Česká republika, Ferda Mravenec i Gottwaldov. To všechno vzniklo na Nový rok

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 1. 1. 2019 7:33
Konec starého a začátek nového roku se vždy bral jako zlomový okamžik. Neslavil se však vždycky 31. prosince, ale třeba v březnu či klidně 1. září. A dost dlouho se bujaře neslavil vůbec, spíše se rozjímalo a modlilo. Na Silvestra se hroutila římská říše i Československo, začaly se používat metry či měřit počasí. Na Nový rok se zrodily Gottwaldov, Česká republika i Ferda Mravenec. Spolu s filozofem a historikem Vladislavem Dudákem jsme pro vás vybrali tucet zajímavostí vztahujících se k tomuto datu, podívejte se.
Svět vítá jaro
Svět vítá jaro | Foto: ČTK

Proč se nový rok slavil v březnu či v září?

Kdy končí starý rok a začíná nový, se liší podle jednotlivých kultur a náboženství i v průběhu historických epoch. Ve starověku se začátek nového roku často kladl na den jarní rovnodennosti (cca 21. března). Byl to symbol zrození, nového života - zima odešla, lidé slavili, že ji zdárně přečkali a radovali se z příchodu jara, tepla, mláďat, květů…

"Ve starém Římě byl začátek nového roku stanoven na 25. března a tato tradice se udržela i v křesťanské Evropě běžně do 13. století a někde i mnohem déle. V oblasti byzantského křesťanství se dlouho slavil počátek nového roku 1. září," vyjmenovává Dudák.

Dle jeho slov se však v Evropě jako předěl roku paralelně označovaly i Vánoce (25. prosince) anebo ještě lépe Velikonoce, což bylo problematické, protože jde o pohyblivý svátek.

 

Právě se děje

Další zprávy