Česká republika, Ferda Mravenec i Gottwaldov. To všechno vzniklo na Nový rok

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Foto: Shutterstock.com

Jak vznikla "péefka"?

Novoročenky jsou podle Dudáka jakousi světskou náhradou nejrozšířenějšího křesťanského přání, přání vánočního. V českých zemích se novoročenka začala častěji objevovat až v 19. století, a to převážně jen ve městech, nikoli na nábožensky "horoucnějším" venkově.

Velkým propagátorem novoročenek byl český místodržící hrabě Karel Chotek. Od něj pochází i náš zvyk označovat novoročenku francouzskou zkratkou PF (pour féliciter - pro blahopřání, místo blahopřání). Používání francouzštiny ostatně tehdy patřilo k "bontonu" vyšší společnosti. Ve francouzštině se nicméně toto označení nepoužívá.

 

Právě se děje

Další zprávy