Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Vítali předci nový rok bujarým veselím?
Bouřlivé oslavy konce roku a začátku roku nového nemají podle Vladislava Dudáka dlouhou tradici. V té podobě, jak je známe, se datují až do 19. století, a to spíše až do jeho konce. "Do té doby byl poslední den roku věnován převážně svátečnímu rozjímání, návštěvě kostela, poděkování za dobré prožití roku starého a modlitbám za zdárný průběh roku příštího."