Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Jaký objev byl učiněn na silvestra?
Jeden pozoruhodný objev rovněž souvisí s počasím. Jeho autorem je proslulý německý matematik, astronom a astrolog Kepler. V roce 1611 napsal pro svého přítele Georga Wackera drobný spisek Novoroční dárek čili o šestiúhelníkovém sněhu.
"Toho, že jsou sněhové vločky šestiúhelně symetrické, si lidé jistě všimli již dříve. Johannes Kepler je ale začal jako první zkoumat systematicky a podrobně. Zjistil, že zřejmě neexistují dvě vločky, které by byly úplně stejné. Potvrzuje to i dnešní věda. Keplerova studie o šestiúhelníkovém sněhu zůstala dlouho ve stínu jeho významnějších objevů. V současnosti je však vědecký zájem o podobné jevy znovu oživen," říká Dudák.