Své o tom ví terapeutka Kristína Sarisová z poradenského Centra Hladina. Mladá psycholožka ze zkušenosti tvrdí, že Vánoce jsou obecně zátěžovým obdobím pro ty, co jsou sami anebo žijí v rodinách, kde se s někým hůře snesou.
"Spousta lidí žije v přesvědčení, že Vánoce jsou symbolem klidu a míru, ale, bohužel, to tak často není. Lidé plánují a potřebují vše stihnout, čímž si sami v sobě vytváří stres. Když se pak potkají příbuzní, kteří si nesednou, je to jako časovaná bomba," říká absolventka sociologie v Hradci Králové.
Od útlého dětství jsou Češi vedení k tomu, že se Štědrý den slaví v kruhu rodinném. V určitých lidech to ale namísto potěšení vyvolává velkou zátěž. Z přetvářky vznikají konflikty, a to v tu nejméně vhodnou dobu.
"Často se stává, že se člověk sbalí a odjede na Vánoce pryč, aby se nemusel potkat s rodinou a v její přítomnosti dělat jako by nic. Přetvářka stojí hodně energie a vede k dlouhodobější frustraci," líčí psychoterapeutka.
Aspektů, které vedou k samotě, je hned několik: neschopnost kompromisu a prosazení svých vlastních představ o trávení svátků, strach z konfliktů, úmrtí v rodině, stáří, nemoci, psychika či osobnostní rysy.
"Každý Vánoce prožíváme trochu jinak a lidé to často nechápou. Zatímco melancholik bude během svátků nostalgicky vzpomínat na minulost a bilancovat, sangvinik bude šťastný, že má akci a je ve společnosti," vysvětluje Sarisová.
Pokud člověk svátky nijak zvlášť neprožívá a předvánoční stres i novoroční předsevzetí jdou mimo něj, dalo by se říct, že je flegmatik. Naopak lidé, kteří musí mít vše "tip ťop", ale ve výsledku tím jen zakrývají strach z chaosu, bývají choleričtí - stresem můžou vzplát a hned zase vyhasnout.
Kristína Sarisová
- Absolventka studia sociologie v Hradci Králové a jednooborové psychologie na Univerzitě Karlově v Praze
- Skupinová psychoterapeutka a poradkyně v somatickém koučování
- Bývalá členka občanského sdružení Anabell, které se zabývá léčbou a prevencí poruch příjmu potravy.
- Psycholog v poradenském Centru Hladina
Člověk může být sám, ale je lepší, když se obklopí lidmi
Jsou lidé, kterým samota nemusí na Vánoce vadit, je jich sice málo, ale existují. Pokud člověk nikoho nemá a v samotě spíš trpí, měl by se snažit vyjít tam, kde jsou lidi, tvrdí psycholožka. "Zní to jako takové plytké doporučení, ale ve společnosti a ruchu se člověk odreaguje. V samotě se může dostat do negativního rozpoložení a v tak emotivně laděném období, jako jsou Vánoce, se mu jeho stavy snadno prohloubí."
Nejhorší, co může člověk udělat, je litovat se a vyčítat si, že je "nedobrovolně" sám. Pokud k tomu má sklony, měl by se zvednout a vyvinout nějakou aktivitu, pokračuje Sarisová.
"Pokud z nějakého důvodu nemůže jít ven, třeba na vánoční trh, tak by si měl domov uzpůsobit tak, aby se nedostal do nepohody. Nejlepší je snažit se nějak zabavit - od knížky přes film až po kreslení anebo poslouchání hudby. Mysl se musí něčím zaměstnat, jinak se bude nimrat ve věcech, které ji trápí, a dostane se do takzvané smyčky."
Dle psychoanalytických průzkumů snáší vánoční samotu hůře starší než mladí lidé. Senioři prožívají svátky tradičněji a mají sklony ke vzpomínání a sebelítosti. Bilancování, rekapitulace života i vnímání času může vést ke zhoršení jejich duševního zdraví.
"Sama ze své zkušenosti vím, jak je těžké se rozhodnout, jestli u důchodce respektovat jeho touhu být sám, anebo ho i přes jeho vůli včlenit do kruhu rodiny. Ale existuje jistý kompromis. To znamená přijet k babičce či dědovi alespoň na krátkou návštěvu," myslí si terapeutka.
Starších lidí, kteří aktivně vyhledávají na Vánoce program, je podle Sarisové velmi málo. Během svátků na ně doléhají společenské změny a mnohem hůř snáší, že se na ně jako na nositele tradic, vědomostí a moudrosti pohlíží jako na členy rodiny, o které se mladší musí starat.
Porucha potravy, deprese a úzkosti se o Vánocích horší
Dle názorů klinických psychiatrů jsou z dlouhodobého hlediska prosincové svátky zatěžkávací zkouškou. Přesto se nedá říct, že by v posledních letech byla na Štědrý den lůžka obsazenější než jindy.
Podle lékařů jsou lidé o duševních nemocech informovanější, vyhledávají psychoterapeuty a na svátky se snaží dopředu připravit. Kristína Sarisová tento názor kvituje, jako psycholožka má před Vánoci nápor pacientů, kteří cítí, že se musí nějak zabezpečit. "Pro depresivní a úzkostlivé lidi jsou Vánoce peklo. Záleží na míře osobního prožívání, citlivější povahy si ale většinou všechno berou k srdci. Pokud je člověk v těžší depresi, pak nemá sílu komunikovat a potkávat se s lidmi. Nejraději by byl sám, ale ví, že soukromí ho ničí."
Je celé spektrum nemocí, které tlak, shon a nervozita jen prohlubují. Zranitelní jsou lidé s bipolární poruchou osobnosti, sklonem k závislosti či poruchou příjmu potravy. Se svými problémy často bojují sami, v tichosti a soukromí. Vánoce proto mohou způsobit, že se jejich stav rapidně zhorší.
"Pro lidi s poruchou příjmu potravy je Štědrý den obrovský stres. Všude jsou haldy jídla a setkává se celá rodina. Například teenager už dopředu předjímá, že táta bude nevrlý a máma vystresovaná. Tíží je vědomí, že když jsou ty Vánoce, mělo by být všechno v pořádku, ale z pohledu dítěte to pohoda není," vysvětluje terapeutka.
Poruchou příjmu potravy, která plyne ze špatných vztahů v rodině anebo přehnaných nároků na výkon, volají děti nevědomky po pozornosti. Podle Sarisové je těžké vyhodnotit, kdy takový člověk potřebuje odbornou pomoc, Vánoce by ale jeho blízkým měly napovědět.
"Pokud je dítě víc než tři týdny ve špatné náladě, polehává, nemá o nic zájem a odmítá sedět u vánoční hostiny anebo si jídlo bere do pokoje, je potřeba to po svátcích řešit razantněji."
V kladném slova smyslu jsou Vánoce také obdobím, které duši často obnaží a ponouknou člověka k odborné léčbě. Tichý samotář je vytržený ze své komfortní zóny a postaven před otázku, jak příští rok naloží se svým životem. I proto je leden obdobím, kdy mají terapeuti nejvíce schůzek.
