Na pozici someliéra jste nastoupil hned na začátku?
Na začátku jsem měl na starosti obchod. Měl jsem to štěstí, že jsem nikdy nebyl vyhraněným pivařem, vínu jsem dával přednost vždycky, ale ve firmě mi ukázali, že se víno dá pít jiným způsobem než jej míchat s kolou nebo spritem. Takže o víno jsem se začal trochu více zajímat.
"Houbu" si už nedáte?
To opravdu ne. (smích)
Someliérem se může stát každý, nebo musíte mít talent?
Myslím, že já jsem dobrým příkladem toho, že se to dá naučit. Ale samozřejmě pro to existuje i talent. Ti, co ho mají, do tajů vína proniknou snáz a hlavně rychleji. A ti další to pak, stejně jako já, musí dohnat pílí. Hodně si o víně čtu a také se snažím za vínem hodně cestovat.
David Král
- hlavní sommelier společnosti Bohemia Sekt
- trojnásobný Sommelier roku ČR (titul, který uděluje Asociace sommelierů ČR, získal v letech 2015, 2016 a 2018)
- na víně ho nejvíce baví různorodost a neustálé poznávání.
- v současné době studuje dálkově sommelierství ve Vídni.
Co považujete za vaši největší slabinu?
Mám slabší chuťovou paměť, ale i to se dá časem vypilovat.
Co přesně to znamená?
Jsou lidé, kteří si budou chuť vína pamatovat dva měsíce zpátky, ti nejlepší dokonce mnohem déle. Já si ji zapamatuji tak týden.
Je obtížnější stát se someliérem v Česku, které nepatří mezi vinařské velmoci, než třeba ve Francii?
Po pravdě nemám moc srovnání, jak moc to mají těžké. Ale obecně se asi dá říct, že pro nás je mnohem obtížnější proniknout do systému francouzských vín než pro ně, kteří jsou s ním v každodenním kontaktu. Na druhou stranu pro francouzské someliéry je samozřejmě zase obtížnější proniknout do našich vín.
Jak moc se profese promítá do soukromí? Máte doma bohaté zásoby vína?
Samozřejmě mám. Troufám si říct, že alespoň třikrát do týdne si s manželkou lahev šumivého nebo jiného vína otevřeme. A výběr se samozřejmě odvíjí od toho, jaká je příležitost, nebo co zrovna vaříme.
Máte alespoň představu o tom, kolik vína za rok vypijete?
U mě je velký rozdíl vypít a ochutnat. V případě, že se budeme bavit o tom, kolik vína ochutnám, dostaneme se zřejmě k horentním číslům, v druhém případě, tedy kolik ho vypiju, to nebude nijak závratné. Na degustaci víno nepolykám, kdybych to dělal, pak by moje hodnocení zhruba od osmého vzorku nebylo příliš objektivní. (smích)
Co vlastně obnáší someliérská soutěž?
Velmi důležitou součástí je znalostní test, který se skládá většinou z 50 otázek. Z 90 procent se to týká informací ze světa vín, okrajově i znalostí destilátů, doutníků, kávy, čaje a také piva.
Co se týká plochy vinic, Česko k vinařským velmocím nepatří. Jak je to ale s kvalitou, mohou tuzemská vína konkurovat třeba francouzským?
Jsme sice malá země, ale v případě kvality našich bílých a šumivých vín dokážeme určitě konkurovat takovým zemím, jako je třeba Itálie nebo Francie. Právě pro výrobu těchto vín totiž máme skvělé podmínky. Nicméně klimatické změny, které se letos v létě projevovaly vysokými teplotami a suchem, nahrávají i výrobě červeného vína. Pak ve velmi dobrých ročnících mohou naši nejlepší vinaři konkurovat i červenými víny. Samozřejmě nikdy nedokážeme udělat taková plná červená vína jako na jihu Francie a Itálie. Na druhou stranu ta naše mají zase jiné kouzlo, jako je silně ovocná chuť nebo příjemná kyselina.
Jistě jste měl možnost ochutnat i letošní Svatomartinské. Jaká tedy budou letošní vína?
Letošní Svatomartinské je vynikající, vzhledem k průběhu roku začali vinaři sklízet až o čtyři týdny dříve, měli tedy čas se mu náležitě věnovat. A podle toho, jak chutná, můžeme se těšit na opravdu skvělá vína. Sucho a vysoké teploty letošního léta přinesly velmi dobrou kvalitu hroznů.
Je Svatomartinské chytrým marketingovým tahem, nebo skutečně obnovenou tradicí?
Myslím, že díky Vinařskému fondu České republiky se podařilo velmi dobře marketingově uchopit původní tradici Svatomartinského vína. Jsem rád, že se Svatomartinskému podařilo zastínit Beaujolais Nouveau (druh mladého francouzského vína, které se každoročně prodává třetí sobotu v listopadu - pozn. red.). Vždyť jsme v České republice, takže čím jiným bychom si měli připít na nový ročník než naším vínem. A že se to povedlo, dokazují i čísla. V roce 2005 se prodalo něco kolem 120 tisíc lahví Svatomartinského, letos to bude 2 200 000 lahví od 110 vinařů.
Znamená to, že Češi začínají dávat přednost vínu před pivem?
Z pohledu statistik jsme skutečně přeborníci ve spotřebě piva, ale prodeje vín každým rokem rostou a hlavně se zvyšuje poptávka po kvalitativně vyšších kategoriích vín a vínech tuzemských. Což je pro budoucnost moravských a českých vín velmi důležité.
Módou se v poslední době stala i takzvaná autentická vína. Jak na ně nahlížíte?
Autentická vína jsou v současnosti módní a vyhledávanou záležitostí. Rád ochutnám opravdu kvalitní autentické, čisté víno, vyrobené správným způsobem. Na druhou stranu nemám rád, když někdo špatné víno schovává pod nálepku autentické. Lidé pak bohužel velmi často utrácí nemalé peníze za nekvalitní víno, které je vydáváno za autentické.
A když si chci koupit kvalitní víno, musím si připravit hodně peněz?
Cena vína samozřejmě určitým způsobem odráží kvalitu, ale také původ, značku, vinařství, ročník. Myslím si, že kvalitní víno se dá pořídit i kolem sta korun.
