Slunce se utrhlo ze řetězu. NASA mluví o nebývale silných erupcích, které ovlivní počasí

Slunce na začátku února připomnělo, že i hvězda, díky které je na Zemi život, má svou divokou stránku. NASA totiž oznámila, že během několika dní vyšlehly z povrchu Slunce hned čtyři masivní sluneční erupce, z nichž jedna patřila k těm opravdu výjimečným.

Vše zachytila sonda NASA Solar Dynamics Observatory, která nepřetržitě sleduje aktivitu naší hvězdy.

Na snímcích, které pořídili 1. a 2. února 2026, se erupce jeví jako oslnivé záblesky ve středu Slunce. Jde o extrémní ultrafialové záření, které zvýrazňuje mimořádně horký materiál v erupcích, a je pro lepší čitelnost barevně upravené do zlatých a červených tónů.

Nejsilnější z těchto výbuchů byla erupce třídy X8.1 – událost, která patří mezi ty nejintenzivnější, jaké dnes dokážeme měřit. NASA k ní uvedla, že „erupce této síly nejsou během slunečního maxima obecně běžné“, i když k nim v tomto období může docházet častěji než jindy.

Továrna na erupce

První tři silné erupce vyšlehly ze Slunce v neděli 1. února a dosáhly vrcholu v 7:33, 18:37 a 19:36 východoamerického času. Čtvrtá následovala v pondělí 2. února ve 3:14 ráno. A všechny pocházely z jediné oblasti označované jako Region 4366, která se zformovala 30. ledna a mezi odborníky si rychle vysloužila přezdívku „továrna na erupce“. A oprávněně.

Tato oblast už podle dostupných dat vyprodukovala již 21 erupcí třídy C, 38 třídy M a pět erupcí třídy X - tedy i těch nejsilnějších. A další silnou erupci třídy X zaznamenali právě také v úterý 3. února.

Co jsou sluneční erupce?

Jde o prudké výrony energie, které se měří podle intenzity rentgenového záření. Mohou trvat od několika minut až po několik hodin a jejich dopad se nemusí zastavit jen u Slunce samotného.

NASA upozorňuje, že podobné události mohou ovlivnit rádiovou komunikaci, navigační systémy, elektrické sítě a představují také riziko pro družice i astronauty ve vesmíru.

Ovlivní i počasí

S erupcemi často přichází i další jev – koronální výrony hmoty, obrovské oblaky plazmatu a magnetických polí, které uvolňují z vnější atmosféry Slunce takzvané koróny. Modely naznačují, že část tohoto materiálu by mělo minout Zemi severně a východně kolem 5. února. Pokud se tak stane, mohou se projevit mírné efekty kosmického počasí, například v podobě polární záře.

Zatímco pro běžný život na Zemi zůstává situace spíše otázkou krátkodobých technických komplikací, vědci ze Space Weather Prediction Center varují, že uživatelé vysokofrekvenčního rádiového spojení mohou zaznamenat výpadky trvající od několika minut až po hodiny.

A Region 4366 ještě neřekl poslední slovo. Podle odborníků lze v dalších dnech očekávat další zvýšenou aktivitu a Slunce tak zůstává pod pečlivým dohledem. I po miliardách let nám totiž stále dokáže připomenout, že jeho síla je fascinující – a zároveň trochu znepokojivá.

Zdroj: The Des Moines Register, Profimedia, NASA