný program vývoje biologických zbraní.

Kožní antrax začíná jako nenápadný svědivý pupínek. Postupně se z něj ale stává velký a bolestivý vřed, který vypadá jako spálenina. Dostavuje se také otok.
Na snímku: Sverdlovsk v éře studené války, pohled na centrum města
Plukovník Černyšev, který byl za incident zodpovědný, za něj nikdy nebyl souzen a nečekal ho ani žádný jiný postih. Oficiálně totiž k žádné nehodě v továrně nikdy nedošlo.



Debata o příští prezidentské volbě, síle premiéra Andreje Babiše, roli státu v médiích a budoucnosti médií jako takových, se stala jedním z hlavních témat podcastu Politická šikana. Hostem byl hybridní novinář a moderátor Michal Půr.



Severoatlantická aliance zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Některé části rakety dopadly do provincie Gaziantep, uvedlo ministerstvo, které neinformuje o případných obětech či škodách. Podle tiskových agentur aliance v Turecku zasahovala proti raketě z Íránu podruhé během nynější války na Blízkém východě. Poprvé se tak stalo 4. března.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení sankcí na dovoz ruských energií do EU.



Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) rozšířili obvinění Tomáše Jiřikovského známého z bitcoinové kauzy. Kromě legalizace výnosů z trestné činnosti je nově stíhán i za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. V pondělí to uvedl vrchní žalobce Radim Dragoun.