Česká republika, Ferda Mravenec i Gottwaldov. To všechno vzniklo na Nový rok

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Foto: Shutterstock.com

Kdy se stanovil 1. leden jako začátek roku?

První leden jako počátek roku se ale podle Dudáka objevuje již ve starém Římě od roku 191 př. n. l. jako nástupní den římských konzulů. Stejné datum bylo zavedeno i při reformě kalendáře Gaia Julia Caesara v roce 45 př. n. l. Souběžně s dalšími "prvními dny roku" se používal i ve středověku, i když zpočátku bez požehnání církve. Ta postupně své stanovisko změnila, u nás to bylo v roce 1366, ale všeobecně 1. leden převládl jako počátek nového roku až před polovinou 16. století.

Nicméně jak filozof a historik upozorňuje, v zemích, kde z církevního pravoslavného hlediska platí stále juliánský kalendář, se v důsledku časového posunu slaví nový rok až 14. ledna. 

 

Právě se děje

Další zprávy