Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Proč právě silvestr?
Pro oslavy na konci roku se vžil název silvestr podle jména v kalendáři. Ale proč právě silvestr a kdo to byl? "V křesťanském kalendáři je poslední den v roce zasvěcen sv. Silvestrovi I., což byl v pořadí 33. papež. Patřil k nejdéle vládnoucím papežům (od roku 314 do roku 335) a zemřel právě 31. prosince," vysvětluje historik a filozof Vladislav Dudák.
Papež Silvestr I. rozhodně patřil k těm významnějším, především proto, že to byl právě on, kdo stabilizoval křesťanskou církev a trvale ji posílil. Ale to není všechno. "Podle legendy prý vyléčil z malomocenství císaře Konstantina Velikého a za odměnu dostal pro církev darem pozemek, na němž vznikl Vatikán," líčí Dudák, dodává však: "Darovací listina ale byla odhalena jako pozdější falsum."