Česká republika, Ferda Mravenec i Gottwaldov. To všechno vzniklo na Nový rok

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Foto: Jakub Plíhal

Jaké zásadní události se staly na silvestra?

Nejedná se o zrovna veselé a povznášející události, které bychom měli slavit, jak by se na silvestra slušelo. Patří sem například nástup Bachova absolutismu. Poté co rakouský císař František Josef I. vydal 31. prosince 1851 tzv. silvestrovské patenty, začala přísná germanizace všeho českého, nadšení a ideály z revoluce roku 1848 byly ty tam. Datum 31. prosince 1992 si Češi pamatují jako poslední den Československa.

Z globálního hlediska mnohem podstatnější událost se však odehrála v noci z 31. prosince 406 na 1. ledna 407. Tehdy totiž napadla římskou říši vojska germánských Alanů, Vandalů a Suébů. "V důsledku krutého mrazu zamrzla hraniční řeka Rýn a barbaři se po ledu snadno dostali na druhý břeh. Toto datum je považováno za symbolický počátek stěhování národů a počátek pádu římské říše. Její konec nastal o 70 let později. Vznikla pak nová Evropa - Evropa křesťanská," popisuje Dudák.

 

Právě se děje

Další zprávy