"Osobně mě hodně inspiroval německý kanál Auf Klo (Na záchodě), kde řeší kromě sexu i psychické poruchy nebo třeba 'body positivity'. Do Vyhonit ďábla jsme ale upřímně šly bez velkých očekávání," přiznává třiadvacetiletá Zuzana.
"S Terezií jsme tehdy bydlely a chtěly jsme nějakou společnou aktivitu, obě jsme měly zkušenosti s vysíláním v rádiu, poslouchaly jsme podcasty a mluvily jsme spolu často a otevřeně o sexu. Když jsme se tehdy nad pivem dohodly, že to zkusíme, tak jsme nečekaly, že to začne časem poslouchat tolik lidí. Podle toho také zní naše první epizoda," směje se při vzpomínce na začátky podcastu. Nyní se Vyhonit ďábla umísťuje mezi desítkou nejposlouchanějších českých podcastů.
Obě autorky mají vystudovanou žurnalistiku, Terézia nyní pokračuje studiem sociologie na Masarykově univerzitě a pracuje v knihovně. Zuzana studuje balkánská a středoevropská studia na Univerzitě Karlově, věnuje se neformálnímu vzdělávání mládeže a výuce tance pro děti. "Kromě toho jím moc ráda olomoucké tvarůžky, navštěvuji své přátele a snažím se hodně číst a vstávat alespoň s druhým budíkem," dodává. Terézia zase ráda chodí do kina a sleduje seriály.
Mezi díly na Spotify zařadilo duo Vyhonit ďábla taková témata jako chemsex, plastika pysků, pánská obřízka, ale i sex ve vězení, znásilnění či neplodnost. Tón dámského dua je smířlivý - každé tělo je unikátní a všechna jsou normální. "Když se do našeho podcastu lidé zaposlouchají, je zřetelné, že nejde tolik o sex, ale o sebepřijetí. Uvědomění si, že každé tělo je jiné, ale stejně dobré na sex i na cokoliv jiného. V tom to mají ženy trochu těžší kvůli různým nárokům, které jsou na ně vyvíjené od útlého dětství," myslí si pětadvacetiletá Terézia.
Neznamená to ale, že by byl jejich projekt zaměřený pouze na ženy, muži momentálně na Spotify tvoří téměř 40 procent posluchačů. "Myslím si, že spoustu lidí nezávisle na pohlaví něco v intimní a sexuální oblasti trápí nebo se třeba za něco stydí," domnívá se Zuzana. "Je ale pravda, že na epizody o ženskosti, ezovulvách, homostrastech nebo ženské neplodnosti muži bohužel moc neklikají a poslechnou si radši část o pornu, análu nebo o prsou," dodává. Je to podle ní škoda, protože by mužům mohla rozšířit obzory i témata, která u nich populární nejsou.
Děláme terapii sdílením jako Ester a Josefina
Terézia a Zuzana si také pravidelně zvou do studia hosty, kteří mají s danou problematikou osobní zkušenost. Objevil se tak u nich HIV pozitivní muž i vyznavačka BDSM. Klíčová je podle nich zdravá a otevřená komunikace, která může mít očistný účinek. "Nikoho nenutíme mluvit o sexu. Pokud člověk opravdu není frustrován a nepociťuje nějaký deficit, tak není divné o sexu a intimitě nemluvit. Realita je však taková, že spousta lidí se stydí za svá těla, za své sexuální touhy, trpí komplexy nebo si prošli traumatickou zkušeností. Chceme tyto lidi podpořit. Sdílení nebo jen poslech někoho se stejným problémem jim mnohdy uleví," tvrdí Zuzana.
"Kdyby si už slovní spojení terapie sdílením nepřivlastnily Ester a Josefina, přivlastnily bychom si ho my," dodává Terézia. "Postupem času vykrystalizovalo také to, že náš oversharing pomáhá lidem přijmout sám sebe, otevřít se před partnerem, a začít na základě našeho podcastu řešit palčivá témata," říká. "Nesnažíme se ale o učebnicový výklad, chceme zachovat koncept, kdy dvě dobré kamarádky rozebírají sex a intimitu. Pokud od nás někdo očekává padesát minut faktů a sexuální výchovy, tak kliknul špatně," dodává Zuzana.
Spermie a panenské blány nestačí
Největší část posluchačské základny se věkově pohybuje mezi 18 a 30 lety. "Já osobně bych ale náš podcast doporučila věkové skupině 14 až nekonečno. Ve většině dílů jsme explicitní a používáme sem tam i sprosté výrazy, ale rozhodně to jsou výrazy, které čtrnáctiletý chlapec nebo čtrnáctiletá dívka už dávno znají," myslí si Zuzana.
"Lidé jsou zvyklí být v tomto k malým dětem velmi citliví. Přemýšlí například, zda je dobré pojmenovat penis penisem nebo vulvu vulvou. Ve společnosti se nějak zrodila premisa, že vulva, vagina nebo penis jsou vulgarismy. Ve skutečnosti to jsou obyčejná slova, jako ruka nebo noha, jen pojmenovávají orgány, které nevidíme," tvrdí Terézia. "Nemusíme s dětmi odmala rozebírat dilda a lubrikanty, ale klást důraz na zdravý přístup k jejich vývoji, aby si pak nemyslely, že jejich těla jsou vadná, je důležité."
Obě autorky Vyhonit ďábla se pozastavují nad nekvalitou až absencí sexuální výchovy v Česku i na Slovensku, rozhodně ji ale prý nechtějí suplovat. "Sexuální výchova v Česku dost pokulhává. Opravdu nestačí pobavit se o kondomu, HIV, spermiích a panenské bláně. Proč se nemluví o ženském orgasmu? Konsentu (sexu se souhlasem, pozn. redakce)? Ostatních pohlavních chorobách? O pornu? Naštěstí už existují organizace, například Konsent, které školám nabízejí skvělé workshopy."
Hlavním tématem projektu Konsent je, že sex bez souhlasu je znásilněním. Organizace je ale také iniciátorem kampaně Respekt je sexy, která se zaměřuje zejména na sexuální obtěžování v barech a klubech. Nabízí také svépomocnou terapeutickou skupinu, vzdělávání v oblasti kybernásilí či informace pro děti a rodiče.
"Na Slovensku je to v mnohých částech ještě horší než v Česku," tvrdí Terézia. "Když už nějaká škola přistoupí na sexuální výchovu, tak se týká menstruace. Ale pouze toho, jaké pomůcky používat, ne třeba, že je nutné hodně pít a hýbat se, aby se zmírnily projevy, nedej bože o změně množství a barvy krve během týdne," říká. Jedním z tabuizovaných témat, kterými se dvojice zabývá, je také pohlavní styk během menstruace.
Někteří lidé se křižují, aby neskončili v podcastu
Reakce od posluchačů jsou prý až na výjimky pozitivní, a negativní reakce zůstávají převážně v on-line prostředí. "Komentáře na webu Brněnská drbna byly výživné, ale v reálu mě oslovili neznámí lidé pouze s pozitivní zpětnou vazbou," říká Terézia. "Když poznám nového člověka, tak odhadnu, co si myslí, i když to neřekne. Někteří jsou indiferentní, to vím, že nemají o toto téma zájem, a myslím, že v duchu se křižují, aby neskončili v podcastu, když na sebe něco řeknou," hádá Terézia. "Jiní to pochválí nebo se zajímají."
Obě autorky podporují v jejich práci partneři. "Můj partner nám dělal grafiku, poslouchá každou epizodu a má z nás radost. Řekla bych, že to byl náš první fanoušek," říká Zuzana. Přítel Terézie zase dvojici poradil s platformou. "Myslím si, že se k našemu tématu podcast skvěle hodí. O intimních, choulostivých a sexuálních tématech lidem ,šeptáme' do uší, nerušíme je u toho obrazem a vytváříme tak intimní a důvěrnou atmosféru," vysvětluje Zuzana.
Přes veškerou otevřenost má i autorské duo Vyhonit ďábla určité zábrany. "I když to od nás zní divně, hranice máme a nikoho nenutíme, aby sdílel něco, co nechce. Spíš naší otevřeností dáváme podnět, aby se začali lidé bavit s partnerem nebo partnerkou nebo s kýmkoliv jiným," říká Terézia.
"Já jsem se dlouho pohybovala v partě lidí, kteří o sexu dokázali mluvit stejně otevřeně jako já, a až časem jsem zjišťovala, že to tak mnoho lidí nemá a některým z nich to chybí. Několikrát se mi stalo, že jsem se bavila o sexu s lidmi, kteří tvrdili, že se o tom takhle otevřeně baví poprvé," vypráví Zuzana. "Ale když jsme s Terezií začaly sex řešit v éteru, tak jsem si musela vymezit vlastní hranice, kam až jsem ochotna zajít, a taky překonat počáteční stud, který považuji za přirozený," uzavírá.
